Také se vám stává, že se svršky v šatníku přes zimu srazí? Jak to řešíte? Která dieta u vás boduje a ze které naopak dostáváte osypky, jen zaslechnete její název? Jaro naše zimní tukové polštářky zaručeně podtrhne, na to se spolehněte...
Jaro nesměle klepe na dveře a já jako každý rok probírám šatník, abych uložila zimní bundy, svetry, čepice a rukavice a vytáhla větrovku, trička s krátkým rukávem nebo plátěňáky. Některé lehčí svršky jsem na sobě měla naposledy v babím létě loni na podzim, což už je drahně dávno, i když se to zdá být včera. A ejhle, v oblíbeném obtáhlém triku jsem naditá jak buřt, kalhoty praskají ve švech a celkově si připadám nějak plnější. Jsem zvyklá, že přes zimu se věci ve skříni srazí, to se ženám se slovanským typem postavy stává, a možná se to stává i těm ostatním, ať už jsou hruškou, jablkem, obráceným trojúhelníkem nebo diamantem. Důležité je, jak z toho ven.
Kdysi dávno jsem si koupila knihu Victorie Principal, ve které hvězda z Dallasu popisuje zaručeně účinnou dietu, jež jí pomáhá dostat se zpět do formy i poté, co značně přibrala. Doloženo fotografiemi to vskutku vypadalo slibně, a tak jsem nabyla dojmu, že dodržím-li Victoriin jídelníček, budu brzy vypadat jako ona. Moje večeře se tak některé dny v týdnu skládala pouze z celeru vařeného v páře nebo jednoho nakrájeného rajčete se zálivkou. Člověku přišlo skoro líto dělat kvůli jednomu kusu tu zálivku. Nutno podotknout, že v té době jsem byla ještě hodně mladá a blbá. Dnes už bych za takovou brožuru nedala ani pětník, natož celé jmění. Dokonce jsem dospěla do fáze, kdy mi veškeré zaručeně účinné diety prezentované na internetu lezou na nervy. Z některých diet, jako je např. Hollywoodská 48tihodinová zázračná dieta, dieta podle krevních skupin, dělená strava, instantní, vegetariánská, ananasová, vajíčková, Atkinsonova, bodová dieta aj., se začínám osypávat. Doufám, že nikdo není natolik zoufalý, aby šel do tak pochybného způsobu stravování. Lidé by vymysleli bůh ví co, jen aby se nemuseli hýbat. Každá dieta, která vyčleňuje z potravy určitou složku, je podle mě blbost. Jíst se má všechno, jen to chce popřemýšlet, jestli se musím nutně cpát vždy večer, pít colu a různé podobné chcanky nebo zahánět žal čokoládou.
Nejúčinnějším krokem k jarnímu omlazení a znovunabytí sil je pořídit si pohorky, foťák a psa a máte vystaráno. Na boty se sice může vesele prášit, i foťák může ležet někde zapomenutý, ovšem pes, pes to jistí. Ten vás totiž vytáhne ven vždycky, dokonce i za tmy nebo deště, za mlhy, větru i v mrazu. I kdyby padaly trakaře, nedá se nic dělat, venčit musíte. V zimním období se to fláká, protože i psi si rádi pospí a rádi se vracejí do tepla. Jakmile se ale začne příroda probouzet, sluníčko se opře do jižních strání a vyláká z nor pohublé a zimou těžce zkoušené hlodavce, nemají čtyřnozí chlupáči doma stání a nejradši by lítali po venku od rána do večera. Člověk je sice může vyhodit na dvorek, ale to je jako nabídnout milovníkovi kávy břečku bez kofeinu. Na dvoře i na zahradě už to znají, proto stojí u dveří, dělají psí oči a kvílejí nadšením, když se jim podaří paničku přesvědčit, aby vzala vodítka a vyrazila do polí. Tohle citové vydírání z jejich strany je nesmírně účinné. Už se mi mnohokrát stalo, že jsem vyrazila na túrku do přírody, i když původně jsem měla v plánu něco jiného. Vím, že bych se měla věnovat jarnímu úklidu, hrabání zahrady, vaření, praní a podobným důležitým věcem, ale nedokážu zklamat tu věrnou psí duši, která žije v domnění, že panička nemá na práci nic jiného než procházky. A protože sníh konečně slezl i u nás na Vysočině, je mi jasné, že zase začnu s foťákem na rameni funět do kopců. Vlastně nemám na výběr. Sedět u televize nebo u počítače by mě pesani stejně nenechali. Leda až poté, co je utahám k smrti, ale to už budu sama dávno mrtvá. Co se týká výdrže, jsou vždycky o krok přede mnou. Jim se ostatně žádné šatstvo přes zimu nesrazilo, v tomhle to mají jednodušší.
Nakonec jsem ale ráda, že nemusím hladovět a trávit večery jen o jednom celeru vařeném v páře. Proto se také nechávám citově vydírat. Mám vyzkoušeno, že s trochou pohybu navíc se člověk může i přiměřeně najíst a kila jdou dolů. Jako Victoria Principal sice vypadat nebudu, ale už bych ani nechtěla. Je pošetilé vzhlížet k vyfiknutým celebritám a módním ikonám, poněvadž když se to tak vezme, sousedka s motyčkou a kyblíkem na slimáky vypadá mnohem líp než ony.
