Ad: MUDr. Pavel Vepřek: Důvěra uzdravuje – a neplatí to jen pro pacienta. Medical Tribune, číslo 26 ze dne 15. prosince 2015, strana A3
Je to již hodně velká řada let od té doby, co jsme spolu stáli na rohu Kaprové ulice v Praze a diskutovali o nutných změnách ve zdravotnictví.
Nejste sám, kdo si uvědomuje, že naše zdravotnictví postavené na „plevelu alibistických vyšetření hnojených nedůvěrou pacientů a nárůstu planého papírování“ nemá budoucnost.
Ano, my jsme si zvykli na korupci a ztráty z našich peněz na naše zdraví, na špatně nastavené regulace deformující chování lékařů, na rozhazovačné nakládání s veřejnými penězi, na bující protekci, na nečinnost politiků a tupou pasivitu veřejnosti vůči zdravotnictví. Dochází k poklesu atraktivity práce ve zdravotnictví u nás, k poklesu zaměstnanců a k poklesu kvality. A nedávné heslo „Náš exodus je váš exitus“ se začíná naplňovat. Ale v jiné podobě než jsme očekávali.
Vážený kolego, shoduji se s Vámi, že prosté navýšení plateb za státní pojištěnce nic nevyřeší. Ztotožňuji se s vámi, že zdravotnictví si zaslouží více peněz, ale hlavně s tím, že „si je musí vydělat a nikoliv vyžebrat“. Jenže tomu vydělání je u nás systematicky bráněno!
Píšete o úkolech v resortu zdravotnictví. 1. Vymezit rozsah bezplatné zdravotní péče, aby se mohl otevřít prostor pro komerční připojištění. 2. Zlepšení spravování veřejných prostředků proměnou iluzivní konkurence pojišťoven na opravdovou konkurenci ve formách spoluúčasti pacientů. 3. Zřízení tří samostatných správních institucí pro rozvoj klasifikačních a úhradových systémů pro hodnocení technologií a servisování eHealth. Očekáváte, že úhradová vyhláška balancující na hraně neústavnosti půjde k ledu a že poskytovatelé zdravotní péče si budou muset individuálně vyjednávat cenu své práce s jednotlivými pojišťovnami. Pokud třetí bod nebude sloužit jen k rozšíření úřednických míst, pak ale to poslední bude v našem takřka socialistickém zdravotnictví velkým rizikem pro potenciální návrat do kolejí předlistopadového, komunistického zdravotnictví, i když v nové podobě mafiánského kapitalismu.
Vážený kolego, vnímám, že Vaše představy nepřekračují rubikon ODS a Tomáše Julínka, který hledal inspiraci pro reformu zdravotnictví ohledně komerčního připojištění ve východní Asii. Po letech znovu Vám říkám, že stejně jako ODS nectíte pravicovou politiku umožňující přirozené vztahy ve zdravotnictví, svobodu léčit podle potřeb pacienta a nutnost osobní odpovědnosti pacienta za proplacení zdravotní péče. Stále nepřijímáte potřebu nekomerční, neziskové, skutečné zdravotní pojišťovny postavené na solidaritě zdravých s nemocnými a bohatých s chudými, které nebudou jen prostými redistributorkami zdravotní daně, ale vpravdě svobodnými, nicméně odpovědnými (pod státní kontrolou), skutečnými pojišťovnami řešícími ekonomický vztah mezi lékařem a pacientem a tvořícími různé pojistné produkty s různou spoluúčastí, ve kterých si bude moci občan vybírat. Stanovit komerční připojištění nedovedeme, protože nemáme odvahu stanovit hranici bezplatné zdravotní péče. Ale řešení přes spoluúčast pacienta v různých pojistných produktech bude jednoduché. Takto bychom mohli reálně skončit se současnou iluzivní konkurencí pojišťoven a vznikla by opravdová životadárná soutěž, která je dnes legislativně znemožněna.
Znovu opakuji, že je chybou nastavení našeho zdravotnictví v tom, že nemůže mít pacient smlouvu se svojí pojišťovnou na optimální zdravotní péči, a že musí mít smlouvu s pojišťovnou jeho ošetřující lékař, který je donucen ji uzavírat na omezování optimální zdravotní péče.
Další chybou našeho systému je iluze dostupnosti kvalitního zdravotnictví zadarmo. Místo toho, abychom řešili ekonomicky slabé pacienty sociálními dávkami, řešíme jejich problémy iluzí zdravotnictví zadarmo pro bohaté i chudé. Již dnes vnímáme, že tato asociální iluze končí v nedostupnosti kvalitní zdravotní péče. Bohužel všechny politické strany (včetně těch, které se proklamují jako pravicové) trvají na těchto iluzích a odmítají naše zdravotnictví racionálně řešit, přesto že vnímají, jak se ta naše zdravotní péče rozpadá.
Vážený kolego! Nebudeme-li urychleně řešit naše zdravotnictví, pak se naše zdravotní péče rozpadne a dojde k velmi bolestivým dopadům na naše občany. Zboří-li se naše zdravotní péče plná iluzí, budeme moci, ale i muset, zdravotní péči postavit na přirozených základech, občanské svobodě a osobní odpovědnosti pacienta za proplacení zdravotní péče.
Aby tento lapsus mezi současným zdravotnictvím plným iluzí a reálně vystavěným zdravotnictvím nebyl bolestivý, mohli bychom zatím snad ještě v relativním klidu vystavět paralelně k našemu socialistickému zdravotnictví nové, funkční zdravotnictví, aby si mohli občané vybrat, co je pro ně lepší. To lepší přirozenou cestou přetrvá.
……………………………
Napsáno pro Medical Tribune
