Proč jsem příznivec „majetkových justičních vražd“

Zločin je racionální, pokud výnosy (lup), převyšují náklady (vězení). Toto je jedno z tvrzení, které formuloval americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Gary Becker ve své knize „Ekonomický přístup k lidskému chování“.

Je s podivem, že jeho teorii nestudují všichni ti, kteří se pouštějí do křížku se zákonem, ale asi to bude tím, že značná část z nich se pro hlubší myšlenky neumí nějak nadchnout. Ti, kteří tuto teorii znají, se do nápravných zařízení podívají jen zřídka, a když už, tak mají svou kořist někde pěkně ulitou a případný trest berou jako náklady, které to jejich „podnikání“ prostě nese. I v této sortě zločinců se ale najdou jedinci, kterým mamon zatemnil mozek a ti pak ztratili veškerou soudnost a smysl pro realitu. Typickým příkladem takového jedince je pan doktor Ráth, který ač byl nachytán přímo na švestkách, předvádí nevšední kreativitu jak obhájit neobhajitelné, jak dělat z většiny národa blbce, když on je prostě genius, kterému ostatní nesahají ani po kotníky. Ne, že by neměl herecký talent a výřečnost jako Cicero, ale v poslední době už začíná poněkud přehrávat. Přirovnávat svoji korupční kauzu k politickým procesům, či označovat ji jako majetkovou justiční vraždu je dosti za hranou.

Co pana doktora tak vytočilo? No samozřejmě to, že mu soudci chtějí šáhnout na majetek, protože o prachy jde přece vždy v první řadě. On by člověk i nějaký ten rok v kriminálu vydržel, ale aby mu soudy sahaly na jeho těžce „vydřený“ majetek tak to prr. Pan Ráth prostě nepochopil, že když už jde do této branže, tak ukrývat peníze v krabici od vína a pomlaskávat si v telefonních hovorech s komplici, jak se hýbou kšefty, je poněkud amatérské, nehodné jeho genia. Když už se má na to jít, tak pořádně, jak to předvedl rodinný klan Březinových, kterým mohlo jejich „podnikaní“ s nezdaněným alkoholem dále vzkvétat, kdyby se neobjevila metanolová aféra a oni nepadli do hledáčku celníků a policie. Tzv. lihová mafie připravila podle soudu stát o 5,6 mld. korun, ale je stále otázkou, kolik se podaří státu dostat zpět. Vinu na sebe vzal Radek Březina, který dostal sice na první pohled hrozivých 13 let natvrdo, ale když vezmeme úvahu, že si neodsedí asi vše, a že při jeho majetkových poměrech si dovede život v kriminálu jistě zpříjemnit, tak poměr zisku k nákladům je stále velmi kladný. Spolupracující bratr Tomáš byl odsouzen na tři a půl roku a již je na podmínku na svobodě, Otce Vladimíra, bývalou manželku Stanislavu a asistentky Kateřinu Mičkovou a Kristýnu Mazurkovou soud nedávno zprostil z obžaloby z praní špinavých peněz.

Tato kauza jasně ukázala, že stát, zastupovaný soudy, je proti movitým pachatelům, kteří jsou schopni ovlivňovat svědky a možná i rozhodnutí soudců, které chrání armáda špičkových právníků, kterým asistují ekonomičtí poradci, kteří ví jak „lup“ legalizovat, prakticky bezmocný. Orgány činné v trestném řízení zajistili v tomto případě jen malou část „lupu“, i když klan Březinů nakupoval nemovitosti po celé republice a je zřejmé, že musí mít i další aktiva u nás i v zahraničí. Nabízí se tedy otázka, proč soud i v tomto případě nesáhnul kromě trestu odnětí svobody a propadnutí majetku, u kterého je prokázáno, že pochází z trestné činnosti i k mastnému finančnímu trestu. Jak prokazuje mnoho studií, tak majetková újma je pro tuneláře, korupčníky, daňové podvodníky apod. obávanějším trestem než vězení a je tedy záhodno využít všech prostředků, jak tyto výtečníky připravit o jejich finanční zázemí. Gery Becker tvrdí, že zločin se nesmí vyplácet a já s ním plně souhlasím. Pan Ráth mluví o justiční majetkové vraždě, já takový trest beru jako součást spravedlnosti. Přeji soudcům dost odvahy, aby se takovým „majetkovým vraždám“ uchylovali častěji, protože jen tudy vede cesta, jak zločince tohoto typu,od páchání trestné činnosti alespoň trochu odradit.

Na podobné téma - Kdy se zločin vyplatí: https://alesmerta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489151