Copak to, že stát rozhoduje o osudech rodičů a dětí, není fašismus?

Pane Ruščáku, je mi líto, že vaše očekávání Norsko nenaplnilo. Ale ani jinde na světě byste nenašel společnost tam, kde byla před 40-ti lety. Ani leckterý Čechoameričan, který hrdě uchovává sokolskou uniformu po pradědečkovi, umí tančit Besedu a miluje plzeňské, by dnes v Čechách žít nechtěl. Ach, ten sentiment. Možná i vy byste byl zklamaný z Čech, kdyby jste jako cizinec slýchával, jak se v neděli chodí na čaje a na společně všichni na brigádu na chmel.

 V USA a Západní Evropě v roce 1968 mladí lidé prostě chtěli přehodnotit zaškatulkování do konzervativních přihrádek a osvobodit jednotlivce. A vy pak z toho celého procesu vystříhnete jednu větu a lípnete ji na místo, kde potřebujete nějaké to "logické" vysvětlení.

Píšete, že v Norsku není zrovna lehké vychovávat děti v tradiční rodině. Moc by mě zajímalo, co tím myslíte? Žiju také v Norsku, mám tam rodinu, tak by mě to opravdu hodně zajímalo, co tím myslíte.

Ale to, že stát v Norsku rozhoduje, jestli dítě bude žít v menším bytě s rodiči, kteří chodí normálně do práce a nebo s jinou rodinou, která má velký dům, dost peněz a víc času si hrát s dětmi, tak to jste asi vážně nemyslel. Nebo ano?

Jenže oni nechtěli osvobodit jednotlivce od státu a jeho zásahů, jak bych si osvobození představoval třeba já, ale "osvobodit" jednotlivce od jeho rodinných vazeb (mimo jiné, šlo i o jiné věci) a to za pomoci státu; kde stát měl zaručit, že v osobním životě bude moct člověk jako jednotlivec mít možnost žít plnohodnotný život bez nutnosti se spoléhat na rodinu, nebo bez povinnosti vlastní rodině pomáhat. A to je proces, se kterým prostě nesouhlasím, nezlobte se na mě. Co se týče emancipace jednotlivce, naprosto souhlasím s úplnou rovností pohlaví, respektive jdu ještě dál - s naprostou slepotou vůči pohlaví jednotlivce v jiném hledisku, než je romantický zájem lidí o sebe navzájem, rovností ras, náboženství a podobně. Ale prostě člověk podle mě není atomizovaná jednotka ve společnosti, společnost podle mě se nemá skládat ze samých jednotlivců, nýbrž z jednotlivců, kteří jsou ukotveni ve vlastních rodinách. Bylo by na delší debatu, proč si myslím zrovna tohle, ale berte to tak, že je to něco, o čem jsem velmi hluboce přesvědčen. No a prostě čím větší vliv tihle revolucionáři z roku 1968 na určitou společnost měli/mají, tím méně se mi to líbí.

Díky za článek!

Díky za článek, za další informace do mozajky. 

Jen bych cosi k „sametové kulturní revoluci“. Já tyhle špatné vlivy vidím v ideologii Politické korektnosti. Z které se odvíjejí různé pokrytecké zběsilosti tzv. "humanity", multikulti, vciťování se do kdekoho, atd. atd.

Politická korektnost - fenomén dnešní doby - http://jdem.cz/26my4

Úprk rozumu - Politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii - Anthony Browne - http://jdem.cz/bq55n8

Berte to s velkou rezervou.

Analogie s 50. lety v Československu jsou dost mimo. Tím podle mého debata končí- těmito analogiemi s nějakými totalitními režimy. Jak říkám, soudy   v duchu této argumentace   asi nejsou potřeba, protože lidé mají jasno, a k ničemu žádné soudní  šetření a dokazování nepotřebují...

"Špatnou nebo dobrou práci soudu může posoudit jen jiný soud"

To jste říkala vy. Já vám oponuji, že nemáte pravdu. I já, byť nejsem soudce, jsem schopen dle standardních morálních a etických paradigmat schopen zhodnotit, zda je s tím rozhodnutí soudu v souladu. A doložil jsem to na příkladech z minulosti, kdy soudy prokazatelně stály proti morálce a etice. Není důvod se domnívat, že se nic takového dnes nikde nemůže opakovat.

