Léto je zpátky (10.)

Tam, kde jsem zrovna pobýval, předvedlo léto dny přímo žhavé. O tom, co se všechno dá zvládnout ve vedrech tropických, bylo těchto deset dní a devět nocí.

10. kapitola: Nebezpečná slova, tentokrát v chorvatštině (27. srpna 2023)

Z Büku jsem v podstatě udělal jen přestupní stanici podobnou té v Harkányi. Ale to už tak bývá, že když jsme někde doma, děláme odtud výlety na všechny strany. Jenže i z druhého domova je čas odjet. Nečekám vlastně na nic - snad jen na Jánose, toho naštěstí potkám venku. Konečně mu zaplatím za pobyt a ještě před osmou vyjíždím. 

Zkusím se cestou zpátky věnovat jednomu z jazyků, s nímž jsem se na téhle cestě setkal. Chorvatština patří do rodiny slovanské, a jako taková by měla být češtině aspoň částečně srozumitelná. Snad i s trochou snahy je. Ovšem jako vždy tu číhá dost nástrah, které mohou být příčinou toho, že se Čech a Chorvat nemusí vždycky správně pochopit.

A začneme hezky od základu: pokud chcete jet k Jadranu v srpnu, nikdy, opakuji nikdy a přidávám vykřičník, tento měsíc nezmiňujte bez dalšího upřesnění česky. Chorvatské slovo "srpanj" totiž znamená červenec. Čistě pro doplnění, srpen se chorvatsky řekne "kolovoz". A je to možná až neuvěřitelné, ale něco podobného by se vám mohlo stát i koncem roku. Je jen štěstí, že tou dobou se do Chorvatska moc nejezdí. Slovem "listopad" chorvatština pojmenovala měsíc desátý, tedy říjen. Jedenáctému měsíci pak říká "studeni". Tady můžeme pokračovat hezkým řetězcem – chceme-li chorvatsky říct, že je něco studeného, užijeme slovo "hladni". Jako všude v chorvatštině, i tady se psané "h" vyslovuje jako [ch], takže s mluvenou podobou [chladni] nebude asi problém. Podoba psaná může připomínat slovo "hladový". Pokud zrovna chcete pomoci od tohoto pocitu nedostatku a nejste rozhodnuti, čím tak učiníte, řekněte prostě "gladan sam", oni už vám něco dobrého poradí. Něco, co se souhrnně označuje slovem "hrana" (opět [ch-], prosím), tedy jídlo. A slovo "pića" je zase obecné označení pro nápoje. I když to tak nevypadá. 

Snad náhlá potřeba nějaké změny na stokrát vyjeté cestě zapříčinila, že mířím nejprve na Vídeň a poté na Brno a po dálnici D1 na Prahu. Malou přestávku si udělám kousek za hranicí, trochu stranou od hlavní silnice. O tom, jak to celé pokračovalo, si povíme za chvíli. 

Když o sobě Chorvat řekne "živim u stanu", nemějte zbytečnou obavu o jeho životní úroveň. Tou větou vám sděluje pouze to, že bydlí v bytě. Proto také v kempu nežádejte místo pro stan, vypadali byste přinejmenším záhadně, ale chtějte "mjesto za šator". Podobnosti se slovem "město" si nevšímejte, to se chorvatsky řekne "grad". Není to jediný posun významu, který v této oblasti najdete. Slovo "trg" značí náměstí, zatímco trh se chorvatsky řekne "tržište". Na náměstí obvykle najdete kostel. Pro něj užívá chorvatština slovo "crkva", které má ovšem dva významy. Ten druhý je přesně takový, jaký bychom čekali, tedy "církev".

Církev tvrdí, že slovo prý bylo na počátku. My se k němu dostáváme až teď, ale to nevadí. V každém případě je dobré vědět, že chorvatské slovo "slovo" znamená "písmeno". Naopak "slovo" se chorvatsky řekne "riječ". Budeme-li chtít do chorvatštiny přeložit slovo "řeč", záleží na významu: govor, jezik, vyberte si. 

S čím se tak můžete setkat na dovolené v Chorvatsku... Nejspíš bude vedro. Pokud ovšem tohle slovo použije Chorvat, má na mysli, že bude jasno. Je pravda, že když u moře je jasno, je i vedro, chorvatsky "vruće". Když přijde "mrak", nebojte se, že už "vedro" nebude. Slovo "mrak" označuje tak běžný a pravidelný úkaz, jakým je tma. Pro mrak se v chorvatštině užívá pouze slovo "oblak", kterému nelze nerozumět.

Když se ubytujete v apartmánu, možná zahlédnete slovo "krevet". Neznamená to, že se k vám z moře přestěhovali drobní korýši. To slovo neznamená nic jiného než postel. Když vám váš pan domácí řekne, že "vaša soba nalazi se na drugom katu", chce vám sdělit pouze to, že vám přichystal pokoj ve druhém patře. Pokud k vybavení patří "krevet na kat", takto poučeni už budete jistě čekat něco jako palandu. 

