Jak se rozpadli Beatles
Za první rozhodující bod je obvykle považována smrt manažera skupiny Briana Epsteina. Ten byl 27. srpna 1967 nalezen ve svém bytě mrtvý. Beatles měli za sebou nejen vydání alba Sgt.Pepper's Lonely Hearts Club Band, ale také rozhodnutí o ukončení koncertní činnosti. Od té doby měl Epstein prakticky stálý pocit, že Beatles už jej nebudou potřebovat. Ve skutečnosti hrál úlohu mnohem důležitější, než jakou mu přisuzovala oficiální role manažera. Právě on byl totiž tím stabilizujícím prvkem, který dokázal udržet na uzdě mimo jiné i narůstající egoismy členů skupiny.
Beatles zastihla zpráva o Epsteinově smrti v Bangoru ve Walesu, kde se právě účastnili přednášek svého nového guru Maharishiho, kterého poznali jen pár dnů předtím v Londýně na jeho přednáškách o transcendentální meditaci. Do Bangoru jeli, aby se zúčastnili několika dalších lekcí. Pouhý den předtím, než Epstein zemřel, Beatles oznámili, že se stávají Maharishiho stoupenci. Na cestě do Bangoru i na místě samotném je doprovázela spousta novinářů i filmové štáby. Je tak zachycena jejich bezprostřední reakce na zprávu o Epsteinově smrti. Beatles jsou viditelně zaražení a otřesení, v podstatě se na kloudné odpovědi nezmůžou. Je to naprosto nestrojený moment jejich kariéry, který je ukazuje v naprosto přirozené reakci poté, co ztratili někoho opravdu blízkého. Epsteinův skon však měl pro Beatles mnohem větší následky, než si byli ochotni v tu chvíli připustit. Později to svérázně komentoval Lennon: "Bylo mi jasný, že jsme v prdeli. Vůbec jsem netušil, jestli jsme schopni dělat něco jinýho než muziku."
Kormidlo přebírá Paul
Uvolněného manažerského místa se neoficiálně, ale s velkou vervou ujal McCartney. Lennonovi, který Beatles od počátku považoval za svou skupinu, to pochopitelně příliš pod vousy nešlo: "Paul navrhoval, abychom pokračovali, jako kdyby Brian nezemřel. Asi očekával, že mu za to budeme vděční." McCartney ve skutečnosti pomalu přebíral vůdcovskou roli už před Epsteinovou smrtí, Seržant Pepper byl jeho nápad. Skupina tehdy jeho ideu konceptuálního alba přijala, ale ihned po dokončení přišel McCartney s dalším projektem. Vymyslel film Magical Mystery Tour, který by Beatles sami napsali, zrežírovali, opatřili hudbou a pochopitelně by v něm hráli i hlavní role. Již pět dnů po dokončení Seržanta se Beatles znovu ocitli ve studiu, aby začali pracovat na titulní písni nového filmu.
Při jeho tvorbě si nesporně užili spoustu vlastní zábavy, vtělili do něj i několik písní, které lze řadit k jejich nejlepším (především The Fool On The Hill a I Am The Walrus), ale ve výsledku se jednalo o propadák. Poté, co byl film uveden v televizi o vánocích 1967, snesla se na hlavy Beatles sprška dosud nevídané kritiky. Což o to, Beatles by ji jistě přežili, podstatnější bylo, že Lennon i Harrison měli pocit, že se jen vezou v McCartneyho projektu. Koneckonců to později přiznal i McCartney sám, když v Antologii připustil svou roli hlavního režiséra filmu i to, že byl více na očích než ostatní.