Až díky článku pana Ruščáka jsem pochopil, že -ano- právě přesně v tomto typu společnosti se může zrodit takový Breivik...

Ve věci rozhodly civilní soudy, které k tomu mají pravomoc na základě zjišťování stavu (podobně v ČR jde o občanskoprávní záležitost)- fakt. Pro civilní řízení jsou co do hodnocení důkazů jiná pravidla než pro trestní řízení.

Kritizuji právě to, že zde někteří lidé hodnotí dokazování soudu a důvody jeho rozhodnutí téměř, jako kdyby  byli sami  odvolací soud , provedli stejné šetření stavu a dokazování a  teď rozhodli. Špatnou nebo dobrou práci soudu může posoudit jen jiný soud. Zvládnou-li to lidé na internetu, mohou-li hodnotit dokazování,  tak ty soudy rovnou  zrušme.Laik jejich práci evidentně zastane.

Myslím si, že dětí by měly být spolu (o tom už soudy ani nerozhodují), ale nevím, jestli u svých rodičů (matky, nebo otce), nebo někde jinde. To je věc soudů, které zjišťovaly stav a jejichž povinností bylo vyslechnout všechny strany. Proti jednomu soudu je pak odvolání, dalším nástrojem je obnova řízení a upozornění na nedostatky v práci soudu. Pí. Micháláková má svoje právníky- a není to nikdo z nás, ani nikdo z ČR.

Problém právě je, že oni jak ty děti odebrali matce, nechtějí ji ani nechat se s nimi vídat, i ty děti rozdělili. Mohli toho "podělat" ještě víc?  Rozhodnutí norských soudů mluví o jediné věci: že mají v Norsku tak nastavené zákony, že vlastně nemá kdo do toho všeho tomu Barnevernetu co mluvit. Opravdu organizace, kolem níž a nad níž není nikdo. Zdání nezávislosti mi připomíná zdání "nezávislosti" nějakého východního diktátora - ten se také rozhoduje zcela "nezávisle". Jen zde to není diktátor, to zlo je jaksi rozloženo na mnoho lidí a ti mohou pociťovat svůj malý díl "moci", resp. spíše bezmoci rodin, které se jim dostanou do spárů.

Tak takhle vypadá společnost, která je výrazně vyspělejší než ta naše, jak s oblibou zaníceně vyprávějí zastánci norské strany v kauze Michaláková? Nulová empatie, státní paternalismus, materiální pojetí světa, kryté penězi z ropy a plynu.

Tak snad díkybohu za to, že patřím mezi ty untermenschen, tedy lidi, kteří milují svou rodinu a bližního svého.

Veľmi dobrá analýza. Pekne zhrnuté fakty, ktoré som si predtým zozbieral z rôznych zdrojov po malých kúskoch.

Dá sa povedať jednoducho: súdruh Lenin a boľševici všeobecne by zo súčasného Nórska mali obrovskú radosť. To, o čom oni pred 100 rokmi len snívali, sa v Nórsku podarilo takmer do bodky splniť: absolútna sexuálna voľnosť, zničenie klasickej rodiny, štát nadradený rodičom ako vlastník detí..

U autora ma však zarazilo jedno - mal som dojem, že tých amerických Nórov moc nemusí, že sú to podľa neho tiež takí spiatočníci. 

Ja osobne však po prečítaní článku musím s tými americkými Nórmi, čo sa týka názoru na súčasné Nórsko, len a len súhlasiť.

Já jsem jen reagovala na kritizovanou situaci, že se na trajektu mladí lidi nebaví s cizíma starýma a koukají do i-phonů.  To mi odsouzeníhodné nepřipadá, sama nemám temperament na to, abych se bavila s cizími lidmi. Při cestě z bodu A do bodu B si spíš čtu, nebo pozoruji krajinu, a s cizíma se bavit ani nějak nechcu... Když se řeší nějaký problém a zeptáte se třeba na jízdní řád, tak Vám  asi odpoví většina lidí...Podle mého ale všude záleží na tom, koho člověk potká. Když jsem po příjezdu do Bergenu otevřela mapu, taky ke mně přistoupila spontánně  holčina, ptala se, kam potřebuji, pak jsme se bavily o tom, jak se mi tam líbí... Jenže to, ani opak se nedá zobecnit.  Já nemám moc ráda takovéto zobecňování: Češi jsou takoví, Skandinávci makoví, Němci fialoví...