Pět maďarských vynálezů

Následující článek si neklade za cíl být kompletním výčtem přínosu Maďarů lidstvu. Povětšinou ani nejde hovořit o vynálezech v pravém smyslu toho slova, pod kterým si zpravidla představujeme vynálezy technické. Novátor však nemusí vždy uspět jen na poli vědy. Proto také následujících pět záležitostí pochází ze čtyř velmi různých oborů.

Pokrm tvořený nakrájenými masovými kostkami v omáčce z cibule kořeněné paprikou znají pravděpodobně všichni. Nejednoznačné je to však s jeho názvem. To, co my obvykle nazýváme guláš, znají v Maďarsku spíše pod označením pörkölt. Slovem gulyás je v maďarštině nazývána polévka, často ovšem podávaná jako hlavní jídlo. Nikdy není zahušťována moukou - to je právě ta hranice, která ji odděluje od pörköltu.

V našich zemích známe ještě segedínský guláš. Tady jde o naprostý omyl, vzniklý pravděpodobně jen jistou zvukovou podobou dvou názvů. Ve skutečnosti totiž jde o jídlo maďarsky zvané székelykáposzta, přičemž székely je označení skupiny Maďarů žijící v Sikulsku (maďarsky Székelyföld), historické části Sedmihradska, která se dnes nachází na území Rumunska. S městem Segedín (Szeged) tedy nemá naprosto nic společného.

Z tohoto města ovšem pochází jiná kulinářská specialita, a sice uherský salám. V maďarštině je nazýván téliszalámi, tedy salám zimní. Napodobenin se po světě i v Maďarsku samotném vyrábí celá řada, ovšem pravý uherák pochází od firmy Pick. Vyrábí se z masa plemene vepřů mangalica, vyšlechtěného koncem 19. století (ze stejného masa se mimochodem vyrábí i čabajská klobása). Pro mangalice je typická dlouhá srst, umožňující jim pást se venku i v tuhé zimě. Tím dosahují přirozeného přírůstku sádla, jež obsahuje velké množství tzv. dobrého cholesterolu. Uherský salám tak přispívá k prevenci kardiovaskulárních chorob.

Z výrobního postupu salámu je známo poměrně málo, neboť je střežený podobně jako recept na Coca-Colu nebo Becherovku. Základním kořením je paprika, dále se používá bílý pepř a další přísady. Paprika je po usušení mleta kamennými mlýnskými koly, neboť železo by chuť papriky ovlivňovalo. Kousky masa v salámové směsi mají velikost přibližně rýžového zrnka. Toho je však docíleno pouze krájením, nikdy ne mletím. Salám pak zraje za přístupu studeného vzduchu a je velmi pomalu uzen. Během zrání se vytváří jeho charakteristický bílý povrch, který se skládá ze směsi sedmnácti druhů ušlechtilých plísní.

Za první Československé republiky se uherský salám stal předmětem daně z přepychu. Nejvyšší správní soud se v roce 1935 dokonce zabýval otázkou, jestli se daň má vztahovat jen na originální uherák nebo i jeho napodobeniny (pro ně se používalo slovo imitace). A kupodivu dospěl k názoru, že se daň má vztahovat i na ně, a to včetně tuzemských.

Hit přelomu 70. a 80. let 20. století vynalezl maďarský sochař a architekt Ernő Rubik (nar. 13. července 1944 v Budapešti). V roce 1974, kdy svou barevnou kostku sestavil, pracoval jako profesor na budapešťské Univerzitě aplikovaného umění (Iparművészeti Főiskola). Příštího roku byla kostka zapsána na maďarském patentovém úřadě pod číslem HU170062. Poprvé se objevila v obchodech s hračkami v roce 1977 a následně zaznamenala celosvětový úspěch, kdy byla vyráběna v miliónových sériích.

Hlavolam se skládá z 26 dílů (8 rohových, 12 hranových a 6 středových). Celá soustava je propojena důmyslným mechanismem, který umožňuje libovolnou vrstvu pootočit o násobek 90 stupňů. Celkový počet kombinací je 43.252.003.274.489.856.000 (čti čtyřicet tři triliónů dvě stě padesát dva biliard tři bilióny dvě stě sedmdesát čtyři miliard čtyři sta osmdesát devět miliónů osm set padesát šest tisíc).

