Čekám na pokračování

Velmi rád používám sem tam nějaké to přirovnání. A tady se jedno přímo nabízí. Představte si, že špatně zaparkujete. Načape vás policie a dá vám za tento dopravní přestupek pokutu. Vy ji zaplatíte, čímž se zdá vše být v pořádku. Myslíte si ale, že zaplacení pokuty vás opravňuje parkovat na stejném místě dále, že máte přestupek už tak nějak předplacený? Domnívám se, že nikoliv. Pokuta vás má jednak potrestat, a jednak motivovat k nápravě.

Jestli se snad někomu bude zdát tento můj článek neaktuální, mám zásadní argument proti takovému názoru. To, že lidé dělají chyby, je celkem přirozené, a že jsou za ně postiženi, by mělo být ještě přirozenější. Omylů se dopouštějí i politici, neboť i oni jsou lidmi. Premiér Bohuslav Sobotka se jedné takové chyby dopustil a byl za ni potrestán: bez lustračního osvědčení navrhl do funkce ministra financí Andreje Babiše. Ano, výše finančního postihu je v porovnání s premiérským platem směšná - deset tisíc skutečně pana premiéra nepřivede ani do přechodných finančních potíží. Důležitější v tomto případě je, že bylo konstatováno porušení zákona.

Chovám neskonalý obdiv k člověku Petrovi Kopeckému. Zatímco pětina dospělého obyvatelstva Babišův ÁNOfert volila, další část potichu i nahlas brblala, někteří z nás pak psali články na své blogy, ale jediný tento učinil zásadní krok. Jedné chyby se přitom dopustil, neboť na radnici městské části Praha 1 podal podnět k zahájení správního řízení i s prezidentem republiky, které však zákon nepřipouští. Zmíněná radnice tak tento podnět zcela v souladu s českým právním řádem odložila, ale druhým se stejně správně zabývala. Měla dost odvahy na to, aby konstatovala porušení zákona a premiérovi udělila alespoň symbolickou pokutu. Pokuta mohla být několikanásobně vyšší, až do padesáti tisíc, ale jak již jsem řekl, výše pokuty není až tak podstatná.

Podstatné je to, co bude následovat. Zatím jsme se dočkali pouze premiérova sdělení, že se nebude odvolávat na imunitu, což je bezva, zároveň označil předmětné rozhodnutí za politické. Ten dobrý muž má nepochybně pravdu, alespoň v jistém smyslu: už samo sestavování vlády je věcí výsostně politickou, a tento výsledek přestupkového řízení nepochybně do nejvyšších politických sfér zasahuje. Horší už je to s reakcí pana Babiše, který slibuje, že za premiéra pokutu zaplatí. Neříká se takovému postupu čirou náhodou korupce? Takto si tedy úřadující ministr představuje boj proti ní? Nebo má být deset na stole v českých cena za nedodané lustrační osvědčení?

Úkolem každého řízení, jež je konáno pro porušení zákona, ať už pro přestupek nebo trestný čin, je jednak represe, tedy odpovídající trest, dále zamezení dalšímu škodlivému účinku protiprávního jednání, ať už by byl takový účinek opakovaný nebo přetrvávající, a také - je-li to možné - náprava škodlivých účinků, které již nastaly. Náprava je v tomto případě jednoduchá: Andrej Babiš musí podat demisi nebo být odvolán, nejpozději po uplynutí lhůty, kterou má potrestaný premiér na odvolání. A protože nic nenaznačuje tomu, že by ministr financí takový krok chystal, právě proto je tento článek aktuální právě v této době.

Věřím, že případné Sobotkovo odvolání proti výsledku správního řízení bude zamítnuto (příslušný orgán těžko nalezne nějaké okolnosti, které by jeho pohled na věc mohly nějak zásadně změnit). Pokud v nějaké přiměřené a krátké době Andrej Babiš ze své funkce neodejde, měl by úřad Prahy 1 být důsledný a konstatovat, že škodlivé účinky přestupku trvají kontinuálně dál, byť jsou odstranitelné, a následně přikročit k další sankci. Bohuslav Sobotka by se také měl zamyslet nad vyvozením politické odpovědnosti, jinými slovy nad vlastní demisí. 

Premiér svůj tehdejší postup zdůvodňuje tím, že to byla jediná cesta k sestavení vlády a potažmo tedy k politické stabilitě. Máme skutečně věřit, že jediná cesta k politické stabilitě je porušení zákona? Ví pan premiér vůbec, co mluví? Rád bych připomněl, že i za komunistické totality tu bylo docela stabilní politické prostředí... Možná opravdu bylo Babišovo instalování do funkce ministra financí jediná cesta k sestavení vlády, ale je nezákonná. Pokud je nezákonná, je nepřípustná. To už je jen krůček k tomu, abychom se začali ptát po samotné legitimnosti takové vlády.

Český ústavní pořádek docela jasně řeší situaci, kdy se po volbách nepodaří sestavit stabilní vládu. Padne-li tedy po případné Babišově demisi česká vláda, budou následovat další dva pokusy o sestavení vlády nové, pokud ani ty nebudou úspěšné, půjdeme k volbám znovu. To je naprosto standardní demokratický postup, který musí být dodržen. Vše ostatní je porušováním základních demokratických mechanismů, a taková cesta vede od malého k většímu, ale vždy spolehlivě do pekel. Jakákoliv vláda nesmí být udržována u moci korupcí nebo ohýbáním zákona s dovětkem, že jinak to prostě nejde. Jde všechno, pane premiére, a uvědomte si, že pokuta není odpustek.