Úskalí vánočních večírků

Bývají veselé tak, že leckdy překopou plánovanou sváteční pohodu od základu. Co? Vánoční večírky!

Foto: neznámý sdílný kolemjdoucí

Jeden takový jsme včera uspořádali s naším osvětovým dámským spolkem.

Uctít sváteční atmosféru nadcházejícího zimního slunovratu jsme se žensky rozhodly v černo-červeném outfitu. Máme totiž vyzkoušené, že když už před akcí věnujeme čas přemýšlení, jak naplnit předepsaný dress code, neseme si sebou dopředu takové to radostné očekávání něčeho netradičního a vstupní zábava je zaručena.
Včera ale vypadal náš příchod na místo nevesele. Pohostinská osvěžovna byla nabitá k prasknutí, i přes rezervaci jsme nedostaly některý z vyhlédnutých stolů, abychom viděly na hudbu, a byly nasměrovány k pobočnému stolu za schodištěm. Jak se ale později ukázalo, bylo to místo strategické, slyšely jsme vlastního slova a zcela neplánovaně dostaly nečekané zpestření.
Když jsme se rozhodly zvěčnit se fotograficky, jediné místo, kde byl trochu odstup a lidé si nešlapali po hlavách, bylo schodiště. Právě ve chvíli, kdy jsme vyhlížely někoho z obsluhy, kdo by zmáčkl spoušť, šel kolem sympatický muž, který se úkolu zodpovědně ujal. Profesionálně, leč marně jsme ho instruovaly, což vedlo k výbuchům veselí tak, že neudržel ruku na spoušti v patřičném klidu. Chtěly jsme mu za odměnu koupit panáka, ale donesl si svého a přisedl si.

Vánoční večírky mají tu zvláštnost, že se z velké míry neodehrávají s manželi a partnery, ale s kolegy z práce a z jiných kratochvilných a sportovních sešlostí, a tak atmosféra často bývá uvolněnější víc než dost.
Ten neznámý milý muž ze vzdáleného cizího města byl dle svých slov nejprve také účastníkem výjezdního pracovního večírku o několik stolů dále.  Po několika odlehčujících frázích se svěřil, že to není až tak firemní večírek, jako výlet s kamarádkou, pak pojal k našemu spolku takovou důvěru (to bylo v momentě našeho sdělení, že organizujeme kurzy vaření), že se svěřil, že kvůli onomu večírku bude mít asi doma dusno a manželské nepochopení, že kamarádka není obyčejná, ale důvěrná kamarádka, pak konstatoval, že netušil, jak bude na recepci místního známého hotelu prolustrován a vypadal, že se na dobrodružnou noc v cizím pokoji skoro netěší, a po našem údivu, proč tedy teď nesedí se svou milou, ale s námi, jen pokrčil rameny a povzdychl si.

„Je-li tlak ze dvou stran je nelépe utéct cestou třetí,“ vypadlo z jedné z nás životní moudro a další v žertu přidala poznámku, že tu sedí hned s několika místními hoteliérkami. Pak se zarazila, protože si uvědomila, že by její vtip mohl být posluchačem pochopen vážně.
Daly jsme mu rozhřešení, popřály úspěch páteční noci, a odebraly se po schodech teď už opravdu domů, do svých mravopočestných domovů.

Dávejte si pozor na vánoční večírky, mohou být nebezpečné. Kouzlo vánoc a lidské blízkosti působí často tak nevyzpytatelným způsobem, že úplně cizím lidem řeknete v půlhodině to, co byste neřekli panu faráři u svaté zpovědi. A to ještě řečník netuší, že existuje něco takového jako je blog.

Krásný dnešní slunovrat přeji :-)