Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Listopad 89 očima studentského insidera

  Listopad 1989 - to jsou pro mě živé vzpomínky. Byla jsem přímo v revolučním epicentru. Studovala jsem přírodovědu na Albertově v samé centrále toho všeho.

   Nečekejte ode mne podrobný rozbor situace, co se vlastně odehrálo 17.listopadu nebo dokonce analýzu polistopadové éry. Ani náhodou. To už bylo propíráno tolikrát, že by mě ani nebavilo o tom psát. Já se pokusím popsat pocity a události, které se odehrávaly kolem jedné z mnoha vysokoškolaček, které prostě zažily revoluci v roce 89. Tou osobou jsem já sama.

  Sunu se ve vzpomínkách k 17.listopadu 1989  - byl to pátek stejně jako letos. Byla jsem mladičká studentka v prváku. Vzpomínám si zcela jasně, že jsem do školy na Albertov táhla těžkou tašku, protože jsem byla mimopražská a odjíždělo se po škole domů. Protože s báglem by se mi šlo na demonstraci dost špatně, samotná akce 17.listopadu se mě vůbec netýkala. V klidu jsem odjela domů a víkend strávila s rodiči. Nicméně chrutí na škole jsem kolem sebe pocítila a dotazy, jestli „taky jdu“ padaly.

  V pondělí 20.11.1989  jsem v osm ráno měla mít paradoxně svoji úplně první přednášku o marxismu-leninismu (ano, to opravdu existovalo a bylo to pro studenty povinné). No a tak ta už se naštěstí nekonala. (Takhle těsně mě to lízlo.) Začala sametová revoluce.

  Musím přiznat, že revoluce a stávkování bylo najednou moje velké téma. Pohltilo mě to, měla jsem od začátku takové zvláštní chvění, nervozitu, ale zároveň euforii. Samozřejmě, že jsem se ihned s nasazením přidala, jinak to prostě ani nešlo. Atmosféra mezi stejně starými (mladými) lidmi byla taková, že jste o nějakém jiném řešení ani neuvažovali. Obsadili se fakulty a každé ráno bylo shromáždění studentů, kde hřímal velmi pohledný student (později náš studentský vůdce) Šimon Pánek. Každý jsme si vzali na starosti nějakou část té „revoluční práce“. Tak já kupříkladu (protože mám ke psaní velmi blízko) jsem začala s kolegy z kruhu vydávat studentský časopis – konkrétně mimořádná revoluční čísla časopisu fakulty Přífuk (viz.fotografie). Chodila jsem na Václavák a pak na Letnou (protože na Václaváku už bylo příliš těsno, přesunulo se to na větší plochu). Psala jsem články o tom, kdo a co na shromáždění říkal, jaká byla atmosféra. Samozřejmě vzpomínám na všudypřítomné cinkání klíčů, trikolory na kabátech, transparenty, Martu Kubišovou a spoustu řečníků, které jsem do té doby neznala.

Studentský časopis

   Spali jsme přímo ve škole. Celý týden. Prostě jsme obsadili univerzitu. Musím říci, že atmosféra byla jedinečná a nedá se na ni zapomenout. Od té doby jsem nic podobného nezažila a asi ani nezažiju. Lidé chodili do školy a nosili nám jídlo, pití, ovoce, spacáky, neustále nás podporovali, ať vydržíme. My jsme po večerech mezi lavicemi a tabulí na zemi u kafe klábosili o tom, co bude, co se stane, sháněli všude možně informace. Jeden moment s jednou takovou žhavou informací si ale pamatuji, jako velmi nepříjemný. Prosakovala zpráva, že se kolem Prahy stahují milicionáři (vysvětlivka pro mladší ročníky – to byly dělnické bojové jednotky zavedené v ČR komunisty), a že jsou ozbrojení a půjdou na nás. (Později se potvrdilo, že milice skutečně do blízkosti Prahy dorazily, ale naštěstí si střelbu do nás odpustily). Tak to musím přiznat, že jsem měla žaludek hodně stažený. Pamatuji se, jak jsem z budky u metra volala mámě, že jsem se dozvěděla, že dnes na demonstraci možná do nás budou střílet, že mám strach a ona byla naprosto v klidu. Vůbec totiž (kvůli „práci“ tehdejších médií) netušila, co se kolem Prahy odehrává.

   Situace se ale celkem brzy začala otáčet a podobný „nesametový“ zážitek už nepřišel. Chodili jsme s kolegy celý týden po Praze, lepili plakáty, někteří jezdili do svých měst a vysvětlovali situaci. Vzhledem k tomu, že mobily, tablety, internet a podobné věci nebyly, sociální sítě neexistovaly a televizi a rozhlasu chvíli trvalo, než se uvnitř změnily poměry a mohly vysílat, co se opravdu děje, tak se informace musely rozšiřovat z dnešního pohledu poněkud primitivním způsobem. (To na vysvětlenou pro mladší ročníky). Telefonicky přes pevnou linku, vzalo se auto a prostě se zajelo do školy, do fabriky, jednoduše tam, kde člověka nevyhodili. No a po cestě byly nástrahy -  policejní hlídky. Dokud nebylo jasné, co z toho bude, zabavovali kolegům ze školy vše možné. Letáky (i ten náš časopis), plakáty, lepidla atd. Kolegové to proto museli umně různě schovávat po autě, aby při prohlídce alespoň něco prošlo.

