Pavel Bandík
- Počet článků 25
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1293x
Seznam rubrik
Oblíbené články
Pavel Bandík
Spartan race Baest Liberec 2016
Závody Spartan. Mají řadu příznivců, ale i řadu, těch, kteří jim zatím nepříšly na chuť. I příslušníci této skupiny často neskrývají, že možná jednou by si chtěli některý se závodů vyzkoušet.
Pavel Bandík
Pacifik a jeho otisky v písku
Ne každý má to štěstí, aby se opakovaně mohl podívat na pobřeží Tichého oceánu. Já to štěstí měl. Rád bych se s Vámi podělil o svoje obrazové zážitky.
Pavel Bandík
Moje "Černé plíce"
Pokud jste zatvrzelý nekuřák či naopak vášnivý kuřák a říkáte si, dál číst nemusím, protože dost bylo vzrušených, nikam nevedoucích diskusí o zákazu kouření u nás, prosím vydržte a pokračujte ve čtení. Nebude to o kouření.
Pavel Bandík
Spartan! Spartan! Spartan!
Spartan race. Jednu chvíli mi to začalo připadat jako modla moderní doby. Kdo se nezúčastnil spartana, jako by nebyl. Do té doby, než jsem se rozhodl to také vyzkoušet.
Pavel Bandík
Souboj hlouposti a geniality v přímém přenosu
Ode dávna platí pořekadlo, že nejhorší srážka je srážka s blbcem. Pokud se o tom chcete přesvědčit nenásilnou a milou formou, přečtete si knihu Analfabetka od Jonase Jonassona. Nečtěte ji ale proto, že se vám líbila kniha stejného autora "Stoletý stařík, který vylezl oknem a zmizel". Přečtěte si ji proto, že očekáváte něco nového.
Pavel Bandík
Jsou pravidla důležitá?
Denně se musíme řídit spoustou pravidel, Existují jak ta psaná, tak ta nepsaná. Ale pravidla, která vám sestaví vlastní táta? Proč to dělá? Není na vás prostě jen příliš přísný a nenahrazuje tím to, že vlastně nemá čas se vám věnovat? Jste patnáctiletý kluk a máte pocit, že byste se měl věnovat úplně jiným věcem. Nejvíce vás trápí, že neustálým stěhováním z místa na místo, nemáte čas se seznámit s novým prostředím a najít si kamarády. A konečně jste ve městě, kde se vám líbí a snad si budete moci najít i přátele. Nebo ne??
Pavel Bandík
Znáte White Rock?
Když si zadáte do mapového vyhledávače název White Rock, zjistíte, že jsou tři ve Spojených státech amerických, jeden v Austrálii a jeden v Britské Kolumbii. Měl jsem tu možnost navštívit ten posledně jmenovaný. Jedná se o malé městečko na pobřeží Tichého oceánu nedaleko Vancouveru, směrem ke hranici se Spojenými státy americkými. Co je na něm tak zajímavého? Pro někoho určitě ten kus bíleho kamene, který leží na pobřeží a podle kterého městečko získalo svůj název. Pro jného nevelké pláže nebo jeho zeměpisná poloha. Pro fanouška železnic to, že mezi hlavní ulicí a městskou pláží vedou koleje, po kterých jezdí nákladní vlaky "pacifické dráhy".
Pavel Bandík
Odpoledne mezi velrybami
Určitě každý znáte ty nádherné dokumentární filmy o velrybách. Temně modrá voda a v ní největší současný savec, kterého příroda vytvořila. Nikdy, když jsem tyto dokumentární filmy sledoval, mě ani nenapadlo, že bych něco podobného mohl prožít na vlastní kůži. Proto mě nabídka, strávit 2 dny na Vancouver Islandu, nadchla. Zvláště, když jednou z plánovaných činností byl výlet za velrybami. Již samotná cesta z Vancouvru trajektem na Vancouver Island a dále do Tofina byla jedním ohromným zážitkem. Přesto, že nabídky na Wahle Watching se objevují v každém informačním materiálu Britské Kolumbie, neměli jsme v té chvíli konkrétní představu. Jak ale bylo v informačních letácích uvedeno, vybrat si můžete až na místě.
Pavel Bandík
8 500 km od každodenní reality II.
Tofino. Malé městečko na pobřeží Tichého oceánu, které leží na západní straně Vancouver Islandu. Už samotná cesta k němu vede po silnici, na jejímž začátku Vás dopravní cedule informuje, že toto je poslední benzínová pumpa a další je 80 km daleko. Jedete mezi vysokými zalesněnými kopci a míjíte řeku a nádherná jezera. Přesně takto jste si představoval kanadskou přírodu. Čas od času vás mine auto. Váš mobilní telefon nemá žádný signál. Pokud by se cokoliv stalo, máte dvě možnosti. Čekat na další auto, jehož posádka by vám mohla pomoci nebo se vyšplhat navysoké kopce a doufat, že tam budete mít signál a přivoláte pomoc. Tato myšlenka vám jen na chvíli bleskne hlavou a pak si znovu užíváte tu nádheru, kterou zde vytvořila příroda. Když přijedete k prvnímu motorestu na západním pobřeží, přece jen si ulevíte, že jste cestu bez problémů zvládli a čekáte, kdy konečně uvidíte tichomořské pobřeží. Stále je ale pouze tušíte, protože po celou cestu do Tofina je silnice lemována lesním porostem. Není možné říci lesem, protože se jedná pouze o úzký pruh stromů, ale přece jen za nimi Tichý oceán nevidíte. Jednou dvakrát zahlédnete u cesty informační tabuly o nejbližší pláži, či odbočku k nějakému resortu. Abyste nevyšli ze střehu, pravidelně se kolem cesty objevují značky informující o tom, že na pobřeží hrozí nebezpečí tsunami.
Pavel Bandík
8 500 km od každodenní reality
Kdo z nás by nechtěl jednou za čas vypadnout z toho každodenního kolotoče. A ještě si k tomu splnit životní sen. Mým snem vždy bylo, letět přes Atlantik a podívat se do New Yorku. Řeknete si, ale to přece není 8 500 km. A máte pravdu. Je to proto, že mým místem mimo každodenní realitu se stal Vancouver. V této době jsem ještě netušil, že se mi návštěva Vancouvru a Britské Kolumbije hluboko vryje do srdce. A není to tím, že bych slevil ze svých původních snů o opěvovaném New Yorku (kdo z nás by neznal věhlasný song v podání Franka Sinatry). O Vancouvru žádný světový hit neznám, přesto že by si určitě pořádný hit zasloužil.
