Srpen 1939 - dohoda dvou gangsterů o dělení kořisti

Přesně tato slova vystihují známý pakt Molotov - Ribbentrop z 23. srpna 1939, kterým si dvě zločinecké bandy, nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz, rozdělily teritorium. Obě strany přitom tuto dohodu nebraly vážně.

Druhá světová válka s desítkami milionů obětí začala v režii Adolfa Hitlera přepadením Polska za aktivní pomoci masového rudého vraha Josefa Stalina. Někteří rádoby znalci namítnou, že Stalin si potřeboval zajistit západní hranice proti Německu, oddálit tak nacistický útok a připravit se na obranu země. Tento údajně bohulibý úmysl ovšem neobstojí před fakty.

Při předchozím jednání s Francii a Velkou Británii o společném boji proti hitlerovskému Německu si Stalin řekl o obsazení východního Polska a Pobaltí. To samozřejmě západní spojenci nemohli akceptovat. Jenomže Hitler mu je společně s Bukovinou a Besarábií slíbil. A tak nastal obrat o sto osmdesát stupňů. Komunistický Sovětský svaz uzavřel s nacistickým Německem tzv. smlouvu o neútočení, kde si obě mocnosti v tajných dodatcích rozdělily sféry vlivu, čili se dohodly, že jeden druhému nebudou v jeho gangsterských choutkách překážet. Tato nemravnost je odsouzena i v druhém díle výborné knihy Dějiny Ruska 20. století, na které se podílelo na čtyřicet špičkových ruských historiků.

Rusové blahopřáli Němcům k dobytí Varšavy         

V rámci onoho čtvrtého dělení Polska postupovali oba zločinci Stalin s Hitlerem v dojemné shodě. Již 3. září sovětský ministr zahraničí Molotov neváhal ujistit německého velvyslance v Moskvě Friedricha Wernera hraběte von Schulenburga o tom, že Rudá armáda zahájí už brzy útok na Polsko, tak jak bylo domluveno. O šest dnů později pak Molotov nacistům blahopřál, když dostal falešnou zprávu o dobytí Varšavy. „Dostal jsem vaše hlášení o vstupu německých vojsk do Varšavy, prosím, předejte mé blahopřání a pozdravy německé říšské vládě.“ Ve skutečnosti však polské hlavní město padlo po hrdinné obraně až na konci září.

Nacisté s bolševiky si ovšem vyměňovali i další komplimenty. Tak Hitler například prohlásil, že pro jeho koncentráky byly vzorem sovětské gulagy, Stalin naproti tomu uvedl, že Hitlera respektuje jako vynikající osobnost. A také to dokazoval svými skutky, když svému německému protějšku například vydal několik desítek německých komunistů, kteří u něj právě před nacisty hledali ochranu.

Sovětský diktátor také souhlasil s uzavřením hospodářské smlouvy na podzim roku 1939, podle které bolševické Rusko dodávalo Německu důležité suroviny, jako ropu, plyn, železnou rudu atd. To činilo opravdu důsledně a poslední nákladní vlak projel ze SSSR do Hitlerovy říše 22. června 1941 ráno asi jen dvě hodiny před zahájením německého útoku. 
 

Ruské rádio navigovalo německé bombardéry 

Ruští bolševici také poskytli Němcům rozhlasovou stanici v Minsku k navigování bombardérů Luftwaffe při útocích na polská města. Nacisté se dočkali svých kamarádů 17. září, kdy Rudá armáda vpadla zákeřně statečně bojujícím Polákům do zad. Německý generál Heinz Guderian ve svých pamětech uvádí, že 22. září uspořádaly Rudá armáda a Wehrmacht společnou vojenskou přehlídku a zároveň došlo k výměně vlajek. 

Ovšem dobytí Polska nebylo ani pro Rudou armádu zadarmo, některé jednotky sboru ochrany pohraničí kladly agresorům na východní hranici tvrdý odpor. Urputné boje se vedly třeba u Dzisny a o vesnice Olesznyk a Malaszky. Je ovšem jasné, že slabé polské oddíly jednotky nemohly obrovské přesile dlouho vzdorovat. 

Situaci Polska po napadení Sověty a Němci dokonale vystihuje scéna z filmu Andreje Wajdy Katyň. Na mostě přes řeku se střetávají z obou stran davy uprchlíků, jedni prchají před bolševiky, druzí mají v zádech Němce a utéct už tedy není kam. 

Situace v obou záborech byla srovnatelná, bolševici i nacisté sáhli k tvrdým represím vůči místním obyvatelům. Statisíce nepohodlných lidí byly v nelidských podmínkách deportovány, buď do nacistických koncentráků nebo do sibiřských gulagů. Například z Litvy naplánovali bolševici odvlečení osmi set tisíc lidí z celkem tři milionů obyvatel. Podobnost s konečným řešením českého obyvatelstva v protektorátu Čechy a Morava v rámci nacistických plánů není až tak náhodná. 

Nakonec Německo zaútočilo v červnu jednačtyřicátého na Sovětský svaz, čemuž Stalin odmítal do poslední chvíle uvěřit a zakazoval jakákoliv opatření k odražení německého útoku. Bolševický diktátor se pak zachoval jako zbabělec, psychicky se zhroutil a více než týden se neobjevil na veřejnosti. Tento útok okomentoval výstižně proslulý britský publicista George Orwell. „Masový vrah a zločinec Stalin se nyní stává našim kamarádem." 

http://www.totalita.cz/vysvetlivky/pakt_sn.php