Učitelé, nebuďte k smíchu

- - - - - - Učitelé jsou chytří lidé, kteří své žáky podezírají vždycky právem. - - - - - - - - - - -

Mezi pedagogy mám spoustu přátel a známých. A všechno to jsou báječní lidé, s nimiž mi káva chutná a povídání osvěžuje. Samozřejmě znám i takové, se kterými bych si nepochutnala ani na kávě Alto Grande Super Premium Coffee, kterou pije papež. Prostě to jsou ti samí lidé, jakými jsme i my ostatní a já na ně při psaní aforismů nezapomínám. A proč jsem si na ně vzpomněla zrovna tento týden? Hmmm, a víte, že ani nevím… :-)

Poznámky do žákovské knížky píší dětem osamocení učitelé, kteří si nemají s kým dopisovat.

Zásadní rozdíl mezi učitelem matematiky a jeho žáky spočívá v tom, že učitel má početní vědomosti, zatímco žáci mají početní převahu.

Děti požadují, aby všichni učitelé byli lékaři, protože pak by psali do žákovských knížek poznámky tak, že by je po nich rodiče nemohli přečíst.

Abstraktní umění je, když kreslím letní řeku, dojde mi modrá barva, místo ní použiji hnědou a paní učitelka dá můj výkres na nástěnku pod názvem Podzimní nádraží.

Učitel je vzdělaný člověk, který toho zná víc než jeho žáci a míň než autor učebnice.

Ve škole je pětka následek situace, kdy učitel požaduje správnou odpověď po nesprávném žákovi.

Kárání třídní učitelky na chlapeckém WC:

Maršálku, kdyby učitel výtvarné výchovy viděl, jak kreslíš, dal by ti jedničku z kreslení. A kdyby viděl, co kreslíš, dal by ti dvojku z chování.

Učitelé dělí žáky ve třídě na ty, co:

mají nadání

nemají nadání

nemají ani ponětí

Kdo je kdo, podle žáka Forejta:

Uslyší-li člověk volání: „Pomoc, topím se!“ a skočí do rybníka, je to zachránce.

Uslyší-li člověk volání: „Pomoc, topím se!“ a pomyslí si, že je to věta jednoduchá s nevyjádřeným podmětem, je to učitel českého jazyka.

Dnešní blog věnuji všem učitelkám a učitelům, kteří se dovedou na své žáky každý den usmát, protože tak nikdy nebudou k smíchu.