Zdravotní péče a vzdělávání nejsou pro české politiky prioritou! Nedají na to peníze! Vnitřní zadlužení obou oborů je ve stovkách miliard korun. Proč? Protože lékaři i učitelé třicet let byli vůči společnosti solidární.
Lékaři, sestry i učitelé od Listopadu byli se společností solidární. Společnost na zdravotní péči a na vzdělávání neměla po éře komunistů peníze. Lékaři, sestry i učitelé mlčeli. Ale mlčet neměli! Důsledkem jejich mlčení je vnitřní rozvrat zdravotní péče, rozvrat vzdělávání, chybění 3500 lékařů a 5500 zdravotních sester v provozu a chybění učitelů ve školách. Nejsou lékaři, nejsou sestry, nejsou učitelé!
Lékaři se neodvažovali stávkovat, aby neumírali pacienti. A tak mlčeli. Dnes se zavírají ordinace, zavírají se oddělení, zavírají se nemocnice. A pacienti přesto zbytečně umírají! Co by ti lékaři ještě chtěli? Vždyť za celých třicet let se jim o současných platech ani nesnilo! „Zdravotnictví je na tom fajn!“, říká premiér Andrej Babiš. „Ve zdravotnictví je peněz dost!“, říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a odmítá revitalizovat zdravotnictví penězi, které sysluje na účtech zdravotních pojišťoven, a odmítá navýšit jedny z nejnižších plateb v Evropské unii za státní pojištěnce.
„Peněz je dost!“ Proč tedy nemáme lékaře, proč nemáme sestry, proč zavíráme ordinace, proč zavíráme oddělení, proč zavíráme nemocnice? Kam nám utekli lékaři, sestry a pomocný personál? Není to nakonec ke spojenosti našich politiků? Když nemají personál, nemusí jej platit!
A stejně tak ve školství! Proč nejsou učitelé, když každoročně fakulty chrlí přehršel učitelů? Kde jsou? Kam utíkají tito vysokoškoláci? Za lepším bydlem! Za současné nástupní platy své rodiny neuživí!
A co slyšíme od politiků? Proč třicet let to učitelům nevadilo? Proč stávkují, když konečně dostávají za svoji práci peníze? Nikdy platy ve školství nenarůstaly tak rychle jako nyní! To je možné, ale za nástupní plat svoji rodinu stále neuživíme! Pokud nechceme absolutní krach vzdělávání, které se politikům podařilo zcela rozvrátit, MUSÍME STÁVKOVAT!
A stejně jako s lékaři, sestrami a pomocným personálem, zachází politici i s učiteli. Vyhlásí navýšení platů a jsou toho plné noviny. Zaměstnanci jsou v očekávání, ale žádné slíbené navýšení se nekoná. Proč? Protože na to navýšení platů nikdo nedal peníze! Prázdnými sliby to politici nevyřeší! Jen naštvou společnost proti lékařům, proti sestrám a proti učitelům. A nezaplacený personál naštvou proti sobě! Nahrávají tak antisystémovým stranám a rozvratu společnosti!
Kdo za to rozvracení zdravotní péče a vzdělávání může? Politici? Mlčící většina občanů? Nikoliv! Jsou to lékaři, sestry a učitelé, kteří se z falešné solidarity báli včas stávkovat. Budeme schopni rozvrácenou zdravotní péči a rozvrácené vzdělávání obnovit? Budou nám na to stačit peníze? Kde na to vezmeme peníze? Nebo se spokojíme s komunistickým zdravotnictvím s nedostupností kvalitní zdravotní péče a nevzdělanou společností?
Pokud by lékaři, sestry a učitelé měli odvahu stávkovat včas, nemuselo dojít k takovému ekonomickému propadu ve zdravotní péči a ve vzdělávání, nemuselo tolik dojít k odklonu od svobodných, přirozených vztahů a jejich nahrazení falešným levičáckým konstruktivismem, který nás dovedl k situaci, ve které se zdravotnictví a vzdělávání nachází dnes!