Pobyt v Indii
Od počátku roku 1968 Beatles ve své práci podstatně zvolnili. Harrison se věnoval nahrávání hudby k filmu Wonderwall v Dillí, odkud si mimo jiné přivezl i základ pro svou píseň The Inner Light. Tu Beatles během února dokončili spolu s Paulovou písní Lady Madonna. Byl z toho nový singl skupiny, historicky významný tím, že jako vůbec první obsahoval na B-straně Harrisonovu skladbu. V polovině února pak Beatles odcestovali do Rishikeshe v Indii, aby pokračovali ve studiu Maharishiho transcendentálních meditací. Příliš jednoty však skupina nedemonstrovala: znuděný Ringo to zabalil už 1. března a vrátil se do Londýna. McCartney zůstal v Rishikeshi do půli března. Harrison a Lennon, které spojoval asi největší zájem o východní filozofie, setrvali dva měsíce, než shledali, že guru Maharishi poskytuje jedné člence jejich doprovodu i útěchu zcela jinou než pouze duchovní, a v hlubokém zklamání odcestovali také. Maharishi, udivený náhlou změnou postoje obou Beatlů, se samozřejmě ptal po důvodech jejich náhlého odjezdu. V odpovědi se mu dostalo pouze Lennonovy trochu jízlivé poznámky "to bys měl vědět, když seš tak kosmickej". Mimochodem, tuto poslední hádku s Maharishim Lennon přetavil do písně Sexy Sadie.
Přes rozporuplný konec indického pobytu (což svým způsobem platí vlastně pro všechny členy skupiny) se dá jeho vliv na Beatles hodnotit veskrze kladně. Především v té době razantně snížili příjem drog. I když propašovali do Indie větší množství trávy, neměli po ruce LSD. To jim pročistilo mozky a vrátila se jejich bývalá tvůrčí energie - náhle bylo na světě na třicet nových písní. Jednalo se o víceméně dokončené skladby, rozhodně nešlo o žádné polotovary, které nyní často nosili do studia. Dema většiny z nich Beatles nahráli jednoho květnového dne v Kinfaunsu, Harrisonově domě v Esheru, na jeho čtyřstopý magnetofon. Pětadvacet tehdy vzniklých nahrávek dává důkaz, že celkem jasně věděli, co na jejich příštím albu bude. Z demosnímků, přes všechny nedokonalosti, čiší kolektivní duch a radost z hraní.
Bílé album
Harrison ještě před započetím nahrávání na Abbey Road stihl krátké vyjádření pro tisk: "Máme kolem pětatřiceti písniček, pár z nich je mých. Bůh ví, která z nich bude na příštím singlu. Máme jakous takous představu o koncepci, ale musíme to ještě pořádně propracovat. Můžeme udělat dvojabum, možná i trojalbum - materiálu máme dost."
Beatles nakonec z jeho slov splnili jen část. Díky množství materiálu nakonec vzniklo dvojalbum, které místo názvu dostalo do vínku jen jméno skupiny. Podle jeho čistě bílého obalu se mu začalo říkat Bílé album. Kontrastně ke vzniku jen pár dnů starých demosnímků se při jeho nahrávání totálně vytratil kolektivní duch. Trefně to později popsal Lennon, když toto album označil za bod, kdy se Beatles fakticky rozpadli: "Nebyla tam žádná hudba Beatles, je to jen John s kapelou, Paul s kapelou, George s kapelou." V podstatě měl pravdu - dvojalbum obsahovalo 33 nahrávek, kompletní skupina však účinkovala sotva na polovině z nich. Občas také nešlo o písně v pravém smyslu toho slova, ale spíše o zlomky, omluvitelné jen v kontextu stylové šíře alba. Jednotliví členové si stále více jeli po vlastní koleji, kdy potřebovali ostatní vlastně jen k tomu, aby měl kdo nahrát základní snímek písně. Pak už si ji ošéfoval výhradně její autor. Tento styl práce víceméně vydržel až do konce společných dnů. Na Bílém albu je mnoho věcí, které se ocitly pod hlavičkou Beatles vlastně jen proto, že jednotliví členové jinou možnost neviděli. Ostatním byly takové písně v lepším případě lhostejné, v horším je neskutečně otravovaly. Příkladem těch druhých budiž Ob-La-Di, Ob-La-Da - McCartneyho skladba, prosazovaná nejprve na nový singl. Tuto snahu sice ostatní McCartneymu zarazili, i tak ale vznikly tři velmi odlišné verze. Jedna z nevydaných tu vítěznou snad i předčí, stejně se však jedná na McCartneyho poměry píseň hudebně trochu slabomyslnou. Ostatní Beatly svou snahou o její precizní provedení přivedl k šílenství, známé úvodní piano je však kupodivu Lennonovo. Nic to nemění na faktu, že po 31 pokusech, které zabraly téměř celou první polovinu července 1968, měli písně všichni ostatní doslova plné zuby.
