Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Deník pozdního léta (17.)

Volných dnů bylo snad i víc, než jsem původně čekal. Obvyklá cesta na konci léta se tím trochu protáhla a skončila nezvykle pozdním zářijovým datem. Když vám ale přeje vše včetně počasí, pak se ty dny navíc dají náležitě využít.

3. díl: Maďarsko

4. kapitola: Loučení a malá exkurze do historie (8. září 2021)

Na osmou ráno jsem zván k Fehérló. Dva dny jsme se teď s Anett neviděli - udělala si totiž také konečně volno a byla někde u Balatonu. A tak jsem slíbil přijít na rozlučkovou kávu. Z Büku odjíždím krátce před devátou s docela reálnou nadějí, že budu doma kolem páté. 

Z nově otevřeného úseku dálnice číslo 85 ujedu asi 16 a půl kilometru. Cestu to nijak zásadně nezkrátí, ale když už mám platnou známku, projedu se po něm. Dálnice navíc končí někde vedle Sopronu.

A to doslova vedle, takže vše je nakonec svedeno jednou z vedlejších silnic na okraj města a posledních pár kilometrů se jede po staré okresce, což momentálně obnáší i jízdu částečně po staveništi. Zdržení na hranici s Rakouskem je jen nepatrné.

Větší mě čeká na dálnici A21 jižně od Vídně, kdy pár kilometrů přede mnou dojde na zúženém úseku k lehkému ťukanci. Ten kousek si poctivě odskáču doslova po pár metrech, protože v místě nehody je průjezdný jen jeden pruh.

Co kdybychom se cestou nepřenesli jen o těch pět stovek kilometrů, ale i o nějaké roky zpátky? Třeba takový rok 1910 by znamenal, že bych vůbec nemusel řešit přechody přes hranice, které v době koronavirové mohou být občas trochu problematické. Celá cesta včetně všech výletů by se vešla do území habsburské monarchie, jíž jsme si zvykli říkat Rakousko-Uhersko. Uvnitř jejích hranic leželo celé dnešní Chorvatsko včetně Kvarnerských ostrovů i Slovinsko. Části Štýrska, náležející dnes Rakousku a Slovinsku, tvořily jednu rakouskou zemi, další bylo Rakouské přímoří (Österreichisches Küstenland), jehož součástí bylo dnešní pobřeží Slovinska i Chorvatska a náležely k němu i ostrovy Krk a Cres. A protože součástí monarchie byly i české země a Maďarsko, nebyl by k cestě potřebný cestovní pas. Je to samozřejmě obrazně řečeno, neboť žijeme v době, kdy k překročení hranic stačí i občanka. 

O deset let později, tedy v roce 1920, byla mapa Evropy zcela jiná. Objevilo se na ní Československo, samostatné, ale značně okleštěné Maďarsko, a také Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenované na Jugoslávii. Té však nepatřila Istrie - až po Rijeku sahalo území Itálie, která právě v tom roce ukončila okupaci Krku a Crese. Ostrovy byly od té doby jugoslávské, s výjimkou období druhé světové války, kdy si je Itálie nakrátko "vypůjčila" znovu.

Druhá světová válka rozvířila vše. Její konec znamenal zásadní změny především pro Istrii. Téměř celá se dostala pod jugoslávskou nadvládu. Pouze její severozápad, zahrnující i slovinské pobřeží, náležel Svobodnému území Terst, městskému státu zřízenému víceméně z vůle mezinárodního společenství. Jeho účelem bylo snížení napětí mezi sousedy, v oblasti strategicky významného přístavu obzvlášť patrného. Hranice s Jugoslávií tehdy vedla zčásti po řece Mirně, jen kousek na sever od Limského zálivu. Přejíždíte-li Viadukt Mirna na chorvatské dálnici A9, přejíždíte i tuto bývalou státní hranici (fotografie je z 29. srpna, byla pořízena během cesty do Koperu).

Svobodné území Terst bylo zvláštním státem - sice měl vlastní měnu i poštovní známky, západní státy s ním pro budoucnost počítaly (týkal se ho například Marshallův plán), ale nikdy neměl vlastní státní představitele. Správa byla ve skutečnosti okupační, a nikdy se neobtěžovala jmenovat guvernéra, jehož existenci všechny mírové dohody předpokládaly. Nakonec byl stát v roce 1954 de facto zrušen rozdělením jeho území mezi Jugoslávii a Itálii. Formálně bylo vše stvrzeno až v roce 1975, od kterého je italsko-jugoslávská hranice smluvně zaručena. 

