O striptýzu a jiném vzrušení z dnešní doby ...

Žijeme v krásné době a v krásné zemi, pomyslela jsem si, když jsem se rozhlédla kolem sebe na ten zástup žen, které by podle islámského práva šaría byly všechny nejspíš odsouzené k ukamenování včetně mě a mé kamarádky.

idnes.cz

Hudba zahrála tuš, pohledný svalovec odhodil maskáče, pod kterými skrýval černé kalhoty a poněkud volnou košili. Zatančil zpívání v dešti a po dramatické změně hudby na střelbu, strhnul košili i kalhoty, aby se objevil v dresu Supermana. Dres se po pár svůdných výkrutech také poroučel k zemi a přítomné ženy jásaly nad ručníkem, který si jednou rukou před sebou přidržoval. Jedna z publika, kterou vytáhly ostatní na pódium, si mohla pod ručník i sáhnout.

Akce tohoto typu sice nevyhledávám, vzrušení se u mě dostavuje po zabrnkání na zcela jinou strunu, ale když má kamarádka dostala k narozeninám vstupenky na pánskou striptýzovou show, nechtěla jsem ji v tom nechat samotnou.
Ačkoliv se akce konala v poněkud sterilním prostředí sálu Lidového domu (ano toho kde byla blogerka Tina na jiné kulturní akci) a mnohem víc by jí slušel hřejivější interiér, bylo plno a na lístky do tomboly se v průběhu představení stála i fronta.
Od zábavy jsem moc nečekala, ale atmosféra, láhev Cabernetu a pohled na opravdu pěkná mužská těla, přece jenom nějaký ten serotonin do krve vyplavil. Kromě vypracovaných těl jsem ocenila i tématické kostýmy a musím se přiznat, že se mi líbí praktičnost kalhot se zipy na bocích po celé délce nohavic, které umožňují takové to elegantní odhození celého svršku bez potřeby se u svlékání krčit. Tento grif použila i firma Contrex u jedné z nejvtipnějších reklam na vodu, jakou jsem kdy viděla. Kam se hrabe Mattoni.

K napsání tohoto článku mě tak trochu ponoukl pohled na tu záplavu kritických, vesměs politických blogů, tepajících nešvary dnešní doby, bez toho, aby se člověk na chvíli zastavil a s pokorou si uvědomil v jaké úžasné době žije. Že znakem této příznivé doby je právě svoboda vyjádření nespokojenosti, o které se v mnoha jiných dobách a státech vůbec nedá mluvit. A je škoda, že tyto články mnohonásobně převyšují radost z malých každodenních událostí, byť se jedná o jeden večer plný pokřikujících rozjívených a vzrušených žen...
Zdá se mi, že bereme všechen ten luxus (právo na život, vlastní názor, kulturu…), za samozřejmost. Bereme to za zcela běžnou věc a vůbec si neuvědomujeme jak byla historie krutá a leckde je krutá i současnost.

Tento blog není primárně o striptýzu, ale o tom, jak si člověk i na tak, pro někoho plytké, nemravné a pro další přímo smrtelné zábavě, uvědomí, jak moc si váží té naší nedokonalé české hroudy...