Zpívá Ivan Mládek v jedné své známé písničce. My jsme se nebáli a do Českého ráje vyrazili. Prošli si i kouzelné Prachovské skály. kde se nám moc líbilo. Patří k nejkrásnějším koutům naší země.
Pro někoho může být překvapením, že se za vstup do Prachovských skal platí vstupné. Ony jsou v majetku šlechtické rodiny Schliků a je záležitostí majitelů, jak naloží se svým vlastnictvím. Mimochodem k jejich předkům patřil Jáchym Ondřej Schlik, jeden z vůdců stavovského povstání popravený v červnu 1621v Praze na Staroměstském náměstí. Nicméně už jeho bratranec Jindřich Schlik konvertoval ke katolictví a stal se generálem císařského vojska. V roce 1634 pak získal zdejší panství, které od té doby patří jeho rodu. Akorát nacisté v roce 1942 uvalili na majetek Schliků nucenou správu kvůli tomu, že oni v září 1939 podepsali prohlášení, v němž se přihlásili k Čechům a odmítli německou národnost. Po roce 1948 sebrali Schlikům jejich panství komunisté. Nicméně spravedlnosti bylo v tomto případě učiněno zadost a v roce 1996 byly Prachovské skály s okolím v rámci restituce Schlikům po právu vráceny. Ale nyní již vzhůru do skal.
Procházka mezi skalnímu útesy byla úchvatná, výstupy se střídaly se sestupy a v některých místech to bylo opravdu náročné. My to zvládli i s naším pejskem Hačiko, což je japonská šiba, ale příště bychom jej sem asi už nevzali. Psi do skal za poplatek mohou, ale je třeba jejich cestu kvůli místy náročnému terénu zvážit. V každém případě návštěvu Prachovských skal vřele doporučuji. Dovolená v Českém ráji se vydařila.
Autorem fotografií je Jan Ziegler.
