Hniloba akademických nepřístojností : Po AVČR, ZČU, UK, atd. apod., se provalila i na UPOL

Hniloba akademických nepřístojností sice začala takříkajíc od hlavy, tedy v Akademii. Ale nyní vzkvétá na dalších vědeckých a vzdělávacích institucích. Čerstvě se, po více jak dekádě tutlání, provalila i na olomoucké univerzitě.  

S akademickými nepřístojnostmi se jakoby roztrhl pytel, a tak pověstná špička ledovce se stává lépe viditelnější. Ale výstižnější by asi bylo říct, že lidé z poctivé části akademické obce už nejdou hlavou proti zdi akademické morální korupce a klientelismu. Místo toho je totiž spolehlivější kauzy v předstihu zviditelnit přes média. Jedině tak se dá zaskočit dezinformovační kamuflážní mašinerie akademického cronyismu neboli bratříčkování. Někdy pomůže i pohotová reakce veřejnosti. Takové uvedení na pravou míru oslavovaného akademického nesmyslu se zdařilo třeba v případě nikdy neexistující historické sošky bohyně Anáhitá. Ta však bylo nicméně ze strany Akademie vydávána za objev významu Věstonické Venuše. Ve skutečnosti šlo o svého druhu recesní odlitek, jehož autor pak předvedl i svou odlévací formu. Jedině včasné informování veřejnosti přes media umožnilo solidní vyjasnění podvodných kauz jako třeba nikdy neexistující Bezouškova reakce, podivnosti na ZČU, nebo plagiátorství ex-prorektora UK. Jiné nepřístojnosti dodnes zůstávají tabu, za jejich kritiku totiž stále hrozí vyhazovy na hodinu. Památný je třeba připad nikdy neexistující super-výbušiny Krakatenu, dodnes Akademií úspěšně tutlaný. Pokud se někdo pokusí nějakou akademickou nepřístojnost řešit jen vnitroakademickou cestou, musí počítat s tím, že vypukne řízené zahlazování škod neboli ‘damage control’, naběhnou ‘spin doktoři’ a ti dají událostem s pomocí sítě dezinformací právě opačnou rotaci neboli opačný spin. Tyto praktiky ale historicky nejdříve začaly právě v Akademii, už z kraje divokých devadesátek. Tehdy se to dělo z jediného důvodu - bylo třeba vytěsnit nehodící se svědky lidských a odborných selhání jednoho prolhaného totalitního kariérního denuncianta. A současně tak zastrašit další, aby je zavčas přešla chuť nevhodné pravdy říkat. A tak byly tehdy uťaty nadějné výzkumy Dr. I. Haslingerové, Doc. J. Pancíře, Dr. M. Svrčka, a řady dalších. Akademie, ve které může vůbec k takovým deformacím docházet, je systémově špatně nastavena. Nemůže a nesmí se tam říkat nehodící se pravda. Zatímco dřív existovali jen placení informátoři, dnes máme i placené dezinformátory. Ti kritiky naopak nepravdivě pomluví, a tím v předstihu zbaví důvěryhodnosti. A v Akademii to úspěšně zafungovalo, a nakonec i funguje podnes. A jak známo - příklady táhnou. Leč tento text nebude o Akademii, a tak zájemce o tamní barvité dění odkazuji na str. 279, 284 pamětí předsedy (v letech 1985-89) bývalé ČSAV Josefa Římana, a/nebo na tyto poučné texty:
http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t2133_00.htm
http://members.tripod.com/gamma_photon/ih.html
http://members.tripod.com/gamma_photon/jp.html
http://members.tripod.com/gamma_photon/jp2.html
http://members.tripod.com/gamma_photon/ms.html
https://www.box.com/s/p3gf09mfk752feed00b1
https://app.box.com/s/6g94rllezb3yjfe0e16i4e59utw7bw3v
https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/dopis-ctenare-satira-ve-vede-4276/
http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/14571_11_0_0.html

