Proč ty lži o Ludvíku Svobodovi kolego Čapku

Tohle jsem fakt neměl v úmyslu, ale rozhodl jsem se, že reagovat budu, protože Daniel Čapek neotvírá pod svými články diskusi. Myslím si, že máme lepší hrdiny protinacistického odboje, než byl Ludvík Svoboda, nicméně mně se jedná hlavně o nesmysly a absurdní lži v onom blogu.  

Podle mého názoru by Ludvík Svoboda v mém rodném Brně žádný památník být neměl vzhledem k jeho morálnímu selhání, umožnění komunistického puče v únoru 1948, podílu na perzekuci důstojníků československé armády, kteří za II. světové války bojovali s nacisty na západní frontě, v éře rudého teroru a vůbec kolaboraci se zločinným komunistickým režimem. Ale to ať si Brňané rozhodnou sami, zatím však demokraticky zvolení představitelé moravské metropole tuto možnost odmítají a je to jejich právo.

Já se však zaměřím na vyložené nesmysly v onom blogu. Tak nějaký prý historik a vynálezce Jiří Jaroš tvrdí, že na osvobození jižní Moravy se podílel také 1. čs. armádní sbor a dokazují to prý těžké boje o Hodonín, Kroměříž, Přerov, Brno, Podivín. Velitelem sboru měl prý být brigádní generál Ludvík Svoboda. Tak za prvé 4. dubna 1945 jmenoval prezident Edvard Beneš v Košicích novou čs. vládu, ve které se generál Svoboda stal ministrem národní obrany. Velení 1. čs. armádního sboru po něm převzal brigádní generál Karel Klapálek. Čili Ludvík Svoboda v době bojů na jižní Moravě mezi Němci a Rudou armádou nebyl velitelem sboru!

Za další, na jižní Moravu útočil 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona  Malinovského, jehož součástí byly mimo jiné 1. a 4. rumunská armáda. Právě rumunští vojáci se výrazně podíleli na osvobození Kroměříže.

Nejdůležitější však je, že 1. čs. armádní sbor byl součástí 4. ukrajinského frontu pod vedením armádního generála Andreje Jeremenka a na osvobození jižní Moravy se proto nepodílel. Jeho jednotky osvobozovaly střední a severní Moravu, například města Ostravu, Vsetín, Mohelnici. Litovel a další, ale nikoliv ta, které uvedl v blogu Daniel Čapek. Jestli tedy chtěl glorifikovat Ludvíka Svobodu pomocí vyložených lží, které se navíc dají velmi snadno vyvrátit, je to hodně smutné.

Já a se mnou mnoho vojenských historiků také máme problém se jmenováním generála Svobody velitelem I. čs. armádního sboru v září 1944 v době tzv. Karpatsko-dukelské operace. Ta se Rudé armádě evidentně nepovedla a o stanoveném cíli, dobytí Prešova do šesti dnů, si moha Stavka v Moskvě nechat jen zdát. V té době byl náš sbor součástí 1. ukrajinského frontu, jemuž velel maršál Ivan Koněv. Aby armádní ofenzíva byla úspěšná, měla by mít minimálně měsíc na přípravu. Maršál Koněv však věděl, že tohle by neprošlo a proto žádal alespoň deset dnů na přichystání útoku v Karpatech. Dostal pět a správně to okomentoval: „Tak tedy pět, ale bude to bordel.“ Taky byl, československé a sovětské jednotky postupovaly velmi pomalu a při útocích proti důkladným německým opevněním měly velké ztráty.

Jenomže bylo nutné hledat obětní beránky, aby náhodou Stalina nenapadlo odvolat rovnou Koněva z velení frontu. A jedním se stal i tehdejší velitel sboru brigádní generál Jan Kratochvíl, kterého Koněv sesadil a nahradil právě Svobodou. To ovšem bylo hrubé porušení všech dohod mezi Československem a Sovětským svazem, protože ruští velitelé na tohle neměli právo. Jmenování a odvolávání velitelů I. čs. armádního sboru bylo v kompetenci tehdejší čs. vlády v Londýně, nadto byl Kratochvíl potrestán za něco, co nezavinil. Navíc ani za Svobody se ztráty našich vojáků výrazně nesnížily a jejich postup příliš neurychlil.

http://danielcapek.blog.idnes.cz/c/452363/brno-dlouhodobe-brani-instalacim-pamatniku-ceskym-hrdinum-protinacistickeho-boje.html