Jsme jako malé děti

Politika má být služba občanům, má být produktem vlády lidu. Místo služby občanským svobodám a služby právnímu státu, si jen hloupě hrajeme!

Ptal jsem se svého kamaráda z dětství: „Koho jsi volil?“ „Volil jsem Mourka. Není koho volit! Přece nebudu volit nenávistné lháře, podvodníky, populisty, proruské anarchisty, levičáky, kteří neví, co je levice, nebo pravičáky, kteří nedělají pravicovou politiku. Nebudu volit proruské komunisty! Volil jsem Mourka, to je takové krásné, něžné!“

Kromě Mourka jsme mohli volit Marťany a desítky zcela nesmyslných stran, které mají jediný zájem, výplaty v Eurech, a jejichž adepti politiky v Evropském parlamentu, neví vůbec nic o politice a o fungování liberální demokracie. Politika je vážná věc, jde o službu společnosti a my si z ní děláme srandu! Proč?

To jsou důsledky ruské desinformační války rozkládající společnosti ve státech ruského zájmu. Na podkladě iracionální emocionality upevňuje alternativní myšlení, kterému podléhá stále více občanů. Rozděluje společnost do zcela antagonistických frakcí s nedůvěrou vůči domácím i zahraničním politikům, vůči demokratickým institucím, vůči Evropské unii a vůči Americe. Tomuto narativu dokonce podléhají mnozí vysoko postavení politici a celé strany. Ty na tomto ruském narativu staví svoje ideologie! Dokonce za svoji činnost dostávají z Kremlu peníze. A nejde jen o stranu Le Penové (Respekt) nebo Alternativy pro Německo!

To je nebezpečné pro odmítání záštity svrchovanosti v Evropské unii a v obranném společenství Severoatlantické aliance, pro upírání věrohodnosti veřejnoprávním médiím, pro odebírání důvěry našim politikům a vytvářením strachu, že nejsme schopni uhájit svoji liberální demokracii, občanské svobody a právní stát, že se máme podřídit ruskému imperialismu a nepomáhat Ukrajině napadené Ruskem.

Můj kamarád podléhá imputované kritice, že Fialova vláda není schopna vládnout, že ODS opouští pravicovou politiku, a že takovouto levicovou politiku nepotřebujeme. Nerozporuju mu to. Má pravdu. Ale kamarád, jako mnozí mezi námi, nebere v úvahu, že v takto geopoliticky složité situaci musí být především zachován sociální smír.

Opozice volá po destrukci vlády, odborům s Josefem Středulou v čele je lhostejné zadlužení státu, všichni jako draví šakalové usilují si z toho nic, co máme, urvat co nejvíce. Petr Fiala musí především zachovat sociální smír, a pak teprve může rozvíjet pravicovou politiku tolik potřebnou pro naši společnost.

My obyčejní lidé, místo toho, abychom usilovali o přežití v liberální demokracii, s občanskými svobodami a v právním státě, se necháme obluzovat ruskou hybridní válkou, přijímáme ochotně její lži a necháváme se rozeštvávat do nepřátelských skupin! A místo racionální politiky politikaříme, bráníme tvorbě nezbytných zákonů a nesmyslně si hrajeme na politiky, abychom utvrdili nedůvěru ve schopnosti českého občana.

Podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho (Editorial 25/2024) se posouváme od „democracy“ ke „gamecracy“, nevládne nám lid, ale vládnou nám politické hrátky! Mladý Američan říká „Volím Donalda Trumpa, protože je zábavný“ (ČT24 dne 27/6-2024 v 15,30).

Ruská desinformační válka nás dotlačila skrze iracionální emocionální cítění, že se vysmíváme liberální demokracii, volíme autoritativní demokracii se ztrátou občanských svobod a ztrátou právního státu, jako se k tomu dopracovali Slováci. Červnový výzkum názorů našich občanů nám zjistil, že už 40% společnosti totalitní režim nevadí. Jsme na nejlepší cestě, jak prohrát liberální demokracii a nejspíš se ocitnout v ruském chomoutu!

Při sledování televize v den, kdy si připomínáme oběti komunismu (ČT24) včetně justičních vražd pod dohledem ruských tajných služeb, jsem si uvědomil, že současný souboj pravdy se lží a souboj mezilidské úcty s nenávistí, není nic nového. Má to své kořeny již ve stalinské společnosti a možná už v carském Rusku. A to je vážný důvod, proč nepohrdat heslem Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!