Všechny ty prvky jsou také pěkně přítomny i v právě probíhající kauze na Palackého univerzitě v Olomouci. Ta už probíha přes půl roku, ale fakticky už déle než desetiletí. Shodou okolností o té olomoucké mnohalaté sérii nepřístojností vznikl i kreslený vtip, který podstatu kauzy rukolapně popisuje:
https://vedavyzkum.cz/komix/vedavyzkum-cz-s-nadhledem/06-2019
Promítané diagramy jsou fakticky věrným překreslením experimentálních výsledků, o které v tom olomouckém falzifikátu jde. Vlevo je to, co bylo skutečně získáno z měření před těmi více jak deseti lety. Na tomto nezmanipulovaném diagramu ještě je zachyceno několik píků, kterými se v pokusech projevovala jistá přítomná vedlejší látka. Tyto píky pak ale byly jako nehodící se odstraněny, neb by rušily při ohlašování “významného objevu”. Tak vznikl ten zmanipulovaný diagram vpravo, a kolem něho se pak vytvořila “objevná” publikace, co oznamovala prolomení “učebnicových představ”. A “objevný” výsledek byl potřeba kvůli kariéře formálního vedoucího práce. Ale ten poctivý graf byl a je k dispozici zásluhou pečlivých studentů. Zatímco ten nepravdivý, zmanipulovaný figuruje v článku v americkém časopise, a ten článek pak pomohl zajistit tomu formálnímu vedoucímu práce profesuru.

Toto vše se sice na Palackého univerzitě v zásadě různě vědělo roky, ale ten formální vedoucí práce patřil do klanu dostatečně vlivného na to, aby se věc vždy nějak ututlala. A tak ji nikdo z vyšších hodnostářů nechtěl otevírat. Jeden z dřívějších děkanů poctivě přiznává, že nedokázal odhadnout nedostatky charakterů u některých svých podřízených, kteří v kauze hrají klíčovou či podstatnou roli. Používá formulaci, že věci se zvrhly do despocie některých fakultních oligarchů, co se studenty i mladšími spolupracovníky jednají jako s nevolníky ve své manufaktuře, určenými k budování kariéry své vrchnosti. A jiný z dřívějších děkanů teď sám nyní čelí obviněním z neetických postupů, což vyústilo do vracení nestandardně získaných finančních fondů. A bývalý prorektor olomoucké university prof. Tillich výstižne shrnul, že celá tristní situace je výsledkem panování "psychopatů, kteří nikdy nesmějí prohrát (zvláště když jde o peníze) a vždy musejí mít pravdu". Což právě celkem asi vystihuje jádro toho olomouckého zakopaného psa.

V čistě teoretické rovině existuje celá řada prostředků a úrovní, jak čelit akademickým nepravostem a postihovat je, akorát že fungují jen někdy, či vůbec ne. Na úrovni pracovišť existují etické komise nebo ruzné dozorčí orgány - např. Akademie třeba má jak Etickou tak Dozorčí komisi. Pokud jsou však na nějaké nepravosti upozorněny, tak zpravidla vůbec ani neodpoví. Ale pak si do výroční zprávy chladnokrevně napíší, že neobdržely žádne podněty. Např. už před vice jak deseti lety jsem v LN popsal jednání vědeckých hoštaplerů, kteří - i když jsou na nereprodukovatelná data upozorněni, a to dokonce ještě před odesláním práce - nehnou prstem a nesmysly bohorovně nechají tiskem vyjít. Na tuto záležitost jsem upozormil i Etickou komisi Akademie, leč odpověď jsem ovšem nedostal dodnes. Poměry na univerzitách by také měla sledovat akreditační komise, neb akreditaci nejen udílí, ale může ji také odejmout. Pokud jsou granty udělovány z veřejných prostředků, pak jejich využití k nepřístojnostem mají grantové orgány postihovat. V cizině dochází k vydání zákazu získat granty další, pokud dříve došlo k nějakým nepřístojnostem při jejich čerpání. Možné jsou zákazy pro delikventy působit v orgánech, co prostředky rozdělují. A krajní možností je i stíhání za zneužití veřejných prostředků k akademickým nepřístojnostem (v tom posledním případě jeden takový příklad existuje i u nás - jde o ex-poslance, který se od vynesení rozsudku zdržuje na neznámém místě).   

