Studený máj, v stodole ráj

Květen pomalu předává žezlo svému nástupci a my můžeme zhodnotit, jaký byl a co přinesl, nebo spíše nepřinesl, ačkoliv jsme to čekali. Ono je vůbec ošidné něco očekávat, člověk pak bývá zklamán.

Říká se, že májová kapka platí nad dukát, letos to tedy vypadá se sklizní bledě. Ve stodole ráj nebude, protože májový deštíček, úrody tatíček se někde zdržel a pozapomněl na nás. Pastýřovi oschla nejenom hůl, ale i svačina (pokud ji neměl dobře vakuově zabalenou), protože sucho je hrozné a země vyprahlá. Zahrádkáři s děsem v očích vyhlížejí nažíváček a sčítají, co jim už nenávratně uschlo. Drobnou naději skýtá lidová pranostika Máj-li déšť nedá, červen se předá, ale kdo ví, platnost pranostik už není, co bývala.

Tak alespoň nabízím pár květnových snímků z Vysočiny, na kterých není zase až tak moc vidět, jak nás to sucho letos drtí. Ovšem cesty jsou prašné, to zas jo, hlavně ty polní by potřebovaly pořádně spláchnout, aby ušlí poutníci netrpěli dušností.