Ty, ty, ty zlobivý Pražáku

Ti, povídám, ještě jednou, dvakrát to roztočíte jako v tom klubu - Techtle Mechtle a budeš mít večerku jako za svých mladých let.

Takhle včera vyrukovala na Pražáky hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová, když varovala před možným nařízením o omezení provozu některých nočních podniků mezi jedenáctou, či dvanáctou večerní a šestou hodinou ranní. Odvážné to prohlášení, ale poněkud po sezóně a v praxi jaksi těžko politicky prosaditelné. Praha je Čechů ráj, metropole, kde platí poněkud jiná pravidla než v jiných částech naší země a tak není divu, že i ten přístup ke koronavirové krizi je zde poněkud odlišný než na „venkově“.  Můžu hodnotit ze svých vlastních zkušeností, jelikož pobývám v okrese Frýdek-Místek, tedy v okrese, který byl koronavirem v posledních měsících nejvíce postižen. Zpočátku jsme na tom nebyli přitom vůbec tak špatně, jenže jen co začalo rozvolňování celorepublikových opatření, tak se kovid rozšířil na Karvinsku a poté přišla další vlna z Polska a tak v tom nějak pořád lítáme. Od začátku krize nosíme stále roušky ve veřejných budovách, obchodech, či hromadné dopravě (úsměvně působí výzva průvodčího ve vlaku, aby si lidé nasadili roušky při překročení hranic okresu), stále jsou výrazně omezeny kulturní a sportovní akce (byl jsem na takovém malém koncertu, kde strážci pořádku ukončili striktně produkci v nařízených jedenáct hodin) a jen snad v těch hospodách se poněkud kašle na nařízení, že roušku si můžete odložit až při konzumaci jídla a pití.

No a včera se měly zmírnit opatření nařízené krajskou hygienou, aby je dnes opět vystřídaly opatření celostátní, smůla není-liž pravda. No nic, lidé si zvykli, a ač jim to není příjemné, tak se pravidla více - méně dodržují, jen nějak poněkud nechápeme, že stejná pravidla, kterými se musíme řídit my, neplatí i jinde, kde je situace podobná, tedy zejména v naší matičce Praze. No nechápeme, jen naiva by si nedal dohromady, že jako za vším, tak i za touto politikou dvojího metru je již zdálky cítit omamnou vůni velkých peněz a strach pražských politiků nerozházet si svoje liberální voliče nepopulárními restriktivními opatřeními - viz např. demonstrace umělců proti omezování počtu účastníků na koncertech a představeních. V pražských zábavních podnicích, službách, ubytování a dalších podobných aktivitách se točí obrovské peníze a je zřejmé, že i pouhé omezení např. provozní doby se může stát velkým politickým problémem a tak zatímco s Pražáky se jedná v rukavičkách a dělá se ty, ty, ty, tak jinde se klidně vytáhne rovnou bič a diskuse se nepřipouští. Určitě se najde dost čtenářů, kteří mě obviní ze závisti, maloměstského komplexu a nevím ještě z čeho, ale holt mě to prostě nedá, abych v tom dvojím přístupu neviděl takovou malou nespravedlnost, která ovšem jen jako jedna z dalších přispívá k rozdělování naší společnosti.