Zřejmě to je tydýt

Chinaski mi vyhlásili válku svými plakáty. První zjištění, že skupina si na můj plakát nalepila své turné, mi v daný okamžik vykouzlil krátký úsměv na rtech.

Koncert mají až za dva měsíce a už masírují lidi. To já se také snažím masírovat lidi, že něco dělám a nespím na vavřínech. Nechala jsem si vytisknout v tiskárně plakáty, což nebyla levná záležitost. Sedla do auta a s připínáčky a kladívkem objela okolní vesnice a vesničky. Chtěla jsem lidi informovat, že dělám den otevřených dveří k desátému výročí salonu. Na plakátu bylo uvedeno, na co se můžou těšit. Budu zde mít zdarma poradnu i drobné úpravy psů. Na vyzkoušení si mohou zájemci odnést vzorečky granulí. Pro děti bude plno soutěží. Od dodavatelů jsem sehnala pěkné propagační předměty. Myslím, že se dětem budou obzvláště moc líbit.

Jednoduše se snažím. Doma testuji i různé druhy podzimních koláčů, abych mohla nabídnout něco sladkého ke kávě. Jak mě potom takovéto jednání nemá naštvat.  Nějaký lepič přilítne, udělá flák, flák a frčí o vesnici dál. Celé moje snažení se propadá do propasti. Nezbývá než opět sednout do auta a vyzbrojená náčiním zase ťukat do plakátovacích cedulí jako datel do stromu.

Avšak bojovat proti všem volebním Machům, Fialům, starostům mi připadá dost složité a nerovné. Za mnou nestojí žádná volební koalice, neslibuji nemožné, ale já slibuji splnitelné. Není mi vůbec jasné, který tydýt jim všem vylepuje plakáty. Vždy to dotyčný lepič plácne bez ladu a skladu, kam ho napadne.  

Přitom v okolních vesnicích si na plakátovací plochy dávají inzeráty hlavně místní lidi. U nás například má plakátek lesní školka, babička co prodává jablka, konající se farmářské trhy. Včelař, který nabízí plno druhů medu i rehabilitační sestra, která zve důchodce na léčebný tělocvik do místní školy. Pokud někdo umře, parte se také přišpendlí na plakátovací plochu, kde je oznámení místo posledního rozloučení. Jsou to vlastně takové vzkazové cedule. Kolikrát si i člověk počte. A potom přijde nějaký chytrák a všechny přelepí, nebo urve a hodí na zem. Občas se najde i bujarý vandal, který se nezdržuje s nějakým škubáním. Pokud ho na ploše něco rozčílí, připálí si o ceduli cigaretu.

Ve větších městech na plakátování musí mít už často povolení a vylepení se dělá tak, aby nějak vypadalo. Vylepuje se zpravidla jednou až dvakrát za týden. Pokud by někdo takto plácnul bez povolení plakát, ihned by ho čekala pokuta.

Na malých vesnicích by se toto asi neujmulo. Pokud chcete prodat něco ze své úrody, nebo se vám zatoulá pejsek, je potřeba ihned dát plakátek na plochu. Většinou se takové vzkazy hlásí i v místním rozhlase. Pokud by dotyčný čekal týden, nemusel by se ani dočkat. Zatoulaný pejsek by byl kdoví kde a nalezená kočka či želva by marně čekala na své majitele. Burčák by zapracoval, bouchnul a už by nebylo co prodávat. Zkrátka malý podnikatel se musí pěkně otáčet, aby mu jednoho dne na dveře nezazvonil exekutor.