Máš to za pár do penze, tak budeš brát o tři tisíce míň

Stalo se to v české firmě mému kamarádovi z Českých Budějovic. Za tři roky má jít do důchodu a tak mu snížili plat. Jinému kamarádovi ovšem jeho rakouský šéf dal do na cestu do penze pěkné přilepšení.

Český manažér si zavolal mého kamaráda a dal mu v podstatě ultimátum. „Hele ty jdeš za tři roky do důchodu a to už by si asi těžko sehnal nějakou práci. Tak od teď budeš výplatu mít o tři tisíce korun nižší.“ A takto jednal s českým zaměstnancem český manažér v české společnosti. Přitom k tomu neměl žádný důvod.

Jiný kamarád zase pracoval v rakouské firmě s rakouským šéfem, a když odcházel do důchodu tak se ho Rakušan zeptal, jestli jsi to nerozmyslel a nezůstane. Když slyšel, že ne, tak mu řekl. „To je škoda pane Nováku, kde já jen seženu takového pracanta, jako jste vy. Tak se mějte hezky a tady máte něco na rozloučenou. Ale podívejte se do toho až doma,“ a podal mu obálku. V obálce bylo deset tisíc korun a tak kamarád něco přidal z prasátka a s manželkou vyrazili do Turecka k moři.

Chyba v tomto případě ovšem není v kapitalismu, ale v lidech. Z jihu Čech jezdí hodně lidí pracovat do Bavorska a do Rakouska a ti mají jasno. „Tam by si něco takového nikdo nedovolil,“ shodli se, když jsem se s nimi o tom bavil.

My rádi nadáváme na všechno možné, ale mnoho problémů si děláme sami. Takové jednání, jdeš do důchodu, tak my ti sebereme peníze, je nehorázností. Mám tušení, že obecně se hůř chovají čeští šéfové k lidem, než ti zahraniční. Rakušani nebo Němci na vedoucích postech jsou sice tvrdí, vyžadují od podřízených výsledky, ale tohle nedělají. Alespoň ty, které znám z Budějic. Ovšem můžeme si za to také sami, když si takové chování necháme líbit. I já jsem navrhl kamarádovi medializaci, on to však nechtěl. Jenomže když budeme mlčet, nic se nezmění a naopak různí pochybní pseudomanažéři budou zkoušet, kam až budou moci zajít.