Helena Illnerová - Čas pro světlo
Možná nevíte, kdo to vlastně Helena Illnerová je a kam ji zařadit. Není divu. My Češi známe hlavně různé Agáty, Ornelly, Rychtářovic Pepíčky a podobné existence, zatímco skutečné osobnosti často naší pozornosti unikají. Média nám je nevnucují, a tak musíme pátrat sami.
Prof. Helena Illnerová je významná česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR a nositelka celé řady ocenění za vědu a výzkum. Především je to ale lidská osobnost se silným vlasteneckým a sociálním cítěním, s pevnými etickými postoji a láskou k přírodě, k pohybu na čerstvém vzduchu i k lidem. V knize příznačně nazvané Čas pro světlo se s námi podělí o své životní zkušenosti a názory, a to vše s moudrostí a laskavostí sobě vlastní.
Helena Illnerová se narodila v Praze roku 1937 do smíšeného manželství Žida a katoličky, což v té době věstilo problémy. Tatínek se za války dostal do koncentračního tábora a ani v poválečných letech neměla rodina na růžích ustláno. Velkým prohřeškem byl buržoazní původ, což nenapravil ani dědeček, který dostal „in memoriam“ Československý válečný kříž. Soudruzi byli zkrátka neoblomní a s lehkým srdcem ničili lidem už tak válkou těžce pochroumané životy. Uvažuji, co vlastně bylo horší, jestli fašismus nebo komunismus. Helena Illnerová si přesto na nic nestěžuje, protože jak sama říká, je nesnesitelně pozitivní a nerada se lituje, což je dalším důvodem k tomu si takového člověka vážit.
Značná část otázek je pochopitelně věnována vědeckým tématům, především vnitřnímu časovému systému savců. Helena Illnerová jako první na světě se svým týmem přišla na to, že osvětlení dokáže změnit hladinu některých biologicky účinných látek v šišince mozkové, a tím ovlivnit tvorbu melatoninu. Melatoninu se také říká hormon mládí a svěžesti, je důležitý při léčbě nespavosti, depresí i poruch vzniklých změnami časových pásem. Potřebujete-li radu, jakým způsobem upravit denní režim, abyste byli v dobré kondici, v knize Čas pro světlo ji najdete. Helena Illnerová vám prozradí recept na harmonii a vysvětlí, jak pracovat s umělým osvětlením. Přiznám se bez mučení, že ne vše z této odborné části knihy jsem pochopila.
Rozhovor s prof. Illnerovou vede rovněž vědec – geobotanik prof. Pavel Kovář, což je pro laika vražedná kombinace. Zvlášť pro laika, který ve škole nedával pozor. Přesto musím uznat, že věda je svým způsobem vzrušující a dokáže člověka strhnout do víru touhy po poznání. Nesporně zajímavé jsou pak otázky týkající se financování vědy u nás, systému hodnocení vědců a vědeckých týmů, vzniku Učené společnosti nebo tématu vědy a etiky. Nikoho asi nepřekvapí, že máme značné rezervy, neb komunistický režim nás dosti zbrzdil.
Rozhovor obou vědců se stáčí i k otázkám politickým a společenským. V době před zvolením Václava Klause prezidentem v roce 2003 se Heleně Illnerové otevřela možnost kandidovat na tento post, což odmítla s odůvodněním, že nemá ekonomické, právnické a historické vzdělání a ze světových jazyků vládne jen angličtinou, ruštinou a franštinou. Protože však cítila určitou občanskou odpovědnost, rozhodla se v roce 2008 kandidovat alespoň do Senátu. Je škoda, že lidé s pocitem zodpovědnosti a s vysokým morálním kreditem se u nás na politické scéně většinou neprosadí. Post hlavy státu pak připadá takovým, kteří si s jazykovým vybavením, slušností a dokonce ani mravní integritou starosti nedělají. A co je nejhorší, můžeme si za to sami.