Po bouřlivém rozpadu Jugoslávie požadovala Itálie od Slovinska garance, kterých se jí nakonec dostalo velmi záhy, už v roce 1992. Rok po svém vzniku Slovinsko prohlásilo, že se cítí být vázáno smlouvou z roku 1975. Zajímavější to bylo o malý kousek jižněji. Hraniční spory mezi Slovinskem a Chorvatskem byly dlouhé a ve formě drobného špičkování obou národů přetrvaly vlastně až dodnes. Jejich kořeny je nutno hledat už v časech jugoslávských - hranice mezi republikami byly pouze administrativní, a tedy ne zas až tak důležité. Když se tyto hranice staly státními, vyplavaly původně nevýznamné nejednoznačnosti náhle na povrch.

Značná část sporů se také odvíjela od zvláštního tvaru pobřeží, které slovinskou část svírá mezi teritoriální vody Itálie a Chorvatska. Ze Slovinska tak nebylo možno volně vyplout na širé moře. Chorvatsko z ne moc jasných důvodů dlouho trvalo na námořní hranici s Itálií, s níž jej na souši nepojí ani metr. Nakonec se přece jen podařilo uzavřít dohodu o třistametrovém slovinském koridoru a zbývalo ji ještě ratifikovat parlamenty obou států. Slovinsko tak učinilo, Chorvatsko čekaly volby, které změnily poměr politických sil. Nový parlament smlouvu neschválil. Nejen, že se vše vrátilo zase na začátek, pokračovaly i různé drobné provokace z obou stran. 

Vše se nakonec po právní stránce vyřešilo až před pár lety. Slovinsku byl zcela logicky a podle dávného očekávání přiřknut koridor zaručující volný přístup do mezinárodních vod. To, co slovinské noviny vítaly titulky "Zaljev je naš", pouze přestěhovalo pocit křivdy na druhou stranu hranice. I když ne tak docela. Výměnou za moře muselo totiž Slovinsko ustoupit na souši. 

Vraťme se ovšem na cestu. Od té nehody na rakouské dálnici už je volná. Uháním, jak se dá. Ta pátá hodina mi vyjde skoro přesně. Jsem na konci, za sebou mám 3801 kilometrů. Tak třeba zase příští rok...

 

Autor: Jaroslav Babel | úterý 9.11.2021 22:22 | karma článku: 36,59 | přečteno: 939x
  • Další články autora

Jaroslav Babel

Beze ztrát (5.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

14.5.2024 v 21:05 | Karma: 8,43 | Přečteno: 113x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Beze ztrát (4.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

12.5.2024 v 9:57 | Karma: 10,14 | Přečteno: 147x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Beze ztrát (3.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

6.5.2024 v 22:11 | Karma: 9,26 | Přečteno: 127x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Beze ztrát (2.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

3.5.2024 v 15:34 | Karma: 11,00 | Přečteno: 180x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Beze ztrát (1.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

27.4.2024 v 22:40 | Karma: 12,35 | Přečteno: 208x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé

18. června 2024

Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

Tři dny v práci, poté domů s majákem. Ministr Bek jel záchranářskou uličkou

19. června 2024

Premium Ministerstvo školství proplácí coby přespolnímu politikovi Mikuláši Bekovi (STAN) přes 57 tisíc...

Razantní propad studijních výsledků. Německé školy nezvládají migraci

19. června 2024

Premium Německé školy jsou v důsledku imigrační vlny přetížené, trpí nedostatkem kvalifikovaných učitelů,...

Němci ho zastřelili s holubem v náručí. Sověti z něj udělali světce

19. června 2024

Seriál Svého času se o něm učili i žáci v Československu. Viťa Čerevičkin se díky svému tragickému osudu...

Při pouti do Mekky zemřelo přes 577 poutníků, většina kvůli vedrům

18. června 2024  20:55,  aktualizováno  22:54

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí. Většina z nich v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 313
  • Celková karma 12,31
  • Průměrná čtenost 1321x
Zdravotní sestra.

Po několika zkušenostech si dovoluji upozornit, že veškeré materiály zde publikované podléhají autorskému zákonu. Užití článků nebo jejich částí tudíž není bez výslovného souhlasu autora možné.