Desetiletý školák psal Zápotockému

Děti psaly dopisy prezidentům. Psaly je všem od Masaryka po ty současné. MF Dnes se rozhodla něco málo z této korespondence zveřejnit. Dozvěděli jsme se jakoby mimoděk jednu zajímavost nebo rádoby pikantnost.

Desetiletý žák 4. třídy základní školy napsal v červnu 1954 dopis Zápotockému, toho času prezidentu republiky. Jen shodou okolností je dnes jeho jméno všeobecně známé - je jím zpěvák Václav Neckář.

Díky MF Dnes také víme, že tehdy nebyl jen žákem základky, ale též pionýrem. Tento fakt je dokonce vypíchnut hned v perexu. Ano, Václav Neckář byl pionýrem, v té době to prostě jinak nebývalo. Pionýrem a svazákem jsem byl povinně dobrovolně i já v 70. až 80. letech. Léta padesátá byla v tomto ohledu nepochybně drsnější. Vytahovat na známou osobnost tento pseudoškraloup je mírně řečeno slabomyslné. Podobný dopis jsem na základce sice nikdy nepsal (pro úplnost, tehdy byl ve funkci Gustáv Husák), ale zase jsem každý podzim okolo výročí té revoluce, co místo v říjnu byla počátkem listopadu, pravidelně kreslil nepochybně přiblblou napodobeninu Aurory. Jsem dnes z toho důvodu horší člověk, nebo jsem dokonce kolaborant s režimem?

Myslím, že jím nejsem, a není jím ani Václav Neckář. MF Dnes sklouzla na úroveň nechutného bulváru, když se navíc rozhodla na tento článek upozorňovat v jakémsi výběru zajímavostí. Ač se článek tváří, že je o dopisech obecně, zpěvákovo jméno bylo zneužito v titulku a jeho dopis je pitván do nejmenších podrobností.

Nechápu myšlenkovou konstrukci, kdy „pisatele dopisu nemůžeme spojovat s konkrétní žijící osobou, a to s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů,“ ale jen o kousek dál je citován pisatelův podpis „s pionýrským pozdravem ‚Vždy buď připraven!‘ Václav Neckář, žák 4. tř.“ Tak tedy je dopis spojen „s konkrétní žijící osobou“ nebo ne?

Václav Neckář dnes rozhodně svůj dopis nemusí brát nijak vážně. Byl jen jednou z mnoha dětských obětí režimu, neboť s vymýváním mozků bylo vždy třeba začínat co nejdřív. Způsobem, kterým se Neckář v roce 1970 postavil za Martu Kubišovou, tento dopis nakonec tisíckrát vynahradil.

Děti psaly dopisy prezidentům. Psaly je všem, od Masaryka až po ty současné. MF Dnes několik z těchto dopisů zveřejnila ve své čtvrteční příloze. Pikantní je, že jména na dopisech Masarykovi jsou rozmazána, ač jejich pisatelé již dnes možná nejsou mezi živými. Rozmazána jsou i všechna ostatní jména, ať už byl adresátem kdokoliv v úřadě. Jen jedno jméno dnes všichni známe. Proč bylo nutné zveřejnit právě to jedno? Jan Malinda, který se o to zasloužil, tím klesl na dno své novinářské profese.