Helena Illnerová zde vzpomíná i na okamžiky, kdy se za svou zemi musela stydět, promlouvá o tom, jak je to s národní identitou v souvislosti se členstvím v EU a posteskne si, co všechno může pokazit dobře míněnou volební kampaň. Mě osobně zaujala pasáž o ženském a mužském mozku nebo úvaha o tom, proč se ženy nehrnou do politiky. Z těch společenských témat mi pak v hlavě uvízla myšlenka, proč se vlastně v dnešní době bojíme slova křesťanství. Sympatické je i nadšení Heleny Illnerové pro skauting, sport a přírodní i kulturní bohatství naší země. Čiší z toho opravdovost a zájem předávat dalším generacím to nejlepší, co předat lze.
Kniha Čas pro světlo je nejen životním příběhem jedinečné osobnosti, ale i obrazem doby. Jak té nedávno minulé, na kterou bychom neměli zapomínat, tak i doby současné. Když vidím, jak zase komunistům vzrostly preference, nemůžu se ubránit pocitu, že se nikdy nepoučíme. A tak nezbývá než doufat, že světlo, které kolem sebe šíří lidé typu Heleny Illnerové, nikdy nezhasne.
Knihu Čas pro světlo, která vypráví příběh české fyzioložky a biochemičky prof. Heleny Illnerové, vydalo nakladatelství Portál roku 2014. Zakoupit ji můžete jak v klasické knižní podobě, tak v podobě elektronické ve formátech ePUB, Kindle (Mobi) nebo PDF na webu Knihy.iDNES.cz.
Fotografie Heleny Illnerové pocházejí z Wikimedie Commons. Ta první je z roku 2009: Helena Illnerová na Staroměstském náměstí v Praze při zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU. Fotografie dole je z roku 2011, autorem je Luděk Kovář.
Alena Benešová
Země zaslíbená - pravdivý příběh židovského státu
Izraelský novinář a spisovatel Ari Šavit (1957) vyrůstal jako mnozí jeho krajané s pocitem strachu v zemi, kde jsou války, teroristické útoky a vyhrocené situace na denním pořádku. Izrael, jak jej dnes vnímáme, je silnou a
Alena Benešová
Osada: nezapomenutelná sci-fi z 80. let v novém kabátě
Milovníci žánru sci-fi si možná vzpomenou na knihy ruského autora Kira Bulyčova, které u nás vycházely v osmdesátých letech minulého století. Jednalo se převážně o tvorbu pro děti a mládež publikovanou na pokračování v časopisech
Alena Benešová
Hrbáč Matthew Shardlake opět řeší zločin v tudorovské Anglii
Oblíbený britský autor historických románů Christopher John Sansom vydává další z řady detektivních příběhů s právníkem Matthewem Shardlakem odehrávající se v Anglii za vlády Jindřicha VIII. Kniha se doma v Británii okamžitě...
Alena Benešová
Život bez otce aneb zpověď luxusní pražské prostitutky
Při procházení knižních novinek na trhu mě zaujala prvotina české autorky, která slibuje příběh ženy trpící depresemi a psychickým syndromem zvaným depersonalizace. Celý název knihy zní Život bez otce s diagnózou depersonalizace.
Alena Benešová
Tip na knihu: Proroci z fjordu Věčnosti
Jednou z knižních novinek, které přineslo letošní horké léto, je historický román norsko-dánského autora odehrávající se koncem 18. století v Grónsku. Kim Leine má všechny předpoklady pro zasazení děje příběhu právě sem, sám totiž
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil čtrnáctiletého chlapce, napadl i policisty
Čtrnáctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
V Karviné umíráme dřív, Green Deal opravíme. Piráti mají program do voleb
Piráti v úterý zahájili na pražském ostrově Štvanice kampaň do eurovoleb. Vybrali si datum...
Doložte, že je Země kulatá, šokoval slovenský vysoký státní úředník
Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1128x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Jan Beneš
- Alena Thimová
- Marián Béreš
- Lenka Faltejsková
- Veronika Pešková
- Marek Trizuljak
- Karel Boháček
- Richard Horák
- František Kalenda
- Alena Pitrová - Karešová
- Marcela Ganišinová
- Pavel Kula