Bude Turecko a Saudská Arábie vojensky intervenovat v Sýrii?

Vojenské úspěchy syrské armády, kterou významně podporují Rusové, mění zásadně poměr sil na syrském bojišti. Současný stav vyvolává paniku v Saudské Arábii a Turecku, které investovaly milióny dolarů na zničení režimu Bašára Asada

Ofenziva syrské armády a milic, které ji podporují, u strategického syrského města Aleppa a případný další postup syrských vládních jednotek by totiž definitivně odříznul značnou část povstaleckého území od turecké pomoci. Turci by pak pravděpodobně sousedili jen s územím ovládaným Islámským státem a s územím ovládaným Kurdy, které Turecko považuje za své úhlavní nepřítele. Pro Turky je tedy životně důležité jakýmkoli způsobem zastavit tažení syrské armády a přinejmenším zachovat stávající status quo. Politicky se o to pokusili v rámci mírové konference v Ženevě, kde se Tureckem a Saudskou Arábií ovládaná tzv. umírněná opozice pokusila podmínit svou účast zastavením bojů, což by dalo čas nejen pro odchod civilistů, ale výrazně by to pomohlo i ke konsolidaci sil rebelů. Opozice také požadovala, aby se jednání mohly zúčastnit i radikální skupiny s čímž, k překvapení všech, souhlasilo i Rusko a jednání se tak mohli zúčastnit i radikálové z Armády islámu a skupiny Ahrár aš-Šam. Rusové přitom na oplátku ani nepožadovali přítomnost kurdských zástupců, které z jednání vyloučila Ankara.

Když selhala taktika zastavit postup syrské armády politickými prostředky, přistoupili pravděpodobně Turci k realizaci plánu B, kterým je provedení vojenského zásahu, jenž se podle posledních indicií zdá být velmi pravděpodobný. První indicií je vyhrocení rusko-tureckých vztahů, kdy Ankara obviňuje Rusko z narušování svého vzdušného prostoru a Rusko Turecko se soustřeďování mohutných tureckých vojenských sil na jeho jižní hranici. Druhou indicií je prohlášení Saudské Arábie, že je ochotna poskytnout několik tisíc příslušníků svých speciálních jednotek do bojů proti IS. Akce proti Islámskému státu by, podle saudsko-arabských zdrojů, měly být koordinovány s akcemi turecké armády. Těmto dvěma regionálním mocnostem jde zřejmě o to, aby vytlačili IS směrem na jih od tureckých hranic, což by vedlo k tomu, že jejich vojáci by se dostali do oblasti, kde probíhají boje mezi vládou a „umírněnou“ sunnitskou opozicí, kterou by pak tyto státy mohly přímo podporovat

Tato riskantní operace však může vést k přímé konfrontaci s Ruskem a oficiální syrskou vládou, která by ji jistě považovala za agresi. Je otázkou, zda by ruské letectvo proti agresorům zasáhlo, ale v rámci mezinárodního práva, by se jako spojenec syrského režimu k tomuto kroku mohlo s klidnou duší odhodlat. Turci jsou si této hrozby vědomi a akci si chtějí údajně nechat odsouhlasit příští týden na summitu NATO. Pokud jsou informace o hrozbě pozemní intervence Turecka a Saudské Arábie do Sýrie pravdivé, tak doufám, že představitelé NATO tento krajně riskantní krok, který má chránit mocenské zájmy Turecka a SA, odmítnou a nenechají zatáhnout západ do konfliktu s Ruskem. Tím to také apeluji i na představitele naší vlády, aby odpovědně zvážili svůj přístup k této otázce a nebáli se vyslovit svůj názor i kdyby náš postoj měl jít proti našim ekonomickým zájmům.