Jak už řečeno, ten pravdivý, nezfalšovaný graf na pracovišti vše šťastně přežil , a tak bylo třeba nevhodné svědky zpochybnit, zastrašit, nejlépe vůbec odstranit. Pro ten účel by zvolen RNDr. Čeněk Gregor a exemplárně postižen potopením své PhD. obhajoby. V komisi byli - nikoliv překvapivě - kamarádi z klanu formálního vedoucího práce, a tak se věc mohla předem zorchestrovat. Čeňku Gregorovi byla položena návodná otázka, na kterou nemohl než reagovat konstatováním zmanipulování diagramu v práci publikované v americkém časopise. Leč klanoví kamarádi v komisi pateticky sehráli “velkou vlnu nevole”, což i takto bezostyšně dali do zápisu. A tak byl pravdomluvný Čeněk Gregor exemplárně, byť dokonale absurdně potrestán – na vyvolání vlny strachu to stačilo bohatě. Byl prostě sprostě křivě obviněn, že takovým “pomlouváním” se sám dopustil “hrubého porušení vědecké etiky”, a od obhajoby byl jednoduše vyhozen. Z šesti hlasů byly dva pro něj pozitivní a dva neplatné. Ty dva neplatné hlasy byl zřejmě kompromis v důsledku chaosu vyvolaného tou nahranou “velkou vlnou nevole”. Prakticky ale všichni v zásadě aspoň nějak věděli, nebo přinejmenším tušili, že Čeněk Gregor jen a pouze řekl pravdu. Koneckonců jsem se o tom dozvěděl i já v dalekém Pacifiku. Už před lety jsem totiž byl dotázán na názor - za podmínky striktní mlčenlivosti - na ty olomoucké nepřístojnosti. Tu podmínku jsem dosud dodržoval, neb jsem samozřejmě nechtěl nějak přispět k ještě nějaké další čistce. A měl jsem tehdy k dispozici oba grafy a výklad geneze kauzy. A taky v tom byl používán jeden zdařilý termín pro popis takovýchto nepřístojností (ten ponechávám na čtenářích jako jakousi tajenku dnešní křížovky). Proto mohu rozlišit, kdy se nyní říká pravda, a kdy se jen účelově mlží.

Věc by asi byla dodnes pod kobercem, kdyby vloni nenastoupil nový děkan, doc. Martin Kubala, který na rozdíl od svých předchůdců k věci přistoupil standardně, tedy poctivě. Vznikla komise, ve které byli i odborníci mimo okruh olomoucké univerzity. Komise jednoznačně uzavřela, že došlo k podvodu. Mimochodem měla k dispozici i posudek znalce, který také dovozuje, že s publikovaným diagramem bylo manipulováno. Věc poté projednala fakultní vědecká rada, která uložila informovat redakci amerického časopisu o manipulaci s daty. Fakticky by ale mělo dojít rovnou na kompletní odvolání celé práce, neb je tak jak tak zavádějící. Neodvisle od odvolání celé práce by mělo dojít nejen na publikaci nezfalšovaného diagramu, ale i k publikaci plauzibilního vysvětlení těch odstraněných rysů, ke kterému se dopracoval právě nespravedlivě perzekuovaný Čeněk Gregor.