Ringo odchází
Rozpory mezi členy Beatles vedly k prvnímu vážnému konfliktu uvnitř skupiny. Vzhledem k názvu trochu nešťastně ve dnech, kdy sovětské tanky okupovaly Československo, vznikla nahrávka McCartneyho písně Back In The U.S.S.R. Ještě před započetím práce však došlo k hádce mezi Ringem a McCartneym nad bicím partem. Starr poté prohlásil, že ve skupině končí. Za bubny nakonec usedl Paul (mohl je tak nahrát podle svých představ) a skupina ve třech pokračovala po několik následujících dní (kdy kompletně dokončili též Dear Prudence). Starr se ke skupině nakonec vrátil počátkem září. Ostatní ho přivítali ve studiu vyzdobeném květinami.
Harrison nakonec nedostal na Bílém albu více příležitostí než jindy - vzhledem k celkovému počtu písní spíše méně. Navíc jeho do té doby patrně nejlepší píseň Not Guilty byla sice pro album nahrána, ale vydána nebyla. Pokud před natáčením George hovořil o koncepci, během něj vlastně žádná neexistovala. I ve verzích, označených jako konečné, zůstalo mnoho studiového balastu i vyslovené neukázněnosti. Některé nahrávky se jen ztěžka rozjíždějí, taková Revolution 1 byla do konečného tempa spíše roztlačena. Štěstím bylo, že Beatles měli připravené v podstatě hotové písně - je otázkou, jak by jejich nové album dopadlo, kdyby díky pobytu v Rishikeshi alespoň dočasně nedali své tvorbě jakýsi řád. Beatles si k nelibosti producenta George Martina přáli zachovat zdání nahodilosti a studiové tvorby (protože "všechno něco znamená"), a tak deska obsahuje mnoho jejich výstřelků, které Martin občas využíval jako prolínačky mezi jednotlivými písněmi. Z tohoto pohledu a při znalosti okolností jej za výsledek nelze než pochválit. Slabou kvalitu některých písní však tento postup zakrýt nemohl. Ze scény také během nahrávání alba odešel Geoff Emerick, zvukový mistr, který začal práci pro skupinu při albu Revolver a jsou mu připisovány rozhodující zásluhy na zvuku Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (ostatně, za zvuk tohoto alba získal Grammy).
Průšvih jménem Let It Be
McCartneymu začalo chybět živé hraní, a snad to bylo prvotním impulsem k projektu, který dostal pracovní název Get Back, a na kterém začali Beatles pracovat už 2. ledna 1969 ve filmových studiích ve Twickenhamu. Mělo jít o film, který by zachytil vznik nového alba, které by potom skupina naživo předvedla. McCartney přednesl i celkem bizarní návrhy jako koncert v římském amfiteátru v Tunisu, na zaoceánském parníku nebo hraní v přestrojení. Nakonec všichni schválili návrh na natočení filmu. Harrison to komentoval později slovy "byl nový rok a byl to nový nápad, tak proč ne," ale vzápětí dodal: "Brzy se však ukázalo, že to bude zase trpké."
Od samého začátku se tedy natáčelo na filmový pás, který spíše než zrození nového alba zachytil stoupající napětí mezi jednotlivými členy skupiny. Kamery jely, čas byl zaplacený, tiskové prohlášení učiněno, něco se tedy dít muselo. Pro chlapy před třicítkou, kterým tehdy pořád ještě ležel hudební svět u nohou, každodenní docházení do filmových ateliérů zavánělo tak trochu nucenými pracemi. Lennon se k tomu vyjádřil slovy "v osm ráno nemůžete vymýšlet hudbu". V tom měl nepochybně kus pravdy, sám ovšem k projektu "přispěl" přizváním Yoko Ono. Její účast prakticky na celém natáčení se rovnala téměř sabotáži. Když se jednou rozječela svým typickým způsobem, ostatní se z nedostatku jiné inspirace přidali k ní. Čímž jen prokázali prázdnost celého nápadu.
