Daňovým inženýrstvím k západní prosperitě?

Jak to tak vypadá, tak trhákem letošní předvolební kampaně má být zvýšení příjmů zaměstnanců a to stylem ať to stojí, co to stojí.

S blížícími se parlamentními volbami začaly politické strany představovat své programové priority. Z toho co již bylo zveřejněno se zdá, že hlavním letošním volebním tématem bude otázka zvyšování platů zaměstnanců, které zřetelně pokulhávají za těmi na západ od naší hranice. Má ovšem stát páky na to, aby takové dorovnávání platů zařídil, nebo jsou dnešní proklamace politiků jen prázdným mlácením slámy, které májí oblbnout naivní voliče? Stát samozřejmě může zvyšovat mzdy státním zaměstnancům, což nynější vláda již také masivně činní. Daleko složitější jsou ovšem možnosti nové vlády ovlivnit růst mezd v soukromém sektoru. V podstatě jediným nástrojem je zvyšování minimální mzdy, což ovšem hodlají realizovat prakticky jen levicové strany, tedy KSČM a ČSSD. Pravice tento nástroj odmítá a tvrdí, že růst minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost, což je ale, dle dnešních zkušeností, asi trochu pomýlený argument. Jak tedy může stát zvýšit příjmy běžným zaměstnancům bez toho, aby diktoval mzdy v soukromém sektoru? Nejoblíbenějším tahem politiků před volbami je udělat "škatulata, škatulata hýbejte se" s daněmi a různými odvody, kterými jsou příjmy zaměstnanců zatíženy. Takové daňové inženýrství je sice zejména doménou pravice, ale občas se do něj pustí i levice.

Jak to vypadá před nadcházející mi volbami? Můžeme to vzít pěkně popořadě. V průzkumech vévodící Hnutí ANO slibuje snížení daně z přijmu lidem s platem do 113 tisíc korun o jedno procento, zrušení super hrubé mzdy a daňový paušál 500 Kč pro každého zaměstnance. Toto opatření má přinést zaměstnanci s průměrným platem 9 600 Kč / ročně a vyrobit v státním rozpočtu díru 17,6 mld. korun. ČSSD slibuje zavedení progresivní daně, která přinese zvýšení příjmů 98% zaměstnanců, což zaplatí ty 2% nejvíce vydělávajících a velké firmy, kterých se mají dotknout sektorové daně. ODS plánuje rovnou patnácti procentní daň z hrubé mzdy, což by mělo zaměstnancům přinést zvýšení mezd o 7%. ODS se také chystá snížit o 2% odvody zaměstnavatelů na sociální pojištění, což by celkově mělo ochudit rozpočet o 40 miliónů (Babiš mluví o 170 miliónech). Předseda ODS Fiala původně naivně prohlásil, že díru zalepí ze státního rozpočtu, ale po zděšení svých spolustraníků, pro něž je vyrovnaný rozpočet zlatým teletem, ODS nyní tvrdí, že díru zalepí snížením státních dotací, otázkou je ovšem kterých. Piráti plánují rovnou daň 47%, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, která by se měla každoročně snižovat. Zaměstnanec s průměrným platem by si měl polepšit o 7500 korun ročně a díru v rozpočtu by mimo jiné měla zalepit i daň z konopí, jež míní piráti legalizovat. Odborníci ovšem tvrdí, že plán pirátů by zlikvidoval státní důchody a každý by si musel na stáří spořit sám. TOP 09 plánuje snížení odvodů na sociální pojištění o 8%, což by přineslo stejný efekt jako plán pirátů, protože výpadek příjmů do tohoto pojištění by mohl činit až 180 mld. korun. KSČM a KDU – ČSL se jak se zdá do této soutěže nemíní příliš zapojit a jejich programy zásahy do daní a odvodů zaměstnanců moc nekonkretizují.

Je sice pěkné, že naši politici konečně přišli na to, že naše mzdy hodně zaostávají za vyspělým světem, ale metodou, kterou nabízejí k řešení situace, tedy snižováním daní a odvodů pracujících, zřejmě na ten západní standart jen tak nedosáhneme. Úspory pro zaměstnance činí obvykle jen pár stokorun měsíčně, ale dopady pro státní rozpočet mohou být fatální. Strany tedy sice do jedné kapsy občana něco přisypou, ale již neřeknou, že si občan bude muset z druhé kapsy více přispívat na zdravotnictví, či důchodové zabezpečení. Příznivci malého státu jistě tuto politiku preferují, ale mám pocit, že většina voličů by spíše preferovala dobře fungující stát skandinávského střihu, než neoliberální ekonomiku typu Pinochetova Chile. Místo daňového inženýrství by bylo možná lepší, kdyby se naše strany zaměřily na efektivní využívání vybraných prostředků a na zlepšování veřejných služeb. Zmiňované strany nepřinášejí nic objevného a cílí daňovými úlevami na nízké pudy voličů, když věří, že tito jim prodají svůj hlas za nejistý příslib několika stokorun měsíčně. Doufám, že voliči mají jiné priority a neskočí těmto obchodníkům s iluzemi na špek, jak se to již stalo několikrát v minulosti.