A speciálně - ježto je nyní zcela jasné, že došlo k nespravedlivé křivdě, účelovému postihu RNDr. Čeňka Gregora pro zastrašení dalších kritiků, měla by se univerzita bez dalšího omluvit a naopak ocenit jeho poctivý přístup. A protože je definitivně jasné, že to divadlo s “velkou vlnou nevole” byla jen čirá maškaráda, a fakticky tím odpadly ty dřívější výhrady, tak nová obhajoba by měla být formální záležitostí - pokud zase nedojde k manipulacím ze strany klanu provázaných ‘oligarchů’, jak je dnes nazývá i jeden z dřívějších děkanů. I kdyby ve věci rozhodovala stejná komise, nejhorší očekávatelný výsledek by dnes měl být 4 hlasy pro, vs. 2 proti. Horší výsledek by byl další spirálou manipulace, která by mohla už znepokojit i akreditační komisi. Zatím však teď v Olomouci - vedle jasného vyjádření etické komise školy ("..... tvrzení se jeví jako účelová, uváděná ve snaze obhájit své pochybení. Naopak věrohodná se jeví tvrzení ostatních spoluautorů ....."), dochází ještě také k jakýmsi náznakům zamlžování a zlehčování. Což jako přechodná fáze krátce nastalo třeba i v oné kauze pražského prorektorského plagiátorství. Jinými slovy, olomoucká univerzita tedy není v naší kotlině jen jednou nečestnou výjimkou. Takové provázané klany existují třeba i na Univerzitě Karlově či na ČVUT. A existují i na Akademii věd. A nakonec v tom nejsme sami – k nepřístojnostem dochází třeba i na Slovensku, jak dokládá tento zajímavý citát z:
https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/jozef-hvorecky/ombudsman-pre-akademicku-etiku
"..... Nedávna diskusia o akademickej etike pomaly ustáva bez viditeľného výsledku. Riziko návratu do stavu pred odhalením podvodu je vysoké. Situácia bude možno ešte horšia ako predtým, lebo budúci aktéri môžu rátať s tým, že ani po prípadnom odhalení neponesú následky. Správanie protirečiace akademickej etike zasiahlo aj najvyššie sféry akademickej obce: plagiátor je dekan, iný bol prorektor. Vedecká rada najväčšej a najstaršej slovenskej univerzity dokonca odporučila plagiátora za profesora. Samoregulačné mechanizmy akademických inštitúcií – vysokých škôl a výskumných ústavov – očividne zlyhávajú ..... Preto sme vypracovali text petície (viď nižšie), ktorou chceme iniciovať vznik inštitútu Ombudsmana pre akademickú etiku - externého dohľadu nad stavom etiky s cieľom rozvíjať jej kvalitu a upozorňovať na prehrešky .....".

Foto u perexu: Výsek ze zápisu o zmanipulované PhD. obhajobě se zorchestrovanou báchorkou o “velké vlně nevole”.

____________

[hniloba@AVCR  neboli  Akademická špína v krystalicky čisté formě:  Část XVII.]
XVI. díl seriálu:   https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=713809
XVIII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=718289

P.S.: Ledva tento text vyšel, a byl oznámen na MF-D blogových informacích, tak vzápětí zase ta upoutávka zmizela, takže text se stal pro pozdější čtenáře neviditelným. Z redakce se mi dostalo vysvětlení, že by se někdo mohl cítit textem dotčen. Sancta simplicitas - co je špatného na tom, že pár hoštaplerů nebude moc rádo, že se o jejich maškarádách píše? Leč v této partikularitě už byl posléze nalezen kompromis v podobě přidání těch deseti linků výše, takže to už je jen vzdalující se minulost.
Ale především, lidstvo je už zpět na cestě k pokroku - v Olomouci totiž přece jen zařadili reverzní chod směrem k happyendu, pravda až po těch hustých více jak deseti letech (a poškození řady lidí):
https://denikn.cz/150724/chemik-zboril-konci-ve-vedeni-centra-olo)moucke-univerzity-spor-o-vedecky-superustav-se-vraci-na-zacatek/
A propos - kdy už i Akademie přestane mlžit, pomlouvat, lhát kvůli tomu svému nečestnému totalitnímu kariernímu denunciantovi? Zde zase máme jistotu, že to už určitě nebude dřív než po hustých letech třiceti (a poškození mnoha slušných poctivců), a dokonce možná se jim to podaří zametat a vylhávat ještě i déle, než po ty notorické čtyři dekády -- byť nic netrvá věčně. Holt, řečeno slovy klasika: Každé zapírání ztěžuje přiznání a navopak.

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0