Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

Mediálně sledovaná fraška kolem nepřístojností na olomoucké univerzitě Palackého graduje už přes půl roku, ale jinak byla před tím tutlána už déle než desetiletí. Původně šlo o zmanipulovaný diagram, jak ukazuje výstižný kreslený vtip:
https://vedavyzkum.cz/komix/vedavyzkum-cz-s-nadhledem/06-2019
který je věrným překreslením experimentálních výsledků, o které v tom olomouckém falzifikátu jde. Vlevo je to, co bylo skutečně získáno z měření před těmi více jak deseti lety a obsahovalo několik píků, kterými se v pokusech projevovala jistá přítomná vedlejší látka. Tyto píky pak ale byly odstraněny, neb by rušily “významný objev”. Vznikl tak zmanipulovaný obrázek vpravo, a vytvořila se legenda o prolomení “učebnicových představ”. Nověji se objevují i informace o dalších tamních nepřístojnostech, ale také neochota je nějak dál vyjasňovat.

Povědomost o zfalšování grafu existovala na olomouckém pracovišti po celé to více jak desetiletí, ale až do nedávna byla úspěšně odkláněna. Pro výstrahu ostatním kritikům byl zvolen RNDr. Čeněk Gregor a v r. 2013 exemplárně postižen potopením své PhD. obhajoby. Ten při ní v důsledku dotazu explicitně komisi informoval o tom zmanipulování diagramu v práci publikované v americkém časopise. Leč byla teatrálně sehrána “velká vlna nevole”, jak stojí v zápise, a pravdomluvný Čeněk Gregor byl exemplárně, byť zcela nespravedlivě potrestán. Byl prostě sprostě křivě obviněn, že takovým “pomlouváním” se sám dopustil “hrubého porušení vědecké etiky”, a od obhajoby byl jednoduše vyhozen. Teprve vloni vznikla na fakultě průchodu pravdy příznivá konstelace akademických funkcionářů. Nastoupilo nové vedení fakulty v čele s děkanem Martinem Kubalou, který na rozdíl od svých předchůdců k věci přistoupil v rámci standardní akademické etiky. Vznikla komise, ve které byli i odborníci mimo okruh olomoucké univerzity. Komise jednoznačně uzavřela, že došlo k podvodu. Věc později projednala i univerzitní etická komise a došla k témuž závěru. V návaznosti na to následovala omluva Čeňku Gregorovi od děkana, což je první krok k velmi opožděné nápravě. Druhým krokem by mělo být zrušení té  zmanipulované obhajoby z r. 2013, nejspíš asi rozhodnutím akademického senátu fakulty nebo univerzity. Tím by se otevřela cesta k nové obhajobě za standardních podmínek, leč tento krok je zatím ještě v mlhách.

K vědeckým nepřístojnostem dochází ve všech rozvinutých zemích, v tom Česko není výjimkou. U nás však fakticky není dodnes ve vědě a výzkumu vytvořen spolehlivý systém na vyjasňování a postihování akademických nepřístojností. V USA již v r. 1992 vyšla tiskem doporučená pravidla, a to péčí tří vedoucích akademických institucí země:

Vzhledem k naším rozvojovým poměrům je zajímavé třeba doporučení 11., požadující ochranu whistleblowerů (u nás se pro ně navrhoval termín sojka, ale zatím se neujal, nakonec dodnes ani není slibovaný zákon na jejich ochranu, tak na co český termín). Což je právě přesně role, které se v Olomouci poctivě zhostil Čeněk Gregor - a byl za to nespravedlivě postihován:

Na našich institucích sice pro-forma existují nějaké etické kodexy, jsou ale vágní a obsahují málo konkrétních závazných opatření. Když se třeba podíváte do Etického kodexu výzkumných pracovníků AV ČR, tak tam samozřejmě nějakou ochranu whistleblowerů nenajdete. Těžko tam může být, když třeba nečestným čestným předsedou té instituce je totalitní kariérní denunciant, a za řečení této tristní pravdy se tam vyhazuje na hodinu. Kdo si chce o té obludnosti přečíst v literárně vytříbené formě, nechť si počte ve dvou tomu věnovaných stránkách v pamětech předsedy (v letech 1985-89) bývalé ČSAV Josefa Římana, vydaných v r. 2017 společně s popularizátorem vědy Františkem Houdkem v nakladatelství Galén pod názvem: Od pluhu do senátu a zpátky. Podobně sice v institucích existují etické komise nebo ruzné dozorčí orgány - např. Akademie třeba má jak Etickou tak Dozorčí komisi. Pokud však tyto akademické orgány jsou na nějaké nepravosti upozorněny, tak zpravidla vůbec ani neodpoví. Ale pak si do výroční zprávy chladnokrevně napíší, že neobdržely žádne podněty. A taky třeba v tom  Etickém kodexu AV ČR samozřejmě chybí pravidlo, že ty orgány projednávají VŠECHNY došlé podněty, a to přesně stejným předem daným způsobem. Ta solidní úroveň jednání, kterou prokázala olomoucká etická komise, je v podmínkách Akademie dosud beznadějně nedosažitelná.

Pro nalezení cesty z takového marastu by mohl inspirovat postup zvolený v sousedním Německu. I tam mají příběhy podvodné vědy, např. v medicíně falzifikátorskou dvojici Marion Brach(-ová) a Friedhelm Herrmann. Aby se vůbec umožnilo šetření úmyslně blokovaných podnětů, a pokud možno zabránilo perzekuci jejich podavatelů, byl už v devadesátých letech vytvořen úřad Německého výzkumného ombudsmana s celostátní působností. Pokud by něco takového existovalo (a poctivě fungovalo bez vlivu morální korupce) u nás v r. 2013, nikdy by olomoucká kauza nedosáhla svého dnešního rozsahu, a perzekuce Čeňka Gregora by naopak byla záhy napravena. Stejně tak, pokud by v devadesátých letech existoval Ombudsman českého výzkumu, stačilo by tehdy změnit jen adresáta podání o tom totalitním kariérním denuncianství:
 

            [ Standardní pdf matriálů: https://app.box.com/s/pf4naee9bfredkmz6gpz09uymu4g27sa ]

            [ Standardní pdf matriálů: https://app.box.com/s/pf4naee9bfredkmz6gpz09uymu4g27sa ]

a Akademie by byla ušetřena toho přes čtvrt století zuby-nehty perpetuálního vylhávaní.  O potřebě takovéto instituce se dnes hovoří i na Slovensku:
https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/jozef-hvorecky/ombudsman-pre-akademicku-etiku
S jistotou ale bohužel můžeme říct, že třeba vedení Akademie tuto myšlenku rozhodně podporovat nebude, podobně jako svého času velmi nepodporovalo úsilí poslanců o ukončení nemravné praxe nevolnických akademických termínovaných kontraktů perpetuálně obnovovaných v případě 'loajálnosti'  (neb - ach, tak kouzelně snadno - umožňují zbavit se každého nehodícího se kritika).

Foto u perexu: Symboly poznání lemující střechu budovy Národní akademie věd ve Washingtonu D.C.z r. 1924, použité i na obálce amerických akademických pravidel  z r. 1992.

____________

[hniloba@AVCR  neboli  Akademická špína v krystalicky čisté formě:  Část XVIII.]
XVII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=717498
XIX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730418

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0