Ferenc Liszt (1811-1886) proslul jako brilantní klavírista, který snad jako první hudebník na světě dělal ze svého vystoupení šou - přišel, lehce se uklonil, usedl ke klavíru a následovala pohybová exhibice spojená s neuvěřitelnou technikou. A tak jeho stylem vystupování sice někteří současníci přímo opovrhovali, jeho virtuozitu mu však všichni tiše i nahlas záviděli.

Do dějin hudby se ale Liszt zapsal hlavně jako skladatel, mimo jiné též coby tvůrce programní hudby v podobě, kterou známe i Smetanovou zásluhou. Tito dva skladatelé byli ostatně velmi blízkými přáteli a princip symfonických básní převzal Smetana právě od Liszta. Byť pokusy dát hudbě i mimohudební obsah pocházejí už z baroka (vzpomeňme třeba na Vivaldiho Čtvero ročních dob), Liszt dokázal symfonické básni dát kromě nálady i konkrétní děj a dovedl formu k symfonické dokonalosti. V tom úspěšně pokračoval Bedřich Smetana nejprve svými ranými díly Hakon Jarl, Richard III. a Valdštýnův tábor, později cyklem symfonických básní Má vlast. O něco méně úspěšně se o totéž pokoušel i Antonín Dvořák svými básněmi na motivy Erbenovy Kytice. Z českých skladatelů psal symfonické básně ještě Zdeněk Fibich, pravděpodobně nejznámější z nich je V podvečer.

Liszt složil celkem 13 symfonických básní, z nichž první byla Co slyšíme na horách (Amit a hegyen hallani), nejznámější jsou asi Les préludes (Előjátékok) či Prométheus. Prvky programní hudby jsou však patrné i v dalších jeho skladbách.

Na poli techniky uspěl Tivadar Puskás (1844-1893). Roku 1873 odešel do USA, kde spolupracoval s Thomasem Alvou Edisonem. Když se doslechl o Bellově vynálezu telefonu, hned si jeden koupil, rozebral ho a snažil se ho zdokonalit. Podle Edisona byl Puskás prvním člověkem, kterého napadla myšlenka telefonní ústředny. To bylo tak - kdyby dnes existoval telefon podle Bellových představ a měli bychom dejme tomu deset známých, museli bychom doma mít deset telefonů, z nichž by nás jeden každý spojoval právě s jedním ze známých. Což by bylo poněkud nepraktické. A právě tento problém řešila Puskásova telefonní ústředna. Vůbec poprvé byla uvedená do provozu v Bostonu v roce 1878, další přibyla o rok později v Paříži. Konečně roku 1881 spustil spolu s bratrem Ferencem první ústřednu také v Pešti.

Puskásovým následujícím vynálezem, patentovaným v roce 1892, byly telefonní zprávy, které v mnohém předznamenaly budoucí rozhlasové vysílání. Údajně umožňovaly poslouchat program půl miliónu posluchačů. Když Puskás zemřel v poměrně mladém věku na srdeční infarkt, byla tato zpráva rozšířena právě pomocí jeho telefonních zpráv.

Tivadaru Puskásovi se přisuzuje i zásluha na vzniku jednoho celosvětově známého slova. Při zkouškách prototypu své telefonní ústředny se prý jednomu ze svých pomocníků ohlásil slůvkem hallom, což maďarsky znamená slyším vás. Z toho se prý vyvinulo slovo haló, rozšířené prakticky do všech jazyků.

Fotografie

Všechny fotografie použité v článku pocházejí z Wikipedie, kde jsou uveřejněny pod licencemi umožnujícími jejich volné využití. Jako autoři jsou uvedeni Kobako (guláš), André Karwath (uherský salám), Booyabazooka (Rubikova kostka), Franz Seraph Hanfstaengl (Ferenc Liszt). Autor fotografie Tivadara Puskáse není uveden.