Migranty diskriminovat nelze, ale pokud jde o ruské turisty, tak je to jinak

Dnes a denně je nám tvrzeno, že žijeme v právním státě, že spravedlnost měří všem stejně, ale opravdu to tak funguje?

Tento týden byl v Právu zveřejněn případ restauratéra z jižní Moravy, který na facebookový profil svého podniku napsal - „pro imigranty nevaříme, stop islámu“. V reálu své upozornění nikdy neuvedl do praxe, a přesto byl ČOI pokutován šedesáti tisíci korunami za diskriminaci zákazníků, což potvrdil i soud. Podnikatel byl tedy postižen pouze za to, že svůj postoj veřejně deklaroval, ale podle ČOJ se diskriminace zákazníků dopustil již v rámci toho, že tato jeho deklarace mohla potenciální zákazníky odrazovat. Termín diskriminace je často definován jako odpírání stejného zacházení s lidmi jiného vyznání, jiného národa, či rasy, jiných politických názorů atd., a pan restauratér tedy šlápl na tenký led, když svůj postoj k islámu a imigrantům zveřejnil na sociální síti. Poskytuje-li totiž restaurační služby veřejnosti, a ne nějaké uzavřené skupině, tak by měl počítat s tím, že pokud bude mít host na útratu a bude splňovat základní hygienické normy, tak ho bude muset obsloužit, ať je černý, či bílý, ať má boty číslo 42, či 46, jinak se vystavuje možnému obvinění z diskriminace.

K tomuto výkladu práva se však nepřipojila obhajoba, která připomněla rozsudek Ústavního soudu, který osvobodil z podezření z diskriminace ostravského hoteliéra, který odmítnul poskytnout ubytování turistům z Ruska, tedy bez toho, pokud mu nepodepíší, že nesouhlasí s ruskou anexi Krymu. Jihomoravský soud rozpor v rozsudcích zdůvodnil tím, že ruští turisté nebyli diskriminování v rámci jejich národnosti, ale jen proto, že odmítli panu „podnikateli“ podepsat prohlášení, které podle mne mělo, zřetelně ultimativní charakter. Jestliže se tedy části soudců Ústavního soudu zdálo chování hoteliéra v pořádku, tak mně připomnělo část slavného románu Hlava XXII, ve které jsou američtí vojáci, sloužící za WW2 u bombardovacího útvaru, v rámci kampaně „Velkého křižáckého tažení za věrnostní přísahu“ nuceni podepisovat slib loajality americkému způsobu života, při každém vstupu do místnosti, při výdeji jídla a v desítkách dalších běžných situací, což zcela ochromilo chod posádky, ale nikdo se neodvážil proti tomu ozvat, aby nebyl označen za komunistu. Přítrž této frašce učinil až válečný hrdina Major…de Coverley, který si jako jediný zachoval zdravý rozum a měl odvahu ozvat se proti nesmyslnému nařízení. Je s podivem, že naši soudci Ústavního soudu takovou odvahu nenašli a nezasáhli proti zjevné diskriminaci hostů, kteří pokud neměli stejný pohled na svět jako náš hoteliér, neměli, podle jejich výkladu pojmu diskriminace, co v jeho hotelu dělat.

Selhání Ústavního soudu lze však dát do kontextu rusofóbní vlny, na niž jede i značná část našich politických špiček. Nápady pražského primátora Hřiba, starosty Řeporyjí Novotného, či starosty Prahy 6 pana Koláře na míle zavání populismem, kdy tito „hrdinové“ za potlesku svých, stejně „chrabrých“ příznivců, vedou z poza buku svatou válku s Ruskem, které nás údajně ohrožuje. Je mi docela do smíchu při představě, jak by se asi tito „hrdinové“ zachovali, kdyby se opravdu měli postavit zlu, zpodobněnému např. nacismem, či stalinismem. Mám za to, že by mnozí z nich nejspíše stáhli ocas mezi nohy a místo hrdinství spíše praktikovali patolízalství, ale možná že jim křivdím. Takovému Novotnému by stačilo, aby se na gestapáka jen zašklebil a ten by se radši sám zastřelil, než by měl žít s vidinou, že má vládnout takové zdegerované rase. Ovšem dnes nic nehrozí a tak s chutí do toho. Každý si přece může dovolit ponižovat ruské turisty, každý má právo okopávat Rusům kotníky v zástupných válkách o bourání, či budování soch, přejmenování ulic a náměstí, každý má přece možnost si po nich plivnout, třeba v diskusi, která se rozvine pod tímto článkem. Ano, Putinův režim není jistě dokonalým, stejně jako např. ten americký, či čínský. Tyto režimy můžeme kritizovat, ovšem je rozdíl mezi konstruktivní kritikou a podpásovými údery, v rámci kterých jsou bráni jako rukojmí turisté, obchodníci, či dokonce sochy a náměstí. Bohužel zde nemáme majora …de Coverlyho, aby učinil této stupiditě přítrž a tak, lze jen doufat, že se najde dost lidí se zdravým rozumem, kteří již prokoukli účelovost této politické kampaně a vystaví ve volbách stopku jejím původcům a nositelům.