Můj kamarád Miloš sloužil téměř čtyřicet let u hasičů a vypracoval se až na velitele směny. Sešli jsme se takhle u piva a dali řeč. A došlo i na tragický požár v Kemerovu, při kterém zemřelo přes šedesát lidí.
Říkám Milošovi, že jsem pročetl i ruské weby a na jednom z nich si táta, kterému v ohni zahynuly dvě dcery, stěžoval na to, že k požáru kemerovského obchodního centra dorazila zastaralá hasičská technika spolu s nevycvičenými hasiči. „Jo, to mohu potvrdit, některé ty zily pamatují snad ještě Brežněva a ti hasiči působili chaoticky, jako by vůbec nevěděli, co mají dělat. Totální amatérismus. Já jsem viděl i některé záznamy, které nejsou běžně dostupné, a potvrzují to, co říkal nebohý táta. U nás mají některé jednotky dobrovolných hasičů také staré trambusy, ale my profesionálové máme proti ruským kolegům špičkovou techniku,“ řekl Miloš.
„Takže teoreticky, kdybys velel v Kemerovu ty, tak by se ti podařilo ty lidi včetně dětí zachránit?“ „Honzo, ty mně dáváš tedy otázky. Co ti na to mám říci, tam byl hlavní problém, že nějakej magor zamkl ty děti v sále, aby se tam nedostal někdo bez lístků. A to byla tragédie. Nevím, co to bylo za blbce, lepší, když se tam dostanou nějaké děti bez lístků, než aby uhořely.“
„A mohlo by se stát něco takového i u nás?“ „To by ses divil, také jsme dělali kontroly v multikinech, a nebylo to v pořádku včetně zamčených nouzových východů. Takže nebezpečí hrozí i u nás. Pokud vím, tak v Kemerovu začalo hořet kvůli zkratu v elektrorozvodech, do kterých se dostal sníh ze střechy, takže tam byla nějaká fušeřina. Ale myslím si, že bych tomu zásahu velel líp a určitě k němu dorazil s lepší a modernější technikou.“
Smutné témě jsme opustili, byla to hrozná tragédie, těch mrtvých nám bylo líto, a bavili se dál o životě, Miloš letos posledního června odešel po osmatřiceti letech od hasičů. Tak jsem se ho zeptal, proč to udělal, když to má za pár do důchodu. „Už mně to nebavilo, ale nestěžuji si. Nedávno jsem byl na své šumavské chalupě a v hospodě se dal s chlapy do řeči. Tam mně došlo, že mám větší výsluhu než většina z nich má platy. A navíc moje žena je majitelkou firmy s protipožární a bezpečnostní technikou, a tak se u ní nechám zaměstnat jako třeba dealer. Jasně, firma je napsána na ni, ale nevěděl jsem, jestli bych s tím neměl problémy, protože někteří kolegové s podnikáním měli potíže a tak jsem ji raději nechal napsat na ní. Smrt hladem mně vážně nehrozí,“ smál se Miloš.
No bylo to pěkné posezení, a zase jsem si ověřil, že Rusko zbrojí, stamiliardy rublů dává na předražené mistrovství světa ve fotbale, ale k požárům tam přijíždějí nevycvičení hasiči a zastaralá technika. Skvělá to země.