Natáčení bylo více než cokoliv jiného přehlídkou ztraceného času. Beatles se nejčastěji uchýlili k bezcílnému jamování, během kterého dokázali pravidelně prznit vlastní i cizí rokenrolovou i jinou klasiku. V podstatě se v útržcích hrálo cokoliv, na co si kdokoliv vzpomněl. Výkon Beatles není dobrý, a teď nemám na mysli nějaké přehmaty, které se hudebníkům občas stávají: skupině to zkrátka nehraje. Písně jako Blue Suede Shoes, The Hippy Hippy Shake nebo Sure To Fall měli Beatles dávno obehrané, mimo jiné i ze svého účinkování v BBC, ale teď z nich především čišel obrovský nezájem. Tak velký, že nedokázali slušně zahrát třeba You Can't Do That, která byla o pár let dříve na jejich koncertním playlistu. Spíše než dojem nahrávání vytvářejí nahrávky z Twickenhamu představu jakési zkoušky (ale čeho vlastně?). Lennon zpívá znuděně a McCartneyho hlas vám zůstane v uchu ještě dlouho. Pryč je jeho vytříbený vokál, jeho zpěv zní ponejvíc ze všeho rozeřvaně až běda. Nasadí-li k druhému hlasu, máte dojem, že chce být hlavně slyšet víc než ostatní. Na hospodskou partu ještě dobré, na nejlepší kapelu na světě však uboze málo.
Odchází George
Už 6. ledna se Harrison vyjádřil docela jednoznačně: "Myslím, že bychom měli na celý projekt zapomenout." Korunu všemu nasadila Yoko Ono, když navrhla koncert před imaginárním publikem v prázdném sále. McCartney, který se domníval, že otěže skupiny chytil pevně do ruky, ve skutečnosti stihl již po pár dnech otrávit všechny okolo: s Harrisonem se před kamerou dokázal celkem nesmyslně pohádat o kytarový part z předchozího singlu Hey Jude (také toto bezděčně dokazuje bezcílnost celého dění), což Harrison nakonec zakončil slovy "ok, budu hrát jak chceš, nebo nemusím hrát vůbec, když si to budeš přát". Příštího dne Harrison navrhl, že by Beatles jako skupina měli skončit. Záhy přišla další roztržka, tentokrát mezi Johnem a Georgem. Lennon, který zřejmě potřeboval uvolnit vlastní napětí, neměl zrovna nikoho jiného po ruce, a tak shodil Harrisonův skladatelský talent. Harrison u něj neuspěl ani se svou čerstvou novinkou I Me Mine, nakonec debatu zakončil slovy "kašlu na to, jestli to nechceš mít ve své show". To, co vypadalo jako náhlý chvilkový výstřelek, mělo velmi dlouhé dozvuky - Lennon se od té doby na nahrávkách Harrisonových skladeb účastnil jen minimálně anebo vůbec.
Během pár dnů se vše nastřádalo a sečetlo: Harrison poté, co s ním McCartney zacházel jako s méněcenným muzikantem, a také díky napětí, které bylo mezi ním a Lennonem i mezi ním a Yoko Ono, prohlásil, že skupinu opouští: "Bylo mi jedno, že jde o Beatles. Prostě jsem to zabalil." Ringo k této události řekl toto: "George musel odejít, protože měl pocit, že nad ním Paul chce dominovat. A to Paul opravdu chtěl." Tento konflikt byl po pár dnech urovnán, Beatles vyměnili twickenhamské ateliéry za příjemnější prostředí v budově své společnosti Apple, dokonce absolvovali i poměrně zdařilý střešní koncert, pachuť z celého projektu však nutně zůstala. Tím spíše, že výsledný film nebyl ani tak o Beatles, ale o Paulovi, který se ochotně nechal "obsadit do hlavní role". Ve filmu není prakticky pasáž, která by na něm nějakým způsobem nestála. McCartney ve filmu radí, inspiruje, organizuje a mimo jiné také buzeruje.
