Obnovení historického zřízení Zemí koruny českých v čele s českým králem stojí za úvahu. Výhody jsou jasné, v čele země by stál respektovaný panovník a odbourali bychom šaškárnu zvanou prezidentské volby.
Je jasné, že v současné době by se nejednalo o absolutistickou monarchii, kde panovník vládne naprosto neomezeně, ale o monarchii konstituční, v níž je vládcova moc omezena parlamentem a výkonnou moc fakticky vykonává vláda v čele premiérem.
V roce 1992 skončil nepříliš povedený experiment zvaný Československo a byla obnovena česká státnost. To je rovněž příležitostí k zahájení diskuse o změně státního řízení. Republikánské Československo třikrát v historii vážně selhalo, v roce 1938, 1948 a 1968. Ve všech těchto třech případech se bez boje vzdalo nacistickým a komunistickým zločincům.
Obnovení monarchie by mělo více výhod, především by odpadly prezidentské volby, které jsou poněkud nákladnou záležitostí. Tak ty poslední v roce 2018 přišly státní kasu na téměř půl miliardy korun. Dovedu si přestavit jejich lepší využití. Navíc na Pražském hradě nyní sídlí člověk, který je akorát pro ostudu, pomalu neví, co mluví, opakovaně lže, do počítače si natáhl dětské porno a prý neví jak. Místo takového člověka bych si uměl představit českého krále z některého evropského panovnického rodu, skutečnou osobnost, která by bez trapností a důstojně reprezentovala naší vlast.
Dneska jsem se také díval do světového žebříčku zemí podle HDP na obyvatele a světe div se! Na prvním místě na světě je Lichtenštejnsko se 118 tisíci dolary, druhou evropskou příčku pak drží Lucembursko s 85 tisíci dolary. Obě zmíněné země jsou monarchiemi. Lucembursko velkovévodstvím, Lichtenštejnsko pak knížectvím v čele s knížaty z rodu Lichtenštejnů. Lichtenštejnové si zaslouží velký obdiv za mimořádné schopnosti, když z chudých horských panství vybudovali nejbohatší zemi na světě. My jsme jim u nás ukradli panství Lednice, Valtice a další a ovšem moc nám to v cestě za bohatstvím nepomohlo, v éře socialismu jsme se stali v podstatě rozvojovou zemí.
Zbaveni svých trůnů byli po I. světové v Německu Hohenzollernové a v Rakousku-Uhersku Habsburkové. To se později ukázalo velkou chybou, protože panovníci z těchto rodů by nikdy nepřipustili, aby se k moci dostal Adolf Hitler. Například syn zatím posledního českého krále Karla Otto Habsburský byl zapřísáhlým antinacistou.
Já fakt nevidím důvod k tomu, abychom udržovali při životě republiku. Vidím to opačně než Jára Cimrmann, republika je zřízení prohnilé, nejlepší zřízení je monarchie.
