Pravicový mýtus o šikanování úspěšných

Když na počátku týdne vedení ČSSD zveřejnilo svůj záměr zavést progresivní zdanění příjmu občanů a firem, následovala hysterická reakce pravicových politiků a těch, kterých by se nové nastavení daní mělo týkat.

V následující debatě v Událostech a komentářích ve které diskutovali Ivan Pilný z ANO, Jaroslav Klaška z KDU – ČSL, Jan Skopeček z ODS, Václav Votava z ČSSD a Jiří Dolejš z KSČM, byli sociální demokraté obviňování z přípravy koalice s komunisty a celou debatou se jako červená nit táhlo obviňování levicových stran z šikanování úspěšných. Pravice v pořadu tak nevědomky odhalila, co si myslí o lidech, kteří mají příjem nižší než 50 000 korun, tedy to, že dělí lidi ne podle jejich přínosu pro společnost, či charakterových vlastností, ale podle výše jejich majetku. Ti, kteří mají více, než uvedený příjem jsou ti schopní a úspěšní a ti s příjmem nižším musí být pak z logiky věci lúzři, které pravice potřebuje leda tak k tomu, aby je volili do veřejných funkcí, posluhovali jim v obchodech, domácnostech, na úřadech, učili jejich děti, makali v jejich firmách a utírali jim zadky v nemocnicích. Pravice jasně naznačila, že takovými lidmi pohrdá, protože kdo nejezdí v mercedesu a nebydlí v luxusní vile je jen póvl, který je nutno oblafnout před volbami a to ještě jen do té doby, než se jim povede zavést majetkový census jako podmínku k volebnímu právu.

Rozhodují však o schopnostech a úspěšnosti lidí jen jejich majetkové poměry, nebo jsou i jiné věci, podle kterých lze považovat část lidí za více schopné a úspěšné než ty ostatní? Já mám za to, že úspěšným člověkem je např. svobodná matka pracující v obchodě, která umožní svým dětem vystudovat vysokou školu, či rodina, která si ze svých bídných příjmů svépomoci vybuduje rodinný domek. Podle pravice je však takovým úspěšným člověkem i např. bez skrupulní „obchodník“, který obírá důchodce na předváděcích akcích, či „podnikatel“, který odírá své zaměstnance pracujících v mizerných pracovních podmínkách za mizernou mzdu. Návrhy levice na progresivní zdanění nejsou ve vyspělé západní společnosti ničím novým, ani ojedinělým. To, že solidarita těch výše příjmových s těmi méně příjmovými přispívá k udržení sociálního míru a předchází revolucím a diktaturám si na západě zřetelně uvědomili po druhé světové válce, kdy západním demokraciím hrozilo šíření komunismu. Křesťanští demokraté a socialisté se zasadili o vznik sociálního státu, který přinesl blahobyt širokým vrstvám. Majitelé výrobních prostředků se uzavření tohoto třídního kompromisu příliš nebránili, protože pochopili, že lepší zaměstnanec je spokojený zaměstnanec, než ten, který se bouří a stávkuje.

Konec studené války však připravil západní obyvatele o potencionální alternativu a majetková oligarchie začala utahovat šrouby. Neoliberalismus a ekonomická globalizace rozevřela nůžky mezi těmi skutečně bohatými a většinou společnosti. Mediální ohlupování voličů a jejich manipulace se staly běžnými metodami, jak zajistit „elitám“ nadvládu nad společností. Návrhy levice na přidělení většího dílu „koláče“ těm méně příjmovým skupinám jsou celkem krotké a nazývat je šikanou úspěšných je směšné. Každý soudný člověk ví, že v liberální demokracii vždy budou existovat rozdílné výše příjmů, že né všichni mohou jezdit ve ferari a užívat si dovolenou v Karibiku. Záměr KSČM a ČSSD na progresivní zdanění má však racionální základ a jde správným směrem, protože i ti "neúspěšní" by měli mít možnost, za svou poctivě vydělanou mzdu, zajet si alespoň do Chorvatska. Zděšení pravice odráží její obavu ani ne tak z dopadu novely na příjmy lékařů, ale spíše z toho, že tento záměr ji, odláká voliče. Není náhodou, že nejvíce ve zmíněné debatě „vyskakoval“ pan Pilný, protože ANO na své koblihy nalákalo nejvíce voličů levicových stran, kteří si nyní mohou uvědomit, že sázka na miliardáře nemusí být tím pravým ořechovým a že jistější bude sázka na tradiční levici, která, i přes své chyby, má ideologické zakotvení na straně těch „neschopných“ a „neúspěšných“. Doufám, že diskuse o návrhu ČSSD otevřela mnoha lidem oči, a ti se budou v nastávajících volbách rozhodovat nejen na základě svých emocí, ale i na základě racionální úvahy a znalosti o neupřímném přístupu pravice k nim.