Letní soutěž o HAIKU opěvující čacké činy OUDa (a též příprava k 333. výročí HAIKU o žábě)

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů, v létě 1988. A současně na příští rok připadá 333. výročí vzniku kultovní haiku o žábě. Dva důvody si umění haiku vytříbit.

Japonská básnická forma haiku nevyžaduje rým, požaduje jen tři řádky, každý s předepsaným počtem slabik: pět - sedm - pět. Nejznámější haiku pochází od slavného mistra jménem Matsuo Basho (1644-94). V originále zní:
Furu ike ya             (5)
kawazu tobikomu  (7)
mizu no oto,           (5)
což přeloženo dá: Je starý rybník - když žába v něj skočí - zvuk vody vydá. [Ale třeba konvencemi nevázaný bítnický poet Allen Ginsberg, neztráceje čas s 5-7-5, to vzal dost přímočaře: The old pond - A frog jumped in, - Kerplunk!  (Ale, IMHO, není to echt ono.)]

Převládá názor, že toto legendární haiku vzniklo na jaře 1686. Tedy na jaře třetího roku éry Jokyo - v Japonsku se roky počítají vždy od nástupu nového císaře, teď třeba máme 30. rok éry Heisei (s významem všeobecný mír, své jméno éra získává dle posmrtného jména císaře, který v ní panoval; to je jiné, než jeho jméno v období panování - předpokládá se, že současný císař Akihito abdikuje příští rok, tedy v roce Heisei 31). Ergo ono legendární haiku bude příští rok slavit 333. výročí. Mistr Basho hojně cestoval po vlasti, a řada jeho básní reflektuje poznatky z cest. Např. mistrovo haiku: Nomi shirami - uma no shitosuru - makura moto, zachycuje drsnou romantiku cestování v 17. století, jak ukazuje (patrně prvé ne-eufemistické) přebásnění do češtiny: Štípán blechou, vší, - a u mého polštáře - dlouze močil kůň. Poznávání vlasti přinášelo však i skutečná potěšení, jak (pravda jen naznačeno) v haiku: Chimaki yuu - katate ni hasamu - hitai gami, což v češtině dá: Balíc knedlíčky - v bambusu list, vlas svůj - prstem přičísne ... (zde dostat všechny ty události do formule 5-7-5 je přece jen trochu výzva).

A před naší akadémou stojí výzva ne nepodobná - důstojně oslavit jedno olbřímí lidské selhání jednoho z čestných předsedů Akademie, jmenovitě z léta 1988, tedy onu excelentní denunciantskou epizodu, co na malém prostoru výstižně ukazuje reálné poměry na vlajkové lodi naší vědy:

https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=659152

Z mého osobního pohledu je jen přirozené opěvovat tuto událost v básnické formě haiku, neb jak říkám i na str. 53 dnes již prakticky vyprodaného bestselleru vydaného Národním technickým muzeem v r. 2012:

https://www.box.com/s/vyfqj47yyqp004b8q05i

Bez iniciace zásluhou mého namotivovaného Osobního UDavače neboli OUDa bych se jistě nikdy nestál profesorem v zemi vycházejícího slunce. A navíc je to příležitost k tréninku na ty blížící se oslavy řečeného 333. výročí. Pozornější čtenář možná nepřehlédl, že k vyhlášení této letní soutěže o nejlepší haiku oslavující onu denunciantskou epizodu par excellence došlo 8.8.2018 v 8:08:08 SELČ (ano, víc osmiček do data letos už nedostanete). Je totiž velmi japonské zahajovat nějakou aktivitu na datum, které se považuje za šťastné. V Japonsku i Číně je šťastným číslem osmička, což souvisí s tím, že její čínská výslovnost téměř souzní se slovem pro štěstí či bohatství. Což se projevilo i při volbě data zahájení olympiády v Pekingu: 8.8.2008 v 8:08 p.m. čínského času (Čína má jen jedno časově pásmo).

