Politici Evropské unie neví, co s tím? Nemají vizi ani cíl imigrační politiky? Buď budeme vědět, co s tím, nebo bude Evropa převálcována stěhováním národů.
Nelze dělat imigrační a sociální politiku bez konstruktivního cíle. Každý příchozí musí mít perspektivu bydlení a práce. Nikoliv perspektivu sociálních dávek. To by položilo i bohatou Evropu. Kdo nechce pracovat, nemá právo na azyl. Sebebohatší stát není schopen financovat tak rozsáhlou sociální politiku.
Jak na to? Je nutná imigrační legislativa, která zcela chybí. Každý imigrant musí vědět, kde a jak chce pracovat, a že bude respektovat zákony země, do které chce vstoupit a stát se jejím členem.
Jen hlupák dává na prázdné sliby. A jen hloupý politik je bezuzdně štědrý, aniž by požadoval garance. V naší společnosti je dost neziskových organizací a církví, jejichž členové jsou ochotni imigrantům pomoci. Ale nový domov a nová práce jsou jen bazální zárukou možné imigrace a postupného splynutí s naší vyspělou společností.
Stát bude muset vyžadovat od pomáhajících s imigrací osobní záruky za imigranty alespoň na tři roky. Každý imigrant musí být pod stejnou jurisdikcí jako každý občan této republiky. Ručitel bude pomáhat konkrétním imigrantům se začleněním se do naší společnosti, bude pomáhat s výukou jazyka, znalostí naší země a naší kultury. Navíc ručitel musí ručit za imigranta, za něhož přijal svoje záruky. Poškodí-li svévolně něco imigrant, bude to muset ručitel zaplatit.
Nevidím jiné cesty úspěšné imigrace. Bez imigrační politické vize a bez imigrační legislativy jsou obavy našich občanů oprávněné, neboť imigranti mohou skončit jako skončili mnozí naši cikáni, bez práce a na sociálních dávkách. To je neúspěšná cesta do pekel pro imigranty i pro stávající evropské občany.
