Dobešova kritizovaná snaha zvýšit úroveň školství

Minulý týden společnost SAPCON vyhrála veřejnou zakázku na testování žáků 5. a 9. tříd. V polovině roku 2014 by se testování mělo rozběhnout, jak je plánováno i v koaliční smlouvě, přestože projekt má mnoho odpůrců a to i z řad odborníků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se rozhodlo bojovat proti upadající úrovni českého školství. Nástrojem, který podle ministra Dobeše povede ke zlepšení, má být testování 5. a 9. tříd podle předem vypracovaných standardů. Ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo poté, co čeští školáci propadli v mezinárodním srovnání PISA 2009.

Podprůměrné znalosti v měřítku s ostatními státy jsou podle Dobeše důsledkem ‚bezbřehých rámcových vzdělávacích programů‘. Kritici ovšem namítají, že pan ministr pozapomněl na fakt, že propad testovaných žáků nemá s RVP nic společného, neboť byli srovnání žáci, kteří se učili podle starých stanov.

Standardy, testování a tzv. rvépéčka

V roce 2004 přistoupilo MŠMT k radikální změně osnov a způsobu učení na základních a středních školách. Dřívější pevné osnovy se uvolnily, přestože vzdělávací rámec zůstal podobný a pár nových věcí k němu přibylo. Před rokem 2004 měla inspekce jednoduchou práci, na kontrole otevřela třídní knihu a podle státem stanovených zákonů museli v danou hodinu brát stejnou věc všechny školy v republice.

To ale změnil rámcový vzdělávací program, familiárně řečený rvépéčko, který pevné osnovy vymazal. Rozsah učiva zůstal stejný, jen zůstalo čistě na pedagogovi, zdali husitské války odučí v šesté třídě či si je nechá až na osmou třídu a spojí to s českou literaturou za husitských bojů.

V RVP se navíc objevily tzv. průřezová témata, v nichž pedagogové najdou osobnostní a sociální výchovu, výchovu k myšlení evropských a globálních souvislostí, multikulturní výchovu, environmentální výchovu a mediální výchovu. Průřezovými tématy se rozumí předměty, které nejsou zakotveny v týdenním rozvrhu studentů, mohou tak být odučeny kdykoliv v průběhu roku. Pokud pedagogové v literatuře probírají vynález knihtisku, mohou to spojit s mediální výchovou, jak tento objev ovlivnil samotný rozvoj tisku a jaké byly první deníky.

On-line testování a multiple choice

RVP si ovšem vysloužil i nemalou kritiku. Byl sice pochválen, že se opouští od dřívějších metod biflování se bez kontextu, tj. pouhé opakování dat a jmen. Jeho hlavním neduhem se ovšem stal fakt, že pokud se dítě přestěhuje, může mu v nové škole ujet onen pomyslný vlak. RVP sice předpokládají, že děti na konci daných časových úseků – první až pátá, šestá až devátá - budou umět stejně, ať se jedná o školu v Praze či v moravské vísce. Už ale zapomíná na možnost, že se dítě přestěhuje dříve, než daný cyklus dokončí.

To, za co RVP sklidilo pochvalu, tj. odstoupení od biflování, je předmětem kritiky na plánovaném testování žáků 5. a 9. tříd. Cílem MŠMT je vytvořit systém, v němž budou standardy k testování dostupné pro studenty, pedagogy a samotné rodiče. Testování navíc má probíhat on-linovým způsobem v podobě multiple choice, tj. vybíráním z několika předem stanovených odpovědí. Odpůrci tak namítají, že se opět z učiva ztratí kontext a provázanost a nastane biflování otázek a odpovědí.

Testování žáků 5. a 9. tříd má probíhat z češtiny, angličtiny, popřípadě jiného cizího jazyka, a matematiky. MŠMT navíc uvažuje, že pokud by  student získal vynikající výsledek z cizího jazyka, mohl by získat mezinárodně uznávaný certifikát.

MŠMT za jeden z předpokladů projektu považuje vytvoření elektronického systému. Ovšem více než polovina počítačové techniky je v současnosti na školách starší než pět let a na těchto počítačích systém nebude možné spustit. Museli by se tak nakoupit nové, což už ale není otázka stovek korun ale milionů.

Kritika z řad akademiků a občanských iniciativ

Podle Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy potřebuje české školství podporu, a co nepotřebuje, je další kontrola. Helena Stüblová z Asociace ředitelů základních škol označila testování za ‚chybný krok‘.

Občanská iniciativa EDUin tvrdí, že testování žáků nezvedne úroveň českého školství, ale naopak mu hrozí propad. Podle společnosti – a nejenom jí – je hlavní problém českého školství někde jinde.  Základním kamenem úrazu je podfinancování školského sektoru. Zpráva OECD o podfinancování mluví jasně a v číslech.

Diskuze se navíc stále točí ohledně zveřejňování či naopak nezveřejňování výsledků. Jedním z návrhů je, že by se školy se špatnými výsledky mohly zrušit, pokud by byla jiná škola v okolí, a naopak školy s nejlepšími výsledky by mohly být motivovány vyšší finanční dotací od státu. V testování se v koaliční smlouvě píše: „Vláda zavede pravidelné zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základního vzdělávání. Vláda bude dále stimulovat transparentní zveřejňování výsledků škol potřebné pro jejich srovnání, s akcentací rozdílů na úrovni vstupů (odlišné vzdělání přijímaných žáků) pro optimální porovnatelnost poskytovaného vzdělávání.“ Jak dosáhnout oné transparentnosti, se už ale nemluví.

Jedním z hlavních argumentů ministerstva bylo, že testování probíhá ve většině evropských zemí, potažmo ve všech kromě nás, Řecka a Walesu. Podle Jany Strakové z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy se ovšem v zahraničí ukázalo, že testování žáků má víc negativ než pozitiv, proto se od něj v současnosti odstupuje. Testování místo ke zlepšení úrovně školství vedlo k jeho propadu.