A o významu číslovky osm v dálně-východní kultuře poučuje i politováníhodná událost z města Maebaši. Řečené Maebaši je standardní japonské město střední velikosti s cirka 300000 obyvatel ležící nějakých 100 km na sever od Tokia v prefektuře Gunma. Je obklopeno Japonskými Alpami a horalé tradičně vedou spořádaný život, takže se Maebaši zřídka dostane do celostátních zpráv.Leč Japonská ústřední banka zavedla 1. listopadu 2004 tři nové bankovky, které postupně nahrazovaly stávající, uvedené do oběhu před dvaceti lety. Nové bankovky jsou obtížnější na padělání, mj. obsahují i hologram. Z bankovky 10000 jenů zhlíží reformátor Yukichi Fukuzawa, který v lehce jiném designu je i na předchozí desetisícovce. Fukuzawa byl znalcem západních poměrů a v roce 1858 položil základ k dnešní renomované soukromé universitě Keio. Ta je společně s universitou Waseda nejvyhlášenější soukromou universitou v Japonsku. Waseda teď poněkud utrpěla na pověsti, neb několik jejich studentů skončilo před soudem jako členové klubu 'Super Free'. Členové klubu pořádali pitky, na které zvali studentky, opíjeli je a poté zneužívali. Padlo čtrnáct trestů vězení v délce od 28 měsíců do 14 let. Na bankovce 5000 jenů je literátka Ichiyo Higuchi, která zemřela ve 24 letech na tuberkulosu. Je to zatím podruhé, kdy se japonská bankovka vztahuje k nějaké ženě. Dřívější bankovka 2000 jenů obsahuje výjev z díla autorky Šikibu Murasaki 'Příběh prince Gendžiho' vytvořeného v jedenáctém století a v celosvětovém měřítku označovaného za první známý román. Posléze na bankovce 1000 jenů je nyní mikrobiolog Hideyo Noguchi, který se obíral řadou infekčních nemocí, mj. jako první izoloval čistou kulturu původce lues, což mu vyneslo opakované nominace na Nobelovu cenu. Sám zemřel na žlutou zimnici v Ghaně v r. 1928, kde tuto nemoc studoval. Noguchi je tak už druhým bojovníkem s lues, který se dostal na bankovky. Před tím to byl německý lékař Paul Ehrlich, který byl v době před Eurem na bankovce 200 DM. Ehrlich se spolupracovníky otestoval na 900 sloučenin při hledání prostředků proti chorobám jako třeba spavá nemoc. Když do jeho laboratoře dorazil Japonec Sahachiro Hata, vrátili se k již odložené substanci č. 606 a tu se ukázalo, že sice není účinná proti spavé nemoci, ale působí proti lues. Tak se zrodil preparát 606 neboli Salvarsan, který se pak používal až do nástupu antibiotik. Potud stručný úvod do problematiky japonských bankovek.

                                                             Hideyo Noguchi (1876-1928) na bankovce 1000 jenů:

Jak už bylo řečeno, od pondělí 1. listopadu 2004 začala distribuce nových bankovek, býť staré zatím ještě dál platily a fakticky byly ve značné převaze. V odbočce Bank of Japan v již řečeném Maebaši si již dne 12. listopadu zákazník vyžádal větší obnos výlučně nových bankovek a tu zjistil, že mezi nimi bylo vmezeřeno i několik starých. Tím vypuklo šetření, neb něco takového bylo takřtka nemožné, neb štos byl vzat z trezoru jako balík čistě nových bankovek. Šetření ukázalo, že jeden zaměstnanec a čtyři zaměstnankyně odbočky ve věku mezi 20 a 30 lety zakonspirovali operaci s cílem získat bankovky, které ve svém sériovém čísle měly samé osmičky - tedy číslo vypadalo XY888888Z. Jak uz receno, osmička je na Dálném východě šťastné číslo (a naopak 4 číslo nešťastné). Věhlas čtyřky je větší než u nás třináctky - v nemocnicích a hotelích se třeba vynechávají čísla se čtyřkou. Nebo když Číňané v r. 1958 dělostřelecky odstřelovali ostrov Kinmen v Tchajwanském průlivu, činili tak po dobu 44 dní. Naopak osmička se bere jako velmi vyznamně šťastná - víc než naše sedmička. Třeba správný tchajwanský playboy má sportovní BMW, a na SPZ má jen samé osmičky. Vzpomínám si na dvě studentky čistě ženské university Očanomidzu v Tokiu, které od časného rána 8.8. osmého roku éry Heisei (tedy 1996) stály na stanici, z které jezdil jejich Sensei (tedy profesor), aby pro něj z automatů získaly jízdenku z toho dne, navíc ještě se seriálovým číslem 888. Což při frmolu, který je ráno na japonských stanicích, nebylo až tak snadné. A ten Sensei od té doby nosí tu šesti osmičkovou jízdenku v náprsní tašce, a když se opije saké, tak ji ukazuje spolustolovníkům jako doklad, jaké má věrné studentky. Odtud tedy i zájem o bankovky se samými osmičkami jako suvenýry.

