Těžká hlava premiéra Babiše

Ekonomika se hroutí, nemocnicím chybí kapacity pro nemocné zasažené kovidem a teď do toho ještě to pyrrhovo vítězství v krajských volbách.

No, nemá to dnes náš pán premiér lehké a asi bude hůř. Nemíním zde ovšem rozebírat situaci s koronavirem, to nechám povolanějším, ale chci se spíše zaměřit na Babišovy možnosti, jak přežít v premiérském křesle „vítězství“ v příštích parlamentních volbách.

 To, že ANO má velké šance vyhrát i parlamentní volby je poměrně nasnadě, vždyť i letošní volby, poznamenané nižší účastí tradičních voličů Babiše, vyhrálo ANO ve většině krajů s pohodlným náskokem a není tedy od věci se domnívat, že i příští rok se bude situace opakovat. Jak jste ovšem asi po těchto volbách zaznamenali, tak politika antibabiš spolehlivě zafungovala a hnutí ANO bylo vyšachováno se skládání koalic ve většině krajů, kde ve volbách dominovalo. Částečně za to mohou bídné výsledky levice, která s Babišem spolupracuje na vládní úrovni, ale zejména úspěchy pravice, která do voleb často vstupovala v různých koalicích a tak nepřicházela o hlasy stran, či hnutí, které by samostatně jinak neuspěli. Tento model byl tedy úspěšně odzkoušen a již nyní se formují pravicové a středo-pravicové koalice, které mají za úkol získat v parlamentních volbách dostatek mandátů a tím Babišovi zabránit znovu usednout do premiérského křesla. Jak bylo zřejmé z prvních reakcí pana premiéra po volbách, tak tento je tímto poněkud šokován a neví, jak na taktiku tzv. demokratické opozice, reagovat.

 Přitom recept tady existuje a to zkopírovat taktiku, na kterou vsadila opozice, uvedl nedávno politolog Stanislav Balík. Nabízí se tady vytvoření předvolební koalice ANO a ČSSD, která by měla pro oba partnery nepřehlédnutelné výhody. ANO by mělo jistotu, že nepřijde o asi jediného, relevantního koaličního partnera a ČSSD by měla jistotu, že se jistě dostane do parlamentu a navíc by mohla získat i více mandátů, než kdyby kandidovala sama. Plán je jednoduchý, ale má samozřejmě i své slabiny. ČSSD by asi silně váhala, zda se ještě více svázat s hnutím ANO, které ji připravilo o spousty voličů a navíc zde existuje riziko, zda by tato dvojkoalice získala dostatek mandátů, aby mohla sestavit samostatnou vládu. Jako potencionální partner se nabízela Trikolóra, která ale u krajských voleb neuspěla. Podporu by vláda mohla také hledat u SPD, což by asi ale vetovali Sociální demokraté a i někteří významní činitele ANO a tak zbývají jen osvědčení komunisté, kteří ovšem v posledních volbách propadají a jejich vstup do sněmovny je nejistý. Jejich šance na úspěch může naznačit cesta, kterou si vyberou na svém listopadovém sjezdu, ale jak je vidět z konzervativního založení členské základy i většiny jejich představitelů, tak náhlý obrat, který by oslovil širší voličské vrstvy, se asi konat nebude. Rizika dvojkoalice ANO a ČSSD jsou tedy zřejmá, ale mám za to, že zmiňovaným stranám nezbude než to risknout, protože jít do voleb samostatně, přináší rizika ještě větší. No, necháme se překvapit.