Základem je pak slovo "kruh", alespoň co se týká obživy. Možná má původ ve tvaru, jaký chléb obvykle míval, ovšem bez obav tak jmenujte i chleby šišaté či hranaté. A kdybyste náhodou zabrousili do tématu geometrie, pak kulatý rovinný útvar se nazývá "krug". Čtverec je "kvadrat", kteréžto slovo ovšem značí stejně jako česky druhou mocninu. Té v češtině také někdy říkáme "čtverec", takže jsme si v tomhle s Chorvaty kvit.

Někde kolem stého kilometru D1 vjedu do mlhy. K ní se záhy přidá déšť, což určí ráz počasí nejen pro zbytek cesty, ale jak se ukáže, i pro následující dny. Když o chvíli později stavím u motorestu Melikana, je rozdíl oproti včerejšku dvacet stupňů doslova propastný. 

Možná je teď vhodný čas vrátit se k tématu jídla. K němu potřebujete příbor. Chorvatské slovo "pribor" však znamená obecně nějaké příslušenství. Chcete-li se mít čím najíst, musíte si říct o "pribor za jelo".

Slovo "jelo" má podobný význam jako "hrana" (je od něj odvozen například "jelovnik", tedy jídelní lístek). Jednou se mi jeden Chorvat snažil vysvětlit rozdíl mezi oběma. Je to asi tak, že slovem "hrana" se označuje jídlo tak nějak souhrnně (maslac i sir su hrana - máslo a sýr jsou jídlo, potraviny), zatímco při užití "jelo" máme zpravidla na mysli jedno konkrétní (odrezak je moje omiljeno jelo - řízek je moje oblíbené jídlo).

V téhle kapitole slovo "jelo" svoje místo bezpochyby má, v češtině a chorvatštině má zcela odlišný významn navíc v každém z jazyků jde o jiný slovní druh. Podobně je na tom i "odijelo", to ovšem s jídlem nemá společného pranic ani v chorvatštině. Znamená totiž "oblek", a to ve smyslu pánském, formálním.

Dvojic slov, jež jdou napříč slovními druhy, je taky pěkná řada. Chorvatské "sad" znamená "teď", naopak sad jako plocha vysazených stromů se řekne "voćnjak". Doslova kuriozitou je v tomto směru "radio". V chorvatštině může znamenat totéž co v češtině, ovšem mnohem častěji je užíváno ve smyslu zcela jiném. Na -o totiž končí příčestí minulá chorvatských sloves v mužském rodě. Už samo sloveso "raditi" může Čechy mást, neboť znamená "pracovat". Takže "radio sam" přeložíme do češtiny jako "pracoval jsem". Zajímavé v téhle souvislosti je, že pro ženský i střední rod má chorvatština koncovky příčestí celkem očekávané (radila sam - pracovala jsem). A pak je tu "bio". To má v chorvatštině význam jen jeden, je to příčestí minulé v mužském rodě od slovesa "být". Tady bych mimo téma připomněl, že chorvatština užívá v minulém čase pomocné sloveso i ve 3. osobě, "byl, byla, bylo" se tedy řekne "bio je, bila je, bilo je". 

Když už je řeč o slovesech, samozřejmě i v chorvatštině má tento slovní druh svoje mluvnické kategorie. Jednou z nich je slovesný vid, chorvatsky "glagolski vid". Zatímco v češtině můžete slovo "vid" použít bez upřesnění a pořád bude zřejmé, o co jde, v chorvatštině samostatné slovo "vid" znamená "zrak". Slovo "zrak" existuje i v chorvatštině, značí ovšem "vzduch". 

Tvář se řekne chorvatsky "lice" nebo "obraz", naopak obraz vyjádříme slovem "slika". Totéž slovo značí i fotografii. Přistoupí-li k vám tedy někdo s větou "htjeo (htjela) bih te slikati", nemá žádné postranní úmysly. Nebo možná má, ale prozatím si vás dotyčný (dotyčná) chce jen vyfotit. Každopádně si dejte pozor, aby se za milovníkem fotografování neskrýval "zavodnik", tedy svůdce (případně "zavodnica", tedy svůdkyně). 

Často se na chorvatském pobřeží setkáte se slovem "brod". To má dnes už pouze význam "loď", a to i v architektonickém smyslu (trobrodna crkva - trojlodní kostel). Ovšem ve staré chorvatštině mohlo slovo "brod" znamenat mělké místo, kde bylo možné přejít vodní tok. Tento význam se zachoval v názvu některých měst (například Slavonski Brod). 

Pro dnešek by to stačilo, věnujme se jízdě. Občasné kolony jsou její nedílnou součástí už od Brna. Nápad projet se po mnoha letech zase po dálnici D1 prostě nebyl dobrý. Někde kolem 50. kilometru se doprava na ní zastaví úplně, a tak musím kus cesty po okreskách. 

Dostat se od Melikany domů mi trvá kolem tří hodin, takže mám jasno - na dálnici mezi Mirošovicemi a Brnem mě dlouho nikdo neuvidí. Ve čtyři mám konečně hotovo, počítadlo se zastavilo přesně na 3177 kilometrech. Neloučím se nadlouho, neboť zároveň začalo odpočítávání 19 dnů, které mě dělí od další cesty. Tak na brzkou shledanou.

———————————

Poznámka: Veškeré fotografie ve všech cestovatelských denících jsou moje vlastní.