Spor Klein versus Eastman
Hlavní problém na Beatles teprve čekal a byl zcela nehudební: zkraje února totiž došlo k zásadní roztržce mezi McCartneym na jedné straně a zbytkem skupiny na straně druhé. Ti totiž prosazovali na místo finančního poradce Apple Allena Kleina, zatímco McCartney chtěl na tuto pozici přijmout svého budoucího tchána Johna Eastmana, otce své snoubenky Lindy. Věci zašly až tak daleko, že McCartney na schůzky nakonec místo sebe posílal svého advokáta, který jednoho dne nebyl ušetřen Lennonovy sarkastické poznámky: "Kde jste si, pane doktore, zapomněl baskytaru?"
I přes aktuální roztržku v obchodních záležitostech se Beatles dokázali už v únoru 1969 opět sejít ve studiu. Od dubna pak naplno pracovali na novém albu, mezi čímž stihli vydat i několik singlových nahrávek. To vše v situaci, kdy byl Lennon zaměstnán postelovými protesty s Yoko Ono a do světa společně chrlili neposlouchatelné záležitosti, jimž vznešeně říkali experimentální nahrávky. Harrison se uklidil do studia, aby produkoval nahrávky Jackieho Lomaxe, o jehož hvězdném potenciálu byl přesvědčen (Lomax byl hochem nesporně talentovaným, ale hvězdou se nestal), kromě toho však musel čelit žalobě pro přechovávání drog. Ty mu nakonec byly podstrčeny policií, na což Harrison reagoval slovy: "Mám rád pořádek. Vím, kam si uklízím ponožky, a kam dávám trávu." Starr vyplnil svůj čas účinkováním v hlavní roli filmu The Magic Christian, ve kterém mu byl partnerem Peter Sellers. Snad jen McCartney, ač jej rovněž zaměstnala vlastní svatba a očekávání prvního potomka, se zabýval myšlenkami nového projektu Beatles.
Album Abbey Road
Skupina se nakonec sešla opět pod producentským vedením George Martina, na místo zvukového mistra se vrátil Geoff Emerick - navenek se mohlo zdát, že po potupném fiasku, které si Beatles způsobili lednovým natáčením, se vše vrátilo do správných kolejí. Všichni zúčastnění ale později přiznávali, že podvědomě cítili, že se takto sešli nejspíš naposledy.
Harrison se vůbec poprvé (a zároveň naposledy) dočkal své písně na titulní straně singlu Beatles. Uspěl se svou pomalou milostnou písní Something. Skupina přijala i McCartneyho odezvu na finanční problémy Apple, které byly popsány v písni You Never Give Me Your Money. Počátkem srpna 1969 také vznikla slavná fotografie, zachycující skupinu na přechodu před vchodem do studia. Název alba Abbey Road i titulní fotka samotná jsou vlastně východiskem z nouze. Deska se původně měla jmenovat Ever Rest, a fotografie na titulu měla vzniknout v Himalájích. Beatles měli dokonce již zajištěný odlet na toto fotografování, pak se ale ukázalo, že skupina není schopna společně dojít dál než před studio, aniž by se při tom rozhádala. Jako náhradní řešení tedy vznikla série fotek na dnes asi nejslavnějším přechodu pro chodce.
