Planckův princip: Vědu posouvají vpřed - pohřby (science advances one funeral at a time)

Hoření citát je zkratka původní myšlenky Maxe Plancka: Nová vědecká pravda nevítězí tak, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, nýbrž spíše tak, že její odpůrci posléze zemřou, a seznámí se s ní nastupující generace.

Planck sám za svého života mohl sledovat vývoj od odmítání k přijmutí jak třeba u teorie relativity, tak i kvantové mechaniky. Zvláště teorie relativity měla v počátcích své odpůrce přímo v Německu, shodou okolností se tento odpor též později navíc provázal i s nacistickou ideologií (což byl jeden z důvodů, proč Albert Einstein ani po válce do Německa již nikdy nezavítal).

Statistická analýza nazvaná dle aforizmické, bonmotové verze Planckova výroku o pokroku ve vědě nazývaného též Planckův princip ("Does Science Advance One Funeral at a Time?" ) vyšla minulý rok v časopise American Economic Review:

Autoři si vybrali oblast věd o životě či biologické a medicínské obory, a zkoumají na nich vliv (předčasných) úmrtí koryfejů (vedoucích postav) na životnost jejich výzkumných směrů. Po takovém úmrtí totiž klesá počet článků od spolupracovníků zesnulého, a naopak stoupá počet článků od přespolních badatelů s ním nespojených. Současně dochází i k posunům v udílených grantech. Zatímco tito přespolní badatelé jsou za života celebrity opatrní, aby nedošlo ke konfliktu s koryfejem výzkumného směru, jeho odchod nabízí možnost k rozvoji nových cest a tím posouvání hranic poznání. Docházejí k zjištění, že na onom nárustu publikací a grantů u výzkumníků, kteří nikdy se zesnulým koryfejem nespolupracovali, se významně podílejí i zcela nově příchozí do oboru, neb přinášejí svěží pohledy a přístupy. Výsledky vykreslují části vědeckých oborů jako svého druhu cechy či sekty, přístup do kterých regulují koryfejové, což jím dáva značné možnosti ve formování směrů bádání a rozvoje poznání v jimi kontrolované doméně. To je zvlášť patrné v případě koryfejů vrhajících nadměrný stín na svůj obor. A v některých případech to může kontinuovat i jakoby ze záhrobí, po koryfejově odchodu. Zde záleží na stupni provázání mezi opuštěnými spolupracovníky. Je-li tato vztahová síť dostatečně robustní, může představovat bariéru pro příchod přespolních i po koryfejově smrti. Pakliže je ale vztahová topologie méně nevstřícná pro tyto příchody, tito začínají do oboru proudit. Odchod vlivného koryfeje je totiž signálem, že se mění proporce cena/benefit, a to je signálem pro přespolní a tím i pro příliv nových myšlenek a přístupů.

Závěry analýz však nejsou jednoznačné. Na straně jedné zavedení koryfejové mohou omezovat až brzdit příchod nových myšlenek do výzkumů nad kterými vládnou. Nicméně současně v době formování výzkumného směru mu byli prospěšní. Autoři uznávají, že tato nejednoznačnost spíše znemožňuje vyslovit nějaká obecně platná doporučení pro řízení v oblasti věd o životě, o jiných sférách nemluvě. Celkově výsledky potvrzují, co by se dalo intuitivně očekávat předem. Je paradoxem, že sami autoři Planckův princip ("věda progresuje od pohřbu k pohřbu"), který si dali do nadpisu, v textu označují za neslavný (možná z opatrnosti, pokud to náhodou není překlep). Planck ovšem žil v idylických dobách, kdy akademický život nedeformovalo udílení grantů, takže ještě neplatilo, že dělat formálně úspěšnou vědu je bohužel jen otázkou peněz. Ona smrt z Planckova principu nemusí být fyzická, může jít jen o smrt vědeckou, což ukazuje třeba příklad Lysenka. Trofim Denisovič sice zemřel až v roce 1976, ale jeho vědecká smrt nastala už poměrně krátce po smrti jeho ochránce Stalina v roce 1953. Po veřejném odmítnutí Lysenkovy pseudovědy už byl její autor vpodstatě neškodný. Pro české poměry je dnes příznačný vysoký počet vědeckých hoštaplerů na milión obyvatel. Důvodem je, že se jim podařilo za uplynulá desetiletý vytvořit si siť konexí a obsadit celkem hojně vyšších akademických postů. Tato síť jim nejen umožňuje zametat přešlapy a přehmaty, na jejichž skrytí mají zájem, ale nadto i řádně zamést s kritiky těch nepřístojností. Instruktivní ukázkou je teď čerstvě zametání na VŠE toho plagiátorství ex-prorektora UK:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/karlova-univerzita-kovare-ucelove-likviduje-zni-z-vse/r~f131aa14968211eaa25cac1f6b220ee8/
https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20200515/281569472913600
A samozřejmě i to zametání na Akademii třeba hned kolem mého OUDa (čti Osobního UDavače):
https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=743935
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1999/nn0199/obsah/42.htm 
Nebo ten bizár v Olomouci s floskulí, kterou razí tamní vedení: "Špičková věda vyžaduje absenci demokracie":
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/06/21/veda-a-demokracie/emokracie":
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-univerzita-palackeho-valka-vedcu-vedecky-superustav-supercentrum-prirodovedecka-fakulta-zalo.A200618_554053_olomouc-zpravy_stk 
https://www.zurnal.upol.cz/nc/de/zprava/clanek/chemik-pavel-hobza-pro-universitas-demokracie-do-vedy-nepatri/
Hmm, tak tuto údernou kulturně-revoluční floskuli slyším fakt prvně. Ale jeden hned pochopí to jejich odstraňování nehodících se whistleblowerů, což těm vedením ovšem usnadňují u nás ve vědě rozšířené a oblíbené krátké časově limitované kontrakty. Vcelku dost platí, že pokud někdo tu praxi krátkých kontraktů hlasitě obhajuje, dost možná k tomu bude asi mít osobní důvody nikoliv zcela chvályhodné. Holt - je cosi shnilého ne jenom ve státě dánském.

Foto u perexu: Výřez z titulní stránky práce v American Economic Review.

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0