Země zaslíbená - pravdivý příběh židovského státu
vyspělou zemí, avšak na druhé straně zemí postavenou na písku, která svým obyvatelům nemůže nabídnout trvalý a bezpečný domov. Židé vždy toužili po vlastním státě, otázkou však zůstává, zda za něj nakonec nezaplatili až příliš velkou cenu.
Země zaslíbená je faktograficky přesným a nemilosrdně upřímným příběhem státu Izrael. Autor, který sám sebe označuje za propagátora míru na Blízkém východě, si klade pár znepokojivých otázek týkajících se jak samotného vzniku Izraele, tak jeho další existence. Země dnes stojí na rozcestí, někteří Izraelci ztrácejí víru v budoucnost. Strategická nadvláda Izraele doznává změny, legitimita židovského státu je zpochybňována. Liberální a demokratické základy se hroutí, společnost je rozdělená a polarizovaná. Izrael ztrácí své přátele a podporu západních mocností, které nejsou schopny udržet pořádek na Blízkém východě a zabránit šíření jaderných zbraní ve třetím světě. Úpadek Západu, chaos na Východě a vzrůstající islámský radikalismus vyvolávají oprávněné obavy, jak dlouho ještě dokáže Izrael vzdorovat přesile a nepřátelům, jimiž je obklopen.
Samotný příběh vzniku vytouženého státu začíná již koncem 19. století, kdy do Palestiny přijíždí autorův pradědeček Herbert Bentvič, jeden ze zakladatelů sionismu žijící v Londýně. Už tehdy padají rozhodnutí, která budou mít rozhodující vliv na budoucnost židovské populace. Bentvič vkládá do Svaté země naděje, protože tuší, že v Evropě židy nic dobrého nečeká. Jeho nadšení se šíří jako požár, který zachvátí první sionistický kongres, a tam zahoří jasným plamenem. Objeví se jen zrnko zdrženlivých, kteří poukazují na to, že Palestina je již osídlena, to ale Herbert Bentvič vidět nechtěl. A tak jsme svědky zakládání kibuců, pomerančovníkových sadů a vysoušení bažin, prvních střetů mezi Židy a Araby, neustále se stupňujících válečných konfliktů a postupně se proměňující izraelské společnosti.
Kniha je psaná velmi čtivě a mnohotvárně. Sleduje životní příběhy několika výrazných izraelských osobností, probírá se zajímavými rozhovory, které za svou novinářskou praxi autor absolvoval, cituje z deníků vojáků i rodinných příslušníků osob, jež se výrazně zapsaly do historie státu, ať už byla jejich role spíše kladná či spíše záporná. Na konci příběhu autor cestuje po všech historicky známých místech Izraele a bilancuje.
Pokládá na misky vah pozici dnešního židovského státu a pozice okolních arabských zemí v návaznosti na celkový vývoj politické situace ve světě. Zmiňuje tzv. „arabské jaro“, válku v Sýrii, sektářské násilí v Iráku, Egyptě a Libyi, konstatuje, že se zrodil nový Blízký východ, a že naděje na mír v oblasti prakticky neexistuje.
Ari Šavit v knize zavzpomínal i na své vlastní zkušenosti z vojenské služby v roce 1991, kdy jej přidělili jako vězeňského dozorce do internačního tábora v Gaze. Je to jedna z nejsilnějších kapitol v knize, která čtenáře tvrdě zasáhne. Když autor naslouchá křiku mučených vězňů, klade si otázku, zda demokracie může takovou brutalitu přežít. Nebere si servítky a nijak jednání Izraelců neomlouvá, a to platí již od první stránky. V celém příběhu se Ari Šavit snaží o objektivní a nestranný pohled na sto let trvající konflikt dvou národů. Cítí spoluzodpovědnost za okupaci palestinských území, za způsob jednání s civilisty, ponižování, upírání lidských práv a lhostejnost k utrpení Palestinců. Na druhou stranu zvažuje, kam by se jeho země dostala, kdyby nejednala silně a nekompromisně. Zdá se, že na žádnou ze svých otázek nenachází uspokojivou odpověď. Převládá jen obava z toho, že země, která již tak dlouho stojí s napřaženým kopím v ruce, nemůže takto stát věčně. Jednou se kopí zlomí nebo ruka, jež ho drží, ochabne, a to by mohl být definitivní konec příběhu o Izraeli.
Další z kapitol, která stojí za zmínku, se věnuje dnešní izraelské mládeži, sexu, drogám a nočnímu životu v Tel Avivu. Drogy, zejména extáze, jsou tu v posledních letech na vzestupu. Zbavují podrážděnosti, nervozity, strachu. V zemi, která žije pod tlakem, z vás drogy udělají svobodného člověka. Chicagská house, detroitské techno, newyorská garage, to vše zachvátilo dnešní Tel Aviv, který je v tanečních směrech jako hard house nebo club trance nyní na předním místě na světě. Mladí lidé se chtějí bavit, už mají dost válek. Nová generace se snaží dát věcem alternativní význam a povstat proti osudu Izraele.
Země zaslíbená Ari Šavita by rozhodně neměla uniknout těm, kteří se zajímají o tento moderní stát Blízkého východu plný paradoxů a zahalený mnoha tajemstvími. Jedná se o podobně silný čtenářský zážitek jako přinesla např. kniha Nebudu nenávidět od lékaře z Gazy Izzeldina Abuelaishe nebo Jitra v Dženínu od Susan Abulhawy, dívky vyrůstající v palestinském uprchlickém táboře. Izraelští židé a Palestinci totiž léta setrvávají v tak těsném zápasnickém sevření, že je prakticky nelze od sebe oddělit.
Alena Benešová
Osada: nezapomenutelná sci-fi z 80. let v novém kabátě

