Pokusím se dostat k základním příčinám a jsem rád, že v tomto nejsem osamocený, ale blížím se náhledům MUDr. Tomáše Šebka, který je součástí organizace pomáhající po celém světě „Lékaři bez hranic“.
To víme již léta, a Tomáš Šebek to ví z té stránky praktické, že organizovat pomoc centrálně ze státní úrovně není možné, protože taková finanční pomoc se ztrácí a k adresátovi nedorazí. Pokud chci skutečně pomoci, musím sestoupit na lokální úroveň obcí a někde až na úroveň kmenovou, a zde začít s konkrétní pomocí.
U nás se finanční pomoc organizuje centrálně bez ohledu na skutečné potřeby jednotlivce, přestože dobře víme, že v rozvojových zemích a v Česku tyto peníze mizí bez efektu. Pomoc firmám v Německu je mnohem úspěšnější, protože vychází z potřeb jednotlivců.
Ale vraťme se k základní položené otázce, proč prohráváme zápas s koronavirem. Opusťme otřepané fráze, kterých jsou plné noviny a všechna média, proč Babišova vláda selhává, ale pokusme se sestoupit do prapříčin tohoto selhání.
Tou skutečnou prapříčinou je centralizace moci bez ohledu na nezbytnou subsidiaritu obcí a krajů. Kde ty skutečné problémy jsou, tam by se měly řešit. U současné naší vlády jde o vyvrcholení totálně centralizované moci, kdy Andrej Babiš řídí stát jako svoji firmu.
Boj o totální uchopení moci je zde odedávna a střídá se s pokusy o demokracii, ve které občan má větší pocit svobody. V minulém století jsme prožili totalitu nacistickou, a pak komunistickou. To celkem představuje padesát let deformace demokratického myšlení a následkem je, že příliš mnoho lidí u nás nechápe demokratickou dělbu moci a zaměňuje svoji svobodu za svévolí.
Toto bohužel přináší důsledky i do naší polistopadové společnosti. Projevuje se to přesvědčením, že demokracie přestavuje totální předání moci lidu do rukou politiků, aby nás totálně ovládali. S tím koresponduje Opoziční smlouva Václava Klause s Milošem Zemanem, která málem přinesla střídání moci ODS a ČSSD na věčné časy, nebýt zásahu Václava Havla přes Senát a Ústavní soud. Důsledkem Opoziční smlouvy byl rozvoj zcestného politického byznysu se všudypřítomnou korupcí, který v současnosti vrcholí.
Pro komunistickou éru byla typická občanská nesvoboda a centralizace moci. Při reorganizaci zdravotní péče trvali komunisti na tom, aby zdravotní péči na všech úrovních řídili soudruzi s medicínským vzděláním. Komunistům se podařilo velmi dobře utvořit strukturu hygienické služby, která sloužila na okresní, krajské a státní úrovni. Dokonce zřídili i samotnou hygienickou fakultu!
Okresní hygienická stanice se starala o všechny provozy ve svém okrese, aby obyvatelé nebyli poškozováni z hlediska medicínského. Měla přehled o infekčních chorobách a do její kompetence spadalo i trasování infekcí. Měla povinnost zkontrolovat každý podnik při jeho vzniku a starat se o něj v součinnosti závodního lékaře. Měla právo zastavit chod jakékoliv provozovny, restaurace nebo podniku z hygienických i epidemických důvodů a pokutovat hygienické prohřešky.
Po Listopadu se řízení zdravotní péče ujali manažeři místo lékařů a dávali přednost úsporám před kvalitou. Omezovaly se počty nemocnic a omezoval se počet personálu v jednotkách zdravotní péče na dolní hranici obsazení. Rušily se i některé OHS. Hygienická služba se centralizovala a speciální hygienická fakulta se zrušila. V terénu se počty zdravotníků snižovaly a na ministerstvech se počty úředníků zvyšovaly.
Ve společnosti se začala pěstovat nedůvěra ke vzdělaným odborníkům. O nedůvěru politikům se postarali samotní politici tím, že službu občanům zaměnili za politický byznys s korupcí, ale i svým postkomunistickým papalášským chováním, jichž jako by se dodržování zákonů netýkalo.
Do toho přišel koronavirus se svými zhoubnými a smrtícími účinky. Vlády s centralizovaným řízením začaly zmatkovat. Vydávaly nejrůznější, proměnlivá, nepředvídatelná nařízení. Někdy i v rozporu s poznatky virologickými a epidemiologickými. Nařízení vlády byla plošná bez ohledu na lokální podmínky.
Dostáváme se k tomu, že lokální řízení uzavírání jednotlivých provozů je efektivnější, pokud to uzavírání řídí Okresní hygienické stanice (které jsme převážně zrušili). Při centrálním lock down jsou často uzavírány provozy zcela zbytečně. Jsou místa, kde jsou uzavřeny školy, ač se v nich po celou tu dobu nevyskytl koronavirus. Mnohé hospody mohly fungovat dle lokálních omezení podle znalostí místních epidemických podmínek. Stejně tak většina maloobchodníků a živnostníků mohla nadále fungovat. Ty místní podmínky samozřejmě v Praze znát nemohou! Proto uzavírají toho podstatně více, než musí.
A ještě jeden přínos lokálního řízení hygieny na okresní úrovni. Každá Okresní hygienická stanice by to řídila podle svého selského a odborného hlediska. To znamená, že v té různosti řešení bychom snáze a rychleji poznávali, které nařízení je lepší a efektivnější.
Při centrálním řízení lock down dochází k uzávěře podniků a provozoven zcela zbytečné v mnohých případech, což vyvolává u občanů nesouhlasnou aversi. A chaotické jednání vlády navíc vede k nedůvěře vládě, vzdoru a přirozené neposlušnosti. Ostatní chyby vlády pomíjím.
Na závěr si dovolím zopakovat, že jsem přesvědčen, že lokální řízení zápasu s pandemií na úrovni dobře vybavených OHS je efektivnější než řízení centrální. Zejména v době tak hluboké nedůvěry vládě! OHS jsou mnohde zrušeny. Proto bych to dnes řešil na úrovni krajských hejtmanů v součinnosti s KHS, které naštěstí zrušeny nebyly.
MUDr. Bohumír Šimek, praktický lékař v.v.
....................................................................
14/6-2020:
https://www.youtube.com/watch?v=gHzVVFgUlcA
7/9-2020:
https://www.youtube.com/watch?v=00D5EvQ5tzA
Primař MUDr. Martin Straka: Pětinásobek mrtvých! Kdo je vtělené zlo?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-si-vede-jedna-z-nejpostizenejsich-nemocnic-odpovida-primar-147267#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=3ByIULeuNq4-202103161920&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