Výzva ke stávce studentů
Výzva ke spoluobčanům od studentů a pedagogů
Prohlášení studentů DAMU a FAMU

   Z té doby mám ještě jeden docela silný zážitek a vzpomínku. Na tradiční shromáždění do velké auly na Albertově nám vedení studentstva přivedlo jakési OF (později jsme jim začali říkat nepopulárně Ofčáci). Šlo o Občanské fórum, ze kterého pak později vzešli skoro všichni čelní představitelé vyjednávacího týmu s tehdejším komunistickým vedením země. My jsme ovšem vycítili ihned snahu „naši“ revoluci převzít, využít nás a dostat se na naše místo. Dnes už to vše vidím jinak, ale tehdy jsme to mnozí takto opravdu vnímali. Mezi nás mladé - neznalé totiž v ty dny na přírodovědu přišel muž o dvě generace starší. Dubček. Nechápali jsme, co tak starý muž může v rámci naší studentské revoluce dělat. (Když to teď píšu, tak se usmívám. Opravdu mělo mnoho z nás názor  - z dnešního pohledu k smíchu – že jsme to vzali do ruky a kolem dějin otáčíme my).

    No a do třetice kromě stávkování a Ofčáků čtveráků pro mě (mladou studentku) přišlo v té hektické době něco, co mě ovlivnilo na celý život. Spíš tedy někdo. Václav Havel. Objevil se muž, který už na první pohled nevypadal jako tehdejší komunističtí papaláši typu Štrougal, Jakeš a jim podobní. Havel zapáleně diskutoval, byl to intelektuál - okamžitě studenty milovaný a navíc obyčejně lidský. Ale to by bylo na samostatný článek.

   Připojuji ještě fotografie různých prohlášení a dokumentů, které jsme šířili nebo se na nich podíleli, a které se mi podařilo zachovat z té doby.

Fotka titulní strany zahraničních novin
Prohlášení OF

  

Prohlášení VŠ studentů

 

 

Autor: Zuzana Růžičková | pátek 17.11.2017 9:43 | karma článku: 18,02 | přečteno: 587x
  • Další články autora

Zuzana Růžičková

Zatrolené přijímačky

Umí současné přijímačkové testy roztřídit budoucí studenty? Mají pravdu kritici jednotné zkoušky, že je diskriminační a příliš náročná? A nebo se naopak mají na SŠ dostat jen studijní typy dětí a rodiny mají lépe vybírat školu?

6.5.2023 v 13:49 | Karma: 36,86 | Přečteno: 3655x | Diskuse | Společnost

Zuzana Růžičková

Nelegální domácí úkoly

Zadávání povinných domácích úkolů je nelegální. Říká pedagožka a aktivistka. DÚ je možné známkovat i hodnotit. Tvrdí naopak mluvčí MŠMT. Využívání úkolů je plně v souladu se školským zákonem. Říká zástupce inspekce. Tak jak to je?

9.4.2023 v 13:14 | Karma: 38,24 | Přečteno: 6640x | Diskuse | Společnost

Zuzana Růžičková

Místo učitelů amatéři. Místo slušných platů pedagogů podfuk.

Novela zákona o pedagogických pracovnících se zmítá v křečích a bude to mít trvalé následky na české školství. Vládní poslanci hodili vidle do zvyšování platů pedagogů a zároveň chtějí za katedry pustit amatéry.

8.4.2023 v 9:05 | Karma: 40,92 | Přečteno: 7765x | Společnost

Zuzana Růžičková

Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů ?

Na zveřejněném učitelském kodexu spolupracoval kde kdo (profesní učitelská organizace jen jedna, navíc malá). Valná většina učitelů se tak na svém profesním kodexu nepodílela a dozvěděla se o něm z médií. Kdo ho vlastně sepsal?

10.12.2022 v 16:08 | Karma: 41,15 | Přečteno: 4223x | Společnost

Zuzana Růžičková

Jak uvažuje ruský zajatec? Zajímavá svědectví přináší videa novináře Zolkina.

Novinář Zolkin vytváří od začátku války jedinečný projekt. Zpovídá ruské „soldáty“, kteří na Ukrajinu přišli jako okupanti. Jde o ty, kteří se buď sami vzdali nebo byli zajati (ukrajinsky „v plenu“). Jeho videa doporučuji.

27.10.2022 v 23:36 | Karma: 26,25 | Přečteno: 1042x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Kompletní OH 2024 v Paříži díky televizi Telly

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Získejte 100 televizních kanálů na 30 dní zcela zdarma díky internetové televizi Telly. Součástí...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Vláda schvaluje „český“ Green Deal. Prudce zdraží benzin, uhlí i stavby

17. července 2024

Premium Benzin a nafta podraží od roku 2027 až o deset korun, stavět nové domy bude složitější kvůli...

Slovensko má první dvě z objednaných stíhaček F-16. Vítal je prezident i televize

23. července 2024  6:50

Na letecké základně Kuchyňa u Malacek na západním Slovensku přistály první dvě stíhačky F-16 pro...

Harrisovou podporuje většina demokratů, kampaň zaměří na právo na potrat

23. července 2024  6:15,  aktualizováno  6:38

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění...

Top selfie z jižní Moravy: z obřího trůnu, u kotvy pro papeže i od kolonády

23. července 2024  5:30

Dorazit na atraktivní místo, zamířit mobil na sebe a „seřídit“ jej tak, aby zachytil vše potřebné,...

Obce Litovelského Pomoraví komáří kalamitu odvrátily, hmyz sužuje část Olomouce

23. července 2024  4:52

Před čtyřmi lety až 125 komářích útoků za minutu, letos pouze pár kousanců. Obyvatele obcí v okolí...

  • Počet článků 50
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4266x
Jsem srdcem i duší kantorka, i když původně jsem dělala v rádiu. A protože mě baví psát, tak jsem si spojila současnou a minulou profesi a píšu hlavně o škole, ale občas i o něčem jiném...co život přinese:-)

Seznam rubrik