U výtahu stál ...

„Ale néé,“ začepýřila se potěšeně dáma, které dával muž výrazným gestem paže najevo, že má přednost.

Čepýřila se tak dlouho, že se dveře výtahu začaly zavírat a tak musel muž přiskočit a zabránit přeskřípnutí dámy vpůli.

Protože pracuji ve výškové budově, jsem svědkem podobných situací skoro každý den. Když mi naposledy kolega dával u výtahu přednost k nastoupení a já stála skoro ještě u vchodu a musela běžet, aby nemusel tělem blokovat zavírající se křídla, řekla jsem:
„Vím, že jste gentleman, ale do výtahu nemusí muž ženě dávat přednost.“
Vzpomněla jsem si totiž na historické pravidlo, tuším z dob starých výtahů a Gutha-Jarkovského, kdy platívalo, že do výtahu má vstupovat první muž, a to proto, aby se ujistil „je-li zdviž ve stanici“. Sama si pamatuji jeden kdysi noblesní starý dům, kde měli zamykací výtah a to proto, že zde nebyl mechanismus, který by zabránil otevření dveří do prázdné výtahové šachty. V dobách prvních výtahů také panovaly obavy, aby se lano s kabinou neutrhlo a tak nastupující pán byl tím prvním, kdo vyzkoušel nosnost lana.

Tyto poznatky jsem sdělila kolegovi, než jsem vystoupila, ale protože ve mně hlodala otázka, jak je to z pohledu dnešní etikety, našla jsem si co si o tom myslí Ladislav Špaček. Ten se vyjadřuje ve smyslu, že: „Toto pravidlo není určeno podle přednosti, ale říká, že muž musí zajistit, aby žena mohla bezpečně nastoupit. Jestli muž nechá ženu nastoupit okamžitě poté, co se dveře otevřou a tudíž nehrozí nebezpečí, že by ji sevřely a muž je ten druhý, kdo už trochu riskuje, tak to je první možnost. Druhá možnost je, že muž nastoupí jako první a stiskne třeba tlačítko, otevřené dveře tak, aby ty dveře zůstaly pootevřeny a nebo se mezi ně postaví a zabrání vlastním tělem tomu, aby dveře ženu nesevřely“.

Tak teď už budu jezdit výtahem mnohem spokojeněji a erudovaně poradím.

A jaké z toho plyne ponaučení?

Prosím dámy i pánové, nastupujte do výtahů rychle a bez dlouhých zdvořilostních ceremoniálů. Dámy, když vám muž dává přednost, neupejpejte se 30 vteřin jak chovanka právě propuštěná z kláštera. Bývám u toho, že si dva tak dlouho dávají přednost, až jim výtah ujede.

A ještě jeden postřeh:

Ten starý zamykací výtah byl napřed dlouho odstaven a pak necitlivě nahrazen moderním (za socíku nebyl prostor pro výběr a estetiku) Pochopitelně se tyto výtahy dávno zakázaly z důvodu nesplnění bezpečnostní normy, ale je škoda, že to postihlo téměř bez výjimky i výtahy krásné a historické. Ono nejen zde platí, že zgajlchšaltovat vše bez rozdílu bývá na škodu. Za dodržení speciálních bezpečnostních opatření si totiž v jiných státech uchránili své technické památky jako je třeba Santa Justa v Lisabonu.