Zápisky z cesty - část 6. Agua Amarga

Odtrhnout se od města Carboneras nebylo vůbec jednoduché, ale nakonec jsme se po jedenácti dnech přece odhodlali k činu a přejeli sedlo pod Mesa Roldán. Otevřelo se nám další údolí parku Cabo de Gata-Níjar s městečkem Agua Amarga

Agua Amarga, což by se dalo přeložit jako "hořká voda" (ovšem jak jsem se později dozvěděl, název pochází z arabského „Al-hawan“ – místo s vodou), je dnes známé jako přímořské letovisko v přírodním parku Cabo de Gata, kde je hlídaná pláž, velmi dobrá dostupnost a dostatek apartmánů všech úrovní. Dříve však byla vesnice Agua Amarga rybářskou osadou, využívající svoji relativně dobrou dostupnost z hlavní dopravní a obchodní cesty.

Agua Amarga
Pláž v Agua Amarga.
Jeskyně v Agua Amarga. V Andalusii byly hojně využívány k bydlení. K jeskyni se přistavěl pouze malý přístavek a většina obytného prostoru byla ve skále. Asi nejznámější dosud obývané jeskyně jsou v granadské čtvrti Sacramonte.
Jeskyně v Agua Amarga. Kamenné domy byly postaveny tak, že svou větší částí pokračovaly ve skále.

Na důležitosti nabyla v druhé půlce devatenáctého století, kdy se v celé oblasti rozvinul těžební průmysl a bylo nutné, zabezpečit transport vytěžených surovin nejjednodušším způsobem - po moři. Na sklonku 19. století zde byla vybudována 36 kilometrů dlouhá úzkokolejná dráha z dolů poblíž města Lucainena, která končila nad městem Agua Amarga, kde již bylo uskladňováno velké množství vytěženého materiálu a probíhala zde nakládka na lodě. Stavba tratě začala v roce 1894 a dva roky na to, byla již plně v provozu, včetně nakládacího systému, který využívá reliéfu zdejšího pobřeží. Trať prochází stometrovým tunelem a množstvím průseků ve skále, které jsou střídány vysokými náspy. Provoz byl ukončen v roce 1942 a trať, včetně veškerého zařízení byla demontována a odvezena. Dnes je možné celou trasu, která je známá jako Vía Verde projít a několikakilometrový úsek je možné projet i na kole.

Vía Verde
Vía Verde
Vía Verde
Zbytky nakládacího systému.
Plánek nakládky lodí materiálem přiveženým uzkokolejkou.

Začíná velmi teplý týden. Přes den se teploty na sluníčku blíží ke třicítce a v noci je kolem 12.stupňů. K parkování jsme si našli pěkné rovné místečko u parkoviště nad Agua Amarga, odkud je krásný výhled na pobřeží. Parkoviště které je přímo v Agua Amarga a je plné obytných aut, se nám nezdá dost příjemné, hlavně pro všudypřítomný prach.

Pobřeží od Agua Amarga s mnoha zálivy. K většině se dostanete pouze pěšky, což přidává na jejich kouzle.
Jedna z malebných uliček ve staré části Agua Amarga

Po výletě na Vía Verde a jednom dni odpočinku v Agua Amarga, stoupáme na Mesa Roldán. Je to dominanta zdejšího kraje, sopečná stolová hora s patrnými pozůstatky kráteru. Dosahuje výšky přes 220 metrů nad mořskou hladinu. Je zde pozůstatek strážní věže a maják. Nad mořem se nese nízká oblačnost a tak nám zde nahoře vytváří nádhernou podívanou.

Mraky nad mořem z Mesa Roldán

Cestou dolů se otevírá krásný pohled na Carboneras a přilehlý průmyslový přístav.  Loučíme se s Agua Amarga a pokračujeme dál po pobřeží.

Po celém zdejším pobřeží je nespočet menších či větších zálivů, které jsou dostupné pouze pěšky. Písečná pláž Playa de la Media Naranja má pouze 9 kroků na délku.
Záliv Cala de Sorbas.

 

Autor: Tomáš Zeman | pátek 10.3.2017 21:46 | karma článku: 9,90 | přečteno: 221x