Příplatek či sleva na ksicht ?

aneb nejen o cenách dle obličeje a o tom, že tvářit se mile není vždy výhrou...............

Slangové slovo ksicht pochází z německého Gesicht, což vyjadřuje v prvním významu tvář nebo obličej. Může však vyjadřovat i zjevení, přelud, vidění, vidinu...
Výraz ksicht zdomácněl nejen u nás v Sudetech pro svou krátkost a výstižnost a zdaleka se nepoužívá jen pro vyjádření opovržení z tváře druhého člověka.

Ano někteří lidé mají takový obličej, že při pohledu na ně cítíme, že máme vidění, že se nám to jen zdá...
Znáte ten pocit, kdy otevřete dveře do kanceláře a vidíte tam takový ksicht, že v prvních třech vteřinách víte, že budete mít problém? A tak byste nejraději zablekotali něco v tom smyslu, že jste si spletli dveře. V některém případech odložení návštěvy pomůže, ale pokud se na židli takový zaměstnanec nestřídá s přívětivějším kolegou, musíte záležitost vyřídit s tímto ksichtem tak jako tak.
A na druhou stranu vidíte někoho poprvé a jeho obličej vám ještě před tím, než stačí vyslovit první větu řekne: jo, s tím bude pohodové jednání.

Tvrdím, že nejpozději po třicítce si každý za svůj obličej zodpovídá sám v plné míře. Do této doby leccos přikryje pel, nezkušenost či blbost mládí. Postupem času se do tváře zapisují všechny naše nálady, slasti i strasti, radosti i nenávisti, zkušenosti a dobrodružství a pozorný pozorovatel si ve tvářích ostatních může číst jak v otevřené knize. Někdo lépe a jiný hůře.

A takovýto ksichtopis nepřikryje kladnou maskou drahá kosmetika nebo krása, daná do vínku. Nejcharismatičtější obličeje mají pro mne tvůrčí lidé s dobrým srdcem a hlubokou životní moudrostí.

Tak jako na příjemnou tvář zareagujete otevřeností a úsměvem, na otrávený zlý ksicht, který nemůžete obejít a musíte s ním něco vyřídit, platí prý úplně jiná metoda. Nasadit ztrápený výraz, zanadávat si na vše možné a zaškemrat o službu, která by měla být samozřejmostí.  Pokud dotyčného naštveme, někdy i bezelstným milým úsměvem, může mám přinejmenším znepříjemnit život.
Někteří znalci těchto metod je považují za vrchol diplomacie, ale já se přiznávám, že takovéto hry nějak neumím, skoro nehraju a  tím se mi občas vyřizování prodlouží.
Metoda : pochval blbce a udělej blbce ze sebe a budeš mít razítko hned, je jen pro některé nátury.

A jak můžeme dostat dle ksichtu slevu nebo příplatek?

Obecně platí, že lidé známí, ti o kterých si dodavatel služeb myslí, že „na to mají“, nebo jsou v daném oboru naprostí laici, dostávají cenu až o čtvrtinu vyšší než běžný zákazník. Říká se tomu ksichtovné a setkáme se s ním všude, kde je třeba udělat rozpočet na práci, kterou si sami nespočítáme (stavebnictví, apod.)
Naopak proti tomu jsou lidé, kteří si na svůj ksicht nárokují slevu a někteří by rádi nezaplatili vůbec. Vyskytují se napříč celou společností, ale řekla bych, že jsem jich zatím nejvíc potkala mezi politiky a umělci.

Mám rády ty, kteří ksichtovné nevybírají ani nevyžadují slevu. A mám z takových lidí radost. Jako mí přátelé, kteří jeli z Prahy lidovým vozem a koupili u cesty košík hub. Za pár dní jeli limuzínou a ty houby jim dotyčný silniční prodejce účtoval stejně, i když neměl uvedenu cenu. Zde nehrál roli ksicht, ani druh vozu, ale to je podobné o tom zase příště :-)