Vnitřní šetření banky ukázalo, za konspirátoři nalezli celkem jedenáct bankovek se samými osmičkami, a každou z nich v souboru nahradili hodnotově stejnou bankovkou z původního oběživa. Ukázalo se též, že pachatelé využívali příležitostné nepřítomnosti svých nadřízených, aby postupně zaměnili pět desetitisícovek, dvě pětisícovky, a čtyři tisícovky. Získané bankovky se samými osmičkami uložili ve svých domovech. Vyšetřovatelům se podařilo získat všech jedenáct bankovek zpět.

Poté následovalo vyměřování trestů. Ve dvou případech bylo uloženo týdenní neplacené volno, ve dvou případech snížení mzdy bez přerušení práce, a v posledním případě varování. Za nedostatečné řízení svých podřízených byli postiženi celkem čtyři manažeři. Vedoucí pobočky Kazuo Fukuda byl potrestán srážkami že mzdy ve výši 10% po dobu tří měsíců, jeho zástupce po dobu dvou měsíců.

Výkonný ředitel centrální banky Eizo Kobayashi neprodleně v Tokiu svolal tiskovou konferenci, na které informoval média, že pachatelé neodolali snadnému pokušení a spáchali politováníhodný přečin. Tím zhanobili dobré jméno banky, jejíž etický kód po zaměstnancích požaduje, aby si absolutní poctivost osvojili jako princip jednání. Skutečnost, že banka z ekonomického hlediska neutrpěla žádnou škodu je jen druhořadá. Nicméně banka nehodlala oznámit kauzu policii. Guvernér centrální banky Toshihiko Fukui vydal tiskové prohlášení, ve kterém vyslovil hluboké politování nad případem a současně se za něj veřejnosti omluvil. Dále bylo oznámeno, že centrální banka již zahájila šetření, zda se podobné případy záměny bankovek nestaly i na jiných pobočkách. Byl též přehodnocen současný systém, aby se vyloučila možnost opakování v budoucnu.

Připadá vám to jako zprávy z jiné planety? Kdy naposledy se nějaký hodnostář v Česku za pochybení svého úřadu veřejnosti omluvil? Kdy naposledy byl postižen nějaký šéf za selhání svých podřízených? Na Dálném východě jde ale osobní odpovědnost dále - odstoupení vedoucích činovníků je velmi běžnou záležitostí. Česká republika má za posledních 25 let celkem jen pár známějších případů: JUC. Kalvoda, nedávno ministryně školství a tělocviku, teď dva plagiátoři (to všechno by ale v Japonsku byla ztráta tváře na harakiri). Pokud by fungovala měřítka z Dálného východu, muselo by za tu dobu, a při těch selháních, jít už o několik stovek vrcholových rezignací. Jenže Česko taky není žádný středoevropský dálně-východní tygr. No, a tak proč by měl zrovna rezignovat ten nečestný 'čestný' předseda Akademie - zvláště když její vedení loajálně a vytrvale aplikuje axiom MUDr. Plzáka: Zatloukat, zatloukat, zatloukat! Ale to slavné 30. výročí jeho olbřímího lidského selhání může na třech řádcích haiku v rámci té letní soutěže opěvovat kdokoliv. Výsledky soutěže budou oznámeny ve výroční den vydání trestního výměru Vl/Sz/141:

https://app.box.com/s/d3ytrsdly6o4okzckxh9

Kresba u perexu: Mistr Matsuo Basho (1644–1694) skládá haiku při jízdě koňmo - kresbou tuší trvale zachytil jeho žák Sanpu Sugiyama (1647-1732).

[hniloba@AVCR  neboli  Akademická špína v krystalicky čisté formě:  Část VIII.]
VII. díl seriálu:  https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=671235
IX. díl seriálu:   https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=677040

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0