Miloši, kurva se neříká!

Miloš Zeman zneužívá 28. říjen k produkci vlastní show. Nejen o tom však bude následující článek. Snažím se shrnout a snad i okomentovat Zemanovy excesy z poslední doby. Vždy se zdá, že Zeman už nemůže ničím překvapit. Je to však omyl, ze kterého jsme permanentně čas od času vyváděni...

Zatímco loni jsme si užili aférky s nepozvanými rektory a letos tato slibovala pokračování, Zeman nakonec při rozdávání státních metálů předvedl číslo zcela jiné. De facto jím rehabilitoval kategorii zasloužilých umělců a některé nové nositele vyznamenání degradoval někam na úroveň zasloužilé umělkyně Hany Davidové-Remkové, která svůj titul dostala za to, že byla dcerou Václava Davida, komunistického papaláše a v letech 1953-1968 ministra zahraničí, a nějaký čas i manželkou Vladimíra Remka, přičemž herečka to opravdu nebyla valná.

Je takový Filip Renč příkladným umělcem? Jeho Sanitka 2 nebyla nic světoborného, mnohem horší prohřešek se však dá najít v jeho nedávné minulosti. Coby režisér spojený s reklamní kampaní Nemyslíš - zaplatíš se v roce 2010 zasloužil o její rychlý konec, když v opilosti zavinil dopravní nehodu a ujel od ní, následně pak tvrdil, že neřídil, a odmítl dechovou zkoušku. Skutečně, vzor všech ctností... Další vyznamenaný se rozhodl chovat jako buran a na předávání státních vyznamenání se dostavil ve sportovním outfitu. Je chybou protokolářů, že byl na ceremoniál vůbec vpuštěn. Zatímco se tedy vyznamenání dočkali umělci pochybných kvalit lidských, nedostalo se na ocenění hrdinského činu Petra Vejvody, známého jako "studenta ze Žďáru". Opravdu je náhoda, že Renč i Sedláček se umělecky angažovali ve prospěch současného prezidenta? Jsou-li opravdu tak vynikající a umělecky nenahraditelní, mohli si ve svém věku počkat na ocenění do doby, až na Hradě bude sedět někdo jiný než Zeman. Připočteme-li takové drobnosti, jako byl třeba výpadek televizního vysílání, letošní předávání státních vyznamenání bylo skutečně vypráskané. K dokonalosti chybělo snad jen předat medaili za zásluhy o stát v oblasti umění Herbertu Slavíkovi, autorovi oficiálního prezidentského portrétu.

Zeman zapracoval v oblasti kultury už předtím v Číně, když pomohl vnučce Zdeňka Milera (ačkoliv ten si to prý nepřál) prodat tamní televizi práva na natočení dalších epizod populární dětské postavičky Krtka. Zdůrazňuji Krtka, nikoliv Krtečka, jak s oblibou píší snad všechna média - přitom všechny díly bez výjimky nesou v názvu pojmenování "Krtek". Takže co nás teď čeká? Krtek a mávátko, Krtek a Velký Mao, nebo něco zcela nepolitického, jako třeba Krtek a okopírované autíčko nebo Krtek a okopírovaný telefon? Na poli politickém bodoval Zeman ujištěním o uznávání územní celistvosti Číny a o tom, že čínské vedení nepřijel poučovat o lidských právech.

No a zbývá žhavá neděle a s ní Zemanovo vystoupení v Hovorech z Lán. Opravdu jsem si nikdy nepomyslel, že z úst nejvyššího ústavního činitele někdy uslyším slova, z nichž to zmíněné v nadpisu patří ještě k těm jemnějším. Kromě pojmenování lehké ženy jsme mohli slyšet též vulgární pojmenování exkrementu a dámských pohlavních orgánů (s gustem zopakováno třikrát za sebou). Zeman prostě dnes perlil. Až jeden žasne, jakého máme lidového prezidenta. Abychom si rozuměli, ne že bych nikdy neslyšel sprosté slovo z úst Zemanova finálového soupeře z prezidentské volby Karla Schwarzenberga. Ale opět se tu projevuje, že když dva dělají totéž, není to totéž. Schwarzenberg jednak není a nebyl prezidentem republiky, no a čistě subjektivně vzato, i ostré slovo se dá pronést s jistou noblesou. Zeman však zůstal buranem.

Pikantní je, že celou věc už musel vysvětlovat mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna. Vulgarismům prezidenta prý nešlo zabránit, pořad byl vysílán živě. Evokuje to však otázku, zda v případě vysílání ze záznamu měl Český rozhlas Zemanovy výroky sestříhat, chcete-li zcenzurovat. Moje odpověď je jasná: v žádném případě ne. Nechť obdivovatelům Zemana udělá radost a nám ostatním nechť je bez cenzury předvedeno, koho to vlastně máme na Hradě. Nedělám si iluze, že bude Zeman volán k jakékoliv odpovědnosti nebo že se snad posluchačům Českého rozhlasu jakkoliv omluví. A počkejme si, jestli třeba nebude Český rozhlas odsouzen k pokutě za vulgární výrazy před 22. hodinou, a také zda nebude záznam pořadu ze stránek Českého rozhlasu odstraněn.

Závěrem už jen žádám české učitele - netrestejte své žáčky, až budou pod nebo na portrét prezidenta psát nemravná slova či malovat vulgární symboly. Není totiž vyloučeno, že někteří z nich prezidentovu řeč slyšeli z rozhlasového vysílání, je pak téměř jisté, že si ji dokázali na internetu najít. A prezident přece - mimo jiné - spoluvytváří normy chování a vyjadřování. K potrestání žáka by navíc mohla stačit přimalovaná bublina s prezidentovým citátem. To jsou tedy paradoxy...

Až tam jsme došli. V tom případě jsou však na místě dvě otázky. Jedna by se se měla týkat toho, jak nízko nás Zeman ještě dokáže stáhnout. A druhá, zda není namístě konečně mu dát hlasitě cosi najevo.

Dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval své přítelkyni za jednu myšlenku, obsaženou v tomto článku. Zapadla do něj tak přirozeně, že jsem ji s jejím svolením rád použil a zapracoval.