Koncepce, která vynikla především ve druhé polovině alba, je dílem hlavně McCartneyho, který na ní spolupracoval s Georgem Martinem. Lennon na ní sice spolupracoval také, a navíc docela ochotně, dokonce v rádiu hovořil o připravované dlouhé kompozici, která nahraná na jeden zátah vyplní celou jednu stranu desky (což se tak docela nenaplnilo - první položku druhé strany tvoří samostatně stojící Harrisonova Here Comes The Sun, a až na výjimky byly písně druhé strany nahrávány odděleně), ale stalo se tak až poté, co jej k tomuto přístupu zmíněná dvojice v podstatě přemluvila. Na albu se také podílel ze všech čtyř zdaleka nejméně - více než týden na přelomu července a srpna totiž strávil v nemocnici, když předtím ve Skotsku nezvládl řízení svého auta a musel být spolu s Yoko Ono a jejich dětmi hospitalizován. Později album označil za "chytrou práci čtyř lidí, kteří potřebovali záplatu na neúspěch při natáčení Let It Be".
Skupinu opouští John
Mezi nahráváním pokračovaly obchodní schůzky, na kterých se řešila budoucnost společnosti Apple. Jednu z nich, konanou 20. září 1969, využil Lennon, aby přítomným oznámil, že skupinu opouští. Allen Klein a McCartney jej dokázali přesvědčit, aby svůj úmysl zatím nezveřejňoval. "Jako když řeknete o rozvodu, tváře všech projdou všemi různými barvami. Je zřejmé, že McCartney vážně věděl, že je to konečná," vyprávěl o schůzce Lennon později.
Naprosto osamocenou byla poslední nahrávací frekvence Beatles ve studiích EMI na Abbey Road, během níž vznikl základní snímek Harrisonovy písně I Me Mine. Ač stále nebylo jasné, jaký osud potká nahrávky z ledna 1969, jeden z úkolů byl jasný - pro případné album je třeba pořádně nahrát tuto píseň. 3. ledna 1970, téměř rok poté, co ji Harrison napsal a co vůbec začaly práce na projektu Get Back, se ve studiu sešli McCartney, Harrison a Starr, aby tento úkol splnili. Lennon, který byl samozřejmě přizván také, se cestou z Dánska, kde trávil přelom roku, do Anglie neobtěžoval. Zbylá trojice ve studiu pořídila, co bylo třeba, čímž vznikla nahrávka o délce minuty a půl. Pro vydání na desce byla zkraje dubna 1970 nastavena zkopírováním jedné její části. Zároveň byly tehdy provedeny orchestrální přihrávky a Ringo Starr tehdy provedl úpravy svého partu bicích. Stal se tak posledním členem Beatles, který pracoval na materiálu pro skupinu. Tím bylo až do poloviny 90. let řečeno vše, co chtěli Beatles světu sdělit.
Nakonec odchází i Paul
Beatles nakonec poté, co George Martin svou práci v podstatě vzdal, pověřili zkompletováním alba z rok starých nahrávek Phila Spectora. Kamenem úrazu se staly jeho orchestrální přihrávky k písni The Long And Winding Road. Když McCartney Spectorovu verzi slyšel, byl prý konsternován. Jiné zdroje však mluví o tom, že 2. dubna 1970, stejně jako ostatní členové skupiny, Paul celé album schválil. Toto potvrzuje i Ringo, který se podivuje následné změně McCartneyho postoje.
Na Spectorovu omluvu lze snad v případě The Long And Winding Road říci asi tolik, že se nepochybně pokusil zakrýt spoustu chyb, které v nahrávce zanechal Lennon, jemuž byla v této písni svěřena baskytara (pozorný posluchač může najít nejméně 10 Lennonových chyb, přehmatů či výpadků). McCartney se prý ihned dožadoval stopnutí alba a vyřazení Spectorových úprav z nahrávky. Obratem mu bylo sděleno, že lisovny již vyrábějí desky z matric zhotovených právě ze Spectorových mixů.
Paulova reakce byla popsána již v úvodu tohoto článku. McCartney se tak stal čtvrtým Beatlem, který skupinu opustil. Udělal to v okamžiku, kdy se ujistil, že jeho debutové album McCartney je připraveno k vydání, a odchodu z Beatles ihned využil k jeho propagaci. Byl také jediný z celé čtveřice, který svoje prohlášení poskytl médiím. Je-li McCartney dodnes znám nejen jako geniální muzikant, ale i jako zručný obchodník, je tento jeho postup jedním z důkazů opodstatnění tohoto označení. 10. duben 1970 je všeobecně považován za konec existence skupiny Beatles. Když pak konečně v květnu vyšlo album Let It Be, skupina už téměř měsíc neexistovala.
