Znárodňovat byty? Šílenství, kterému je třeba zabránit

Netržní zásahy do ekonomiky včetně zastropování cen vybraných produktů nejsou rozumným řešením. Pokud budou o cenách rozhodovat úředníci, dopadne to špatně, zboží zmizí z obchodů.

To už jsme zažili za neblahého socialismu, kdy stát uměle nařizoval ceny. Důsledkem byly fronty a nedostatkové zboží, které v obchodech jednoduše chybělo. O cenách má rozhodovat především trh a nikoliv byrokracie. Nemá cenu si zastírat, že problémy nejsou, ale ty se nesmí zneužívat k útoku na svobodnou společnost, schopné a úspěšné lidi. Což už se bohužel děje. Zatím sice jen levičáci oťukávají terén, ale už vystrkují růžky.

Dokonce od nich padl návrh, že pokud má člověk dva a více bytů, tak by mu je měl stát sebrat, nechat mu jen jeden a ty ostatní dát potřebným lidem. Jasně, něco podobného tady už bylo za komančů, kdy soudruzi mohli majiteli do vily nastěhovat nájemníky i proti jeho vůli. Chalupářům se občas stávalo, že za nimi přišli lidé z národního výboru v místě, kde měli chalupu, a ptali se jich kolik, že to mají bytů. a prý, že dva byty mít nemohou a chalupa je vlastně jejich druhý byt. Dokonce to tenkrát řešil nějaký časopis pro chalupáře, který jim radil, že se mají dopředu jít dohodnout s příslušným národním výborem a získat od něj příslib, že jejich chalupu potřebovat nebude.

Stejně tak je nesmyslné zastropování cen potravin, což už také někteří sociální inženýři navrhují. To by akorát vedlo k jejich nedostatku a nakonec k přídělovému systému. A o to normální člověk stát nemůže.

O cenách ať rozhoduje trh a nikdo jiný, pouze ve výjimečných případech tomu může být jinak. Avšak, skutečně jenom v mimořádně výjimečných. Levičácké nápady a sociální inženýrství ve stylu, zastropujeme ceny a sebereme lidem byty, je třeba zlikvidovat hned zkraje. Jsou totiž velmi nebezpečné pro svobodu.

Pokud někdo tvrdí, že má problémy, tak dobře to kdysi vystihl bývalý předseda KDU-ČSL Josef Lux blahé paměti. Podotýkám, nejsem lidoveckým voličem. Pokud se jedná o člověka, který se dostane do potíží bez vlastní viny, například kvůli nemoci či úrazu, tak tomu je třeba pomoci, ale mladému a zdravému stěžovateli je nutné dát do ruky lopatu a poslat ho pracovat. Já dodávám, že pokud to nepomůže, pak musí následovat řešení ve stylu velký bič a malý dvorek.

Já miluji svobodnou společnost a zdůrazňuji, stát není a nesmí být zaopatřovací ústav pro flákače.