Zamysleli jste se už někdy, jak se liší ta naše současná vláda od našich vlád předlistopadových, když u nás vládli komunisti?
Takovým tím nejméně podstatným znakem naší vlády je to, že když nám něco nařizují, nemají potřebu nám vysvětlovat smysl svých nařízení. Oni ví. A to občanovi musí stačit. Nebudeš poslouchat? Zvládneme to represemi!
Naše vláda neustále centralizuje svoji moc, neuznává subsidiaritu, o všem musí rozhodovat sama. Dokonce i bez odborníků. Stát řídí jako svoji vlastní firmu. To tu ještě nebylo. Se svobodným, vlastním politickým byznysem.
Nakonec naše vláda nemusí vést stát zcela bez odborníků. To je jen vnější dojem podle toho, jak zvládá koronavirovou pandemii. Ale jinak nemusíme pochybovat, že by se neřídila nejrůznějšími odborníky politickými, psychologickými, marketingovými, jak ovládat občany. Má na to lidi. A je vysoce asertivní vůči opozici.
Za třicet polistopadových let se naučila, jak zkrotit policii a justici tak, aby jí sloužila a nerušila její politické kšefty. Naučila se, jak ovládat média a jak si je ochočit, aby ji nerušila v práci. Koronavirus vládě pomohl absolutním zastavením kultury, která je posledním hlídacím psem demokracie, pokud se podaří oslabit veřejnoprávní Českou televizi.
Naše vláda se nechystá na vládnutí na věčné časy. Svoji vládu opírá o velkou stranu, největší v zemi. Občané ji mohou jednou za čtyři roky svobodně zvolit, a pak by mohli další čtyři roky mlčet a dát vládě klid na práci. S nějakou Transparency international s Davidem Ondráškou, Benjaminem Rollem, Mikulášem Minářem nebo Robertem Šlachtou si poradí snadno.
Naše vláda nerespektuje usnesení poslanecké sněmovny, která je ve skutečnosti pro vládu kontrolním orgánem. Vychyluje tím moc výkonnou nad moc zákonodárnou, když pohrdá parlamentem a tím tedy pohrdá i našimi občany.
Vyvrcholením naší politiky je náš prezident. Takového jsme tu zatím nikdy předtím neměli. Vzpomínám na Klementa Gottwalda, který se jezdil do Moskvy učit k Josifu Vissarionovičovi Džugašvilimu Stalinovi, jak bývalým vládcům zakroutit krkem. Puč neudělal v jedné straně, ale rovnou v celé zemi. Zcela demokraticky, že? Vše v této zemi otočil naruby. Začal policií, armádou, udělal si svoji policii, svoji justici, neměl rád pravdu, lhal, žil závistí, nenávistí a mstivou zlobou vůči všem občanům. My obyčejní jsme ho mohli jen uctívat. Celý svůj život, i náš život, postavil na zrádném kamarádství s Josifem, které ho osobně nakonec stálo život.
Blíží se volby. Nevolme Ony! Volme někoho z nás obyčejných lidí, kteří ctí pravdu, spravedlnost, ctí demokratickou dělbu moci a váží si každého člověka! Mezi námi je řada takovýchto politiků!