Od té doby byli jednotliví členové dotazováni na možnost opětovného sjednocení skupiny. Otázky tohoto typu neukončila ani McCartneyho žaloba, jíž podal 31. prosince 1970 u Nejvyššího soudu v Londýně na pány Lennona, Harrisona a Starkeyho ve věci zrušení partnerství Beatles. Je zajímavé, že všichni tři tento McCartneyho krok považovali za podpásovku - byť skupina měla k bývalé soudržnosti daleko, patrně nikdo z nich možnost nějaké další spolupráce zcela nevylučoval.
Znovuzrození v 90. letech
Během sedmdesátých let se čas od času objevily "zaručené zprávy" o obnovení Beatles, ale jak z historie víme, nikdy nedošly naplnění. Obecně se mělo za neměnné, že 8. prosinec 1980 udělal za úvahami o obnovení skupiny definitivní tečku. Časem se sice novináři osmělili k otázkám, zda by se zbylá trojice nechtěla sejít ke spolupráci v jedné skupině, ale ani McCartney, ani Harrison, ani Starr tyto otázky nebrali nijak vážně. Harrison ještě koncem 80. let prohlásil, že "Beatles se už nikdy nesejdou, ledaže by John Lennon vstal z mrtvých".
Vše změnil leden 1994, kdy se v New Yorku sešel Paul McCartney s Yoko Ono, která mu předala kazety s Johnovými demonahrávkami. 11. února téhož roku se McCartney, Starr a Harrison setkali v McCartneyho soukromém studiu Mill v anglickém Sussexu, kde začali nahrávat instrumentální doprovod k Lennonově písni Free As A Bird. O rok později podobným způsobem dotvořili další píseň Real Love. To vše doprovodilo tehdejší projekt The Beatles Anthology, ve kterém jednotliví členové vlastními slovy popisovali historii skupiny. Televizní seriál téhož názvu neobsahuje žádný spojovací komentář - dává tím sice slovům všech čtyř Beatlů nejvyšší míru autentičnosti, zároveň však svou neexistencí odhaluje fakt, že ani po letech nemusel být u všech členů pohled na Beatles totožný.
Definitivní konec
Žádná další píseň Beatles, ačkoliv byla očekávána, již nevznikla. George Harrison, Ringo Starr a Paul McCartney po delších úvahách odmítli 100.000.000 amerických dolarů (McCartney: "Přece jen je to hodně peněz.") za jediný dvouhodinový koncert, přičemž se přetřásaly možnosti, jak zaplnit prázdné místo po Johnu Lennonovi (v úvahu přicházela plejáda hostů nebo střídání jeho dvou synů). Beatles sice prokázali, že po těch letech jsou opět schopni fungovat jako skupina, zároveň se však ukázalo, že mezera po Lennonovi je příliš velká. Všechny úvahy o dalším osudu Beatles nakonec mělo ukončit prohlášení tiskového oddělení Apple z listopadu 1996: "Všechno definitivně končí, Beatles už neexistují. Podle vlastního oficiálního vyjádření Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr už spolu jako skupina nikdy nebudou hrát a rozhodli se, že nebudou vydávat žádné nové singly Beatles."
Byl to McCartney, kdo se někdy kolem roku 2008 pokusil toto prohlášení prolomit. Svět tehdy ještě jednou vzrušila zpráva o chystané nové nahrávce Beatles. McCartney ve svém prohlášení uvedl, že má v plánu pod hlavičkou skupiny dokončit rozdělanou Lennonovu píseň Now And Then, přičemž prý měly být využity i ty nahrávky kytary, které pořídil Harrison (který mezitím 29. listopadu 2001 zemřel). Od té doby však uplynulo již hodně vody a žádná nová zpráva v tomto smyslu se neobjevila. Osobně si myslím, že historie Beatles se koncem roku 1996 definitivně uzavřela. Ač nelze popřít určité rozdíly či přetrvávající neshody hlavně mezi McCartneym a Harrisonem, proti prvnímu rozchodu v roce 1970 se tak stalo v mnohem přátelštější atmosféře.
Fotografie
- Deník Daily Mirror se zprávou o smrti Briana Epsteina *
- George Harrison a John Lennon bezprostředně reagují na Epsteinovo úmrtí
- Beatles hrají I Am The Walrus ve filmu Magical Mystery Tour
- Obal alba The Beatles *
- Ringo Starr v období nahrávání Bílého alba
- Z natáčení filmu Let It Be
- Hádka mezi Paulem McCartneym a Georgem Harrisonem, zachycená ve filmu Let It Be
- Obal alba Abbey Road *
- Obal alba Let It Be *
- Setkání tří zbylých členů v 90. letech
Obrázky označené hvězdičkou pocházejí z internetu, ostatní ze seriálu The Beatles Anthology.
Jaroslav Babel
Opakování je matka moudrosti (1.)
Původně to měla být jen krátká opakovací cesta. Jenže něco nového potkáte vždy, a tak jsem po pár hodinách svoje rozhodnutí tentokrát nepsat změnil. Výsledek máte právě před sebou.
Jaroslav Babel
Alpská tour (14.)
Nové cíle nejsou k zahození nikdy, tím méně v případě cest. Jenže tahle byla především ve znamení deště, který sice nepřicházel pravidelně, zato ale s naprostou jistotou.
Jaroslav Babel
Alpská tour (13.)
Nové cíle nejsou k zahození nikdy, tím méně v případě cest. Jenže tahle byla především ve znamení deště, který sice nepřicházel pravidelně, zato ale s naprostou jistotou.
Jaroslav Babel
Alpská tour (12.)
Nové cíle nejsou k zahození nikdy, tím méně v případě cest. Jenže tahle byla především ve znamení deště, který sice nepřicházel pravidelně, zato ale s naprostou jistotou.
Jaroslav Babel
Alpská tour (11.)
Nové cíle nejsou k zahození nikdy, tím méně v případě cest. Jenže tahle byla především ve znamení deště, který sice nepřicházel pravidelně, zato ale s naprostou jistotou.
Další články autora |
Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese
Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....
Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka
Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo
Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...
Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl
Sledujeme online Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl....
Došly nám síly. Česká specialistka na cupcaky zavírá svůj obchod
Lenka Hnidáková, průkopnice cupcaků v Česku a autorka dvou knih o těchto dezertech, zavírá svůj...
Masakr v Praze obnažil slabinu policie. Na prvosledové vybavení chce miliardy
Policie bude v následujících třech letech potřebovat více než tři miliardy korun na nové vybavení,...
Jak Ukrajinci svrhávali Asada. Chtěli poškodit Rusy, pomohli islamistům
Premium Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, a tak Ukrajinci měli podle všeho prsty ve změně režimu v...
Na seznamu zakázaných látek už HHC nebude, legálně ho ale koupit nepůjde
Rozšíření seznamu zakázaných látek schválila vláda. Nebude na něm už HHC, řekl po jednání vlády...
Vatikán odstranil kritizovaný betlém. Ježíšek v něm ležel na palestinském šátku
Ve Vatikánu po kritice odstranili z jesliček černobílý palestinský šátek, na němž v hale Pavla VI....
K pohodlné komunikaci s dítětem není potřeba mobilní telefon
Chcete zůstat v kontaktu se svým dítětem, aniž byste mu museli pořizovat mobilní telefon? Chytré hodinky LAMAX WatchY4 Plus jsou ideálním řešením,...
- Počet článků 328
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1302x
Po několika zkušenostech si dovoluji upozornit, že veškeré materiály zde publikované podléhají autorskému zákonu. Užití článků nebo jejich částí tudíž není bez výslovného souhlasu autora možné.