Nemohl jsem se vám dovolat ...

" A z kterého století, prosím pěkně, voláte?" chce se mi často reagovat na podobnou výmluvu.  

Zdá se to být neuvěřitelné, ale i dnes jsou lidé, kteří při lhaní opomíjejí vývoj techniky a tak se jejich lži stávají směšnými až bizarními.
Jedním z těchto úkazů je lež telefonní. Osvěžila jsem si ji včera, kdy jsem na mobilu našla neznámý nepřijatý hovor a protože mám jeden mobil pro práci i soukromí, hned jsem volala zpět, abych třeba nepřišla o nějakou zakázku. Když sedím u počítače, obvykle si napřed číslo vylustruji, abych se vyhnula obtěžujícímu telemarketingu.
U počítače jsem zrovna neseděla, proto jsem volala hned.
„Prosím, Horák“ ozvalo se.
„Dobrý den, Bergerová, našla jsem váš nepřijatý hovor, co jste potřeboval?“
„Ale já vám nevolal!“
„Nevolal? Volám vám zpět, protože jsem našla vaše číslo.“
„To není možné, já nikomu dvě hodiny nevolal!“
„Tak že by nějaký kolega z vaší firmy?“
„Ne, to není možné.“
„Podle času bylo voláno před pěti minutami.“
....... ticho a pak soukaně: „No ono to asi občas blbne...“
„Tak asi ano, sbohem,“ přitakala jsem mu a vypnula příjem.
Ze zvědavosti jsem si pak číslo vyhledala. Nenašla jsem žádný záznam. Tedy žádná škoda.
Třeba jsou mobily, co si jen tak z dlouhé chvíle samy volají na úplně cizí čísla.

Byla to oproti klasické výmluvě:  Nemohl jsem se vám dovolat přece jen změna.
Z této klasiky jsem byla už mnohokrát vytočená. Zvlášť když si dotyčný trvá na svém a dodá,: Volal jsem několikrát, ale nedovolal jsem se. Vždycky přemýšlím, jestli mě má za blbou nebo si neomaleně dělá srandu a mám chuť odpovídat větou z úvodu. V jakém letopočtu se nachází, protože jestli máme stejný čas a století, tak v mobilu je jeho volání jistojistě zaznamenáno jako nepřijaté.
Tento způsob komunikace s oblibou používají řemeslníci, brigádníci, zaměstnanci, a jiní experti, když nejsou v domluvenou chvíli na určeném místě, nebo nedodali práci a cítí, že bude problém.
Takové průhledné lhaní má na druhou stranu své nesporné výhody. Jste hned v obraze, o jakého člověka se na druhém konci signálu jedná a že je s ním pravděpodobně lepší, žádný pracovní či obchodní kontakt už nenavazovat, o osobním nemluvě.
Jedinou omluvou, kdy lze takovou výmluvu přijmout, ovšem ne ve všech případech, je pokročilý důchodový věk, mentální retardace nebo trvalý pobyt v zapomenuté dědině bez proudu.

Nevím jak to máte vy, ale raději přijmu omluvu typu: .... omlouvám se, ještě jsem to neudělal, ....něco mi do toho přišlo, ... kašlal jsem na to, ...ožral jsem se.
To je mi vážně milejší. ;-)