V úterý proběhlo předávání státních vyznamenání, která předával prezident republiky, pan Ing. Miloš Zeman. Tato slavnostní událost nebyla ani tolik sledována, ale jakou lavinu tento slavnostní akt spustil, to je až obdivuhodné!
Samotné předávání státních vyznamenání v letošním roce nemělo takovou sledovanost a váhu, jako následné debaty, kritiky, urážení naší hlavy státu a v neposlední řadě se nahnala voda na mlýn bulváru, který měl konečně důvod, jak do někoho šít.
V kompetenci prezidenta České republiky je mj. i předávání státních vyznamenání. Na této akci se může podílet kdokoli z nás, věděli jste to? A kolik z Vás to učinilo? A kolik z Vás nadávalo na to, koho si prezident „dovolil“ vyznamenat? Nebudu zde prezentovat svoje politické názory, protože to je odvětví, které komentovat nechci. S panem prezidentem jsem v některých názorech zajedno, v některých se naše názory diametrálně liší. Tak to ale přece má být! Každý máme právo na svůj názor. Až my budeme prezidenty, prezidentkami, budeme mít možnost svůj názor prezentovat i třeba udělováním státních vyznamenání.
Na sociální síti jsem objevila takové komentáře, které odkazují na to, že když prezident vyznamenal Bílou a Fica, tak může rovnou vyznamenat i Mengeleho za přínos vědě. To už je trošku moc, nemyslíte si? Nemusíme souhlasit, ale respektovat bychom měli. A dávat na stejnou úroveň pana Mengeleho vs. pana Fica a paní Lucii Bílou, to je trošku silná káva. Omlouvám se těm, co to nyní čtou a poznávají se v tom. Ale stejně jako Vy, tak i já vyjadřuji svůj názor.
Mezi vyznamenanými se objevila jména takových osob, které měly být vyznamenány už dávno – konkrétně Sir Winton a Sir Churchill, kteří dostali nejvyšší státní ocenění. Řád T. G. Masaryka dostali také velmi známí a naší republice prospěšní lidé – Eduard Harant, Hana Hegerová, Karel Kryl a Ing. Miroslav Zikmund.
Velmi si vážím ocenění padlých vojáků v Afghánistánu a s následujícími slovy prezidenta republiky se ztotožňuji: „... Špína této země označuje tyto padlé vojáky jako žoldáky. Žoldák je ten, kdo bojuje za peníze v cizí armádě, žoldák není ten, kdo bojuje v armádě své vlasti. Je to hrdina, který chrání naši zemi před mezinárodním terorismem. …“ – citace slov prezidenta republiky při slavnostním projevu. Mějte názor, jaký chcete, na to přece máme všichni právo, ale tito hrdinové si vyznamenání zaslouží.
K již zmíněné Lucii Bílé mohu jen dodat – Lucie Bílá reprezentuje dlouhodobě náš stát v zahraničí, to, že se netajila svými sympatiemi k panu prezidentovi, není důvod a pokud ano, tak určitě nne ten hlavní, proč dostala toto ocenění. Náhodná jména dalších – Ing. Dana Drábová, Ph.D., Zdeněk Duběnka (neuvěřitelných 555 odběrů k dárcovství krve), R. D. Josef Toufar (in memoriam) a mnozí jiní, seznam si jistě najdete, když budete chtít.
Hlavní moje slova směřují k jednomu závěru, ve kterém prakticky jen shrnu již napsané, prezident republiky má právo udělovat státní vyznamenání. Návrhy na tato vyznamenání také podávají poslanci, ale můžeme je podat i každý z nás. Nemusíme s panem prezidentem souhlasit, ale měli bychom jej respektovat. Zvolili jsme si ho my, co jsme šli k volbám, měli jsme to právo. A jak jsem již zmínila - s některými oceněnými souhlasím, u některých váhám, ale právo rozhodnout měl pan prezident. Ne já.
Myslíte si, že vracet vyznamenání je ta správná cesta, jak projevit nesouhlas? Zvlášť když vrácené vyznamenání udělil pan prezident Václav Havel?
A teď klidně do mě…
Za Vaše názory budu vděčná i na FB http://facebook.com/vaseVeronika