Milovníci žánru sci-fi si možná vzpomenou na knihy ruského autora Kira Bulyčova, které u nás vycházely v osmdesátých letech minulého století. Jednalo se převážně o tvorbu pro děti a mládež publikovanou na pokračování v časopisech
Alena Benešová
Hrbáč Matthew Shardlake opět řeší zločin v tudorovské Anglii

Oblíbený britský autor historických románů Christopher John Sansom vydává další z řady detektivních příběhů s právníkem Matthewem Shardlakem odehrávající se v Anglii za vlády Jindřicha VIII. Kniha se doma v Británii okamžitě...
Alena Benešová
Život bez otce aneb zpověď luxusní pražské prostitutky

Při procházení knižních novinek na trhu mě zaujala prvotina české autorky, která slibuje příběh ženy trpící depresemi a psychickým syndromem zvaným depersonalizace. Celý název knihy zní Život bez otce s diagnózou depersonalizace.
Alena Benešová
Tip na knihu: Proroci z fjordu Věčnosti

Jednou z knižních novinek, které přineslo letošní horké léto, je historický román norsko-dánského autora odehrávající se koncem 18. století v Grónsku. Kim Leine má všechny předpoklady pro zasazení děje příběhu právě sem, sám totiž
Alena Benešová
Tichá holka: nevšední příběh ze školních lavic

Torey L. Hayden nastupuje jako učitelka na novou školu. Jaký bude její první školní rok? Dostává speciální třídu poněkud problémových dětí, ale není už žádná elévka a na práci se těší. Miluje výzvy a věří, že se svými bohatými pedagogickými zkušenostmi to zvládne.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Vlak u Berouna srazil a zabil chodce. Provoz na trati je pozastavený
Osobní vlak v neděli krátce před devátou hodinou večer v katastru obce Tetín na Berounsku srazil a...
Mírová dohoda se musí uzavřít příští týden. Máme i jiné starosti, varoval Rubio
Sledujeme online Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa...
Pražští policisté pátrali po třináctiletém chlapci se sníženým intelektem
V neděli policisté úspěšně vypátrali třináctiletého chlapce se sníženým intelektem, který den...
Rodiče hledají v taškách svých dětí zbraně. Kriminalita ve Švédsku klesá
Švédsko zaznamenává dramatický pokles násilné kriminality, zejména co se týče bombových útoků a...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1131x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Marek Trizuljak
- Karel Boháček
- Marián Béreš
- Lenka Faltejsková
- Pavel Kula
- Alena Pitrová - Karešová
- František Kalenda
- Richard Horák
- Alena Thimová
- Veronika Pešková
- Marcela Ganišinová