Kde domov můj?

Protože Katolický týdeník nečtou ani mnozí katolíci a protože je v rubrice Perspektivy 43 zajímavý článek o invazi muslimů do Evropy od Martina T. Zikmunda, doporučuji jej k přečtení.

Je mezi námi spousta planých křiklounů proti muslimské invazi aniž by hledali vhodný evropský kulturní postoj a snažili se přispět k racionálnímu řešení této nebezpečné situace. Často se spokojují s nadávkami na premiérku Angelu Merkelovou, aniž by se zajímali o to, že ona již dávno není stoupencem multikulturalismu. Nadávají Tomáši Halíkovi a mnohým dalším pro jejich výzvy k soucitu v duchu evropské kultury, aniž by si uvědomili, že oni sami již dávno s tímto duchem nemají mnoho společného.

Pozoruhodný je odkaz autora článku na výrok britského konzervativního politika Enocha Powella již z roku 1968, který k současnosti před padesáti lety přirovnával slova jednoho Římana z doby zániku římské říše „vidím řeku Tiberu, jak se pění krví“ a již v té době mluvil o tom, že si  Britové imigrací budují „svoji pohřební hranici“.

Nejen Enoch Powell, ale i Angela Merkelová a dnes již každý z nás víme, že multikulti soužití se v případě muslimů nepovedlo. Asimilace křesťanů nebo náboženských liberálů z jakékoliv části světa je bezproblémová a možná. Jen muslimové nejsou schopni inkorporace do evropské kultury, segregují se a zachovávají si svoje náboženství a svoji agresivitu vůči neislámskému občanstvu, které nevěří Mohamedovi. Vážným nebezpečím je, když muslimové brání vzdělání svých potomků, odmítají se přizpůsobit evropské kultuře a naopak nutí Evropu, aby se asimilovali s nimi.

Autor článku konstatuje, že po rozpadu římské říše se evropská kultura obnovila na křesťanských základech a že významnou roli zde sehráli benediktíni rozkročení na manuální práci a modlitbě a že právě jim vděčíme za zachování antické kultury.

Do evropské křesťanské kultury patří i pomoc bližnímu a pohostinnost.  Ale již svatý Benedikt poučoval, že než se hostu poskytne veškerá pohostinnost, že se máme s hostem pomodlit pro sjednocení se v pokoji, číst s ním Písmo a doprovodit jej k poznání naší společnosti.

A to je právě tím kamenem úrazu, na který dnes narážíme. Křesťanství z Evropanů prostě nějak vyčpělo, čímž se vytvořil prostor pro invazi islámu. Navíc přijímáme uprchlíky k velkorysému pohoštění aniž bychom je seznámili s naší kulturou, s naší pluralitní demokracií, s úctou k druhému člověku a k jeho svobodě, s naší úctě k ženě, aniž bychom je seznámili s naším právem a zavázali je k jeho plnění.

V tomto naši politici zatím selhávají. Uzavírání hranic je nepřínosné, pokud se důsledně nestaráme o asimilaci imigrantů. Pohostinnost má své meze a my je zjevně nevnímáme. Odmítáš přijmout naši kulturu? Pak je jasné, že nemůžeš být naším spoluobčanem a jsi jen dočasným návštěvníkem. Musíš opustit naši zem! Jednoznačně! Destrukci svojí země nepřipustíme!

Zbývá jen otázka, zda víme, co to je naše evropská kultura. Zda právě absence tohoto vědomí není příčinou naší bezradnosti v přijímání imigrantů. Zda právě sami vzdávajíce se křesťanství neotvíráme prostor islámu. Zda naše rozplizlá pluralita názorová, které si tolik vážíme, nepostrádá racionální akceschopnost proti primitivnímu, ale sjednocenému, útoku. Pak by pro naši budoucnost bylo moudré nadále přijímat jen imigranty křesťanské víry nebo imigranty lhostejné k náboženskému vyznání, protože v tom případě se síle imigrantů muslimských rozhodně neubráníme.

V současnosti je dle zprávy Julia Kahance ve světě každoročně vyvražděno 100000 křesťanů. Při špatné evropské imigrační politice může dojít k vyvražďování křesťanů i v Evropě. Budoucnost Evropy máme ve svých rukou a záleží jen na nás dnes, co bude zítra.

Souboj Obamy s Putinem v Syrii se zdá být na dlouhé lokte, takže s uklidněním v této oblasti a se zastavením emigrace do Evropy počítat nemůžeme.

……………………………………………………..

Než začneš dštít síru a oheň na mne, přečti si tyto myšlenky znovu! A nespěchej!