Opět přecházíme na letní čas

Týdeník RESPEKT (12,6) se ptá občanů, zda má pro nás v současnosti přechod na letní čas nějaký přínos. A pokud má, pak jaký?

Přechod na letní a zpět na zimní čas nás provází již od roku 1916. Natrvalo ho zavedli komunisti roku 1979, aby ušetřili energii. Dnes toto Lenka Kováčová, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, pokládá za bezpředmětné, protože úspory ve skutečnosti nejsou žádné. Tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž úspory též neguje. Jeho zrušení v Česku by bylo problematické, protože je koordinovaně zaváděn v Evropské unii a platí i v dalších státech na světě včetně USA.

Avšak neustále se diskutuje o tom, že přechod na letní a opět na zimní čas má vážné zdravotní důsledky pro člověka. Neurolog MUDr. Richard Plný ze své spánkové laboratoře zná lidi, kteří se srovnávají těžko se změnou času, trpí nespavostí, úbytkem denní energie, snížením koncentrace a poruchou nálady až úzkostnou depresí.

Co by však měli říkat sportovci, politici a další lidé, kteří si neustále rozhazují svoje cirkadiální rytmy svým cestováním za sportem, politikou nebo byznysem. A tak zjevně nejde jen o narušení našeho stereotypu.

Přechod na letní a zimní čas je na úrovni běžného stresu, se kterým se někdo vyrovnává během 24 hodin a jinému to trvá déle. Vše závisí na tom, jak já se osobně stavím k této změně. Při kladném vztahu mi to nevadí, při negativním vztahu mne to může deptat.

Osobní přínos změny času je pro mne veliký. Spolu s Karlem Polaneckým z hnutí DUHA si vážím té jedné hodiny odpoledne navíc pro vlastní koníčky, když posuneme pracovní dobu o hodinu dřív. Udělám víc práce pro sebe. Proto si kladu otázku, zda dělítko mezi přívrženci a odpůrci letního času není dáno